Na léčivé účinky vína nedal dopustit už slavný antický lékař Hippokrates. Jeden ze zakladatelů medicíny předepisoval víno například na posílení po prodělané chorobě, na uklidnění, při srdečních potížích nebo jako dezinfekci. Autor známého herbáře, Petr Ondřej Matthioli, zase doporučoval kloktat vínem z nezralých hroznů při bolestech v krku, léčil s ním horečku a ošetřoval vředy.
Je známo, že víno má protizánětlivé i antibiotické vlastnosti a že se nám po něm lépe tráví. Střídmou konzumací červeného vína se vám podaří snížit pravděpodobnost, že vaše tělo ovládnou kardiovaskulární choroby, zhoubné bujení či ‚zlý‘ cholesterol. O zázračných účincích vína vědí své především Francouzi. Ti zkonzumují ročně 60 litrů vína na osobu a v porovnání s jinými národy méně často trpí kardiovaskulárními chorobami.
Podle vědců za to může právě jejich slabost pro víno. Kodaňská studie z roku 1995 totiž prokázala, že pravidelná (přiměřená!) konzumace vína snižuje riziko infarktu o 60 procent a dále zmenšuje nebezpečí onemocnění arteriosklerózou, anginou pectoris či mrtvicí.
Jez do polosyta, pij do polopita!
Cesta ke zdraví ukrytá ve víně se skrývá ve zkonzumovaném množství – ženy by denně měly zkonzumovat maximálně 0,25 litru, muži 0,4 litru. A v čem se skrývají léčebné účinky vína? Víno obsahuje polyfenoly, které mají pozitivní vliv na oběhový systém a snižují hladinu cholesterolu v krvi. Konzumace vína rovněž snižuje riziko trombózy. Polyfenoly navíc patří mezi vysoce účinné antioxidanty, které chrání organismus před nebezpečnými volnými radikály.
Víno má svou oblibu i v lidovém léčiteství: nabízíme dva recepty, které možná v zimních měsicích oceníte:
- Proti chřipce pomůže svařit 1/4 litru červeného vína s 1 dílem květu černého bezu, květu lípy, květu podbělu, listu jitrocele, dále přidáme dobromysl, truskavec, mátu peprnou a směs osladíme medem.
- Při nachlazení se doporučuje 10 minut povařit 50g kořene pupavy bílé v 1 litru červeného vína.
