Hlavním dnem Vánoc je 24. prosince Štědrý den. Tím ale vánoční svátky zdaleka nekončí, naopak se s nimi roztrhne pytel. Následuje totiž Boží hod vánoční (25. 12.), svátek svatého Štěpána (26. 12.), svátek svatého Jana Evangelisty (27. 12.) a svátek Mláďátek (28. 12.). Teprve nyní se tempo zvolní a můžete čerpat síly už jen na Nový rok (1. 1.) a na svátek Tří králů (6. 1.), který celé vánoční období uzavírá.
Štědrý den předchází dnu narození Ježíše. Podle církevní terminologie je takzvanou vigilií, tedy předvečerem svátku. Žádný jiný svátek v roce se tak významnou vigilií (předvečerem) nemůže chlubit. Z hlediska oslav je ale Štědrý den mnohem důležitější než následující hlavní svátek – Boží hod.
V minulosti platilo, že do Štědrého dne musí být dům perfektně uklizený a čistý. Ostatně i dnes většina z nás dbá na pořádný vánoční úklid. Dříve se stěny venkovských světnic bílily, drhly se podlahy a nábytek, převlékaly se postele a peřiny a prostřeno bylo slavnostním ubrusem. Dnes luxujeme, myjeme okna, vše špinavé házíme do pračky a ze skříní vytahujeme stříbro po babičce a ubrus od maminky.
Přes den se držel půst, kdo nejedl, mohl večer vidět zlaté prasátko. Někteří rodiče slibovali svým ratolestem i zlaté tele, zlatého kohouta či beránky. Kdo půst nedodržel, riskoval návštěvu zlé Perchty, která dřevěným nožem párala břicha neposlušným. Půst dodržovali i dospělí, muži se dokonce vzdávali kouření.
Jak se slaví Boží hod vánoční a svátek svatého Štěpána se dočtete příště.
