Znáte australskou pomazánku Vegemite nebo její britskou variantu Marmite? Jde o tmavě hnědou pomazánku z kvasnicového extraktu, kterou vynalezl německý vědec Justus von Liebig v roce 1902 ve Velké Británii ze zbytků pivovarských kvasnic. Britové a Australani se dodnes nemohou shodnout, která země má lepší verzi.
Protože Marmite obsahuje hodně vitaminu B a kyseliny listové, dostávali ji na příděl vojáci a údajně s ní britská vědkyně Lucy Wills úspěšně léčila anémii v Indii. Marmite se vyvážela také do Austrálie, ale během první světové války byl export přerušen, píše magazín Delish.
- Australani bez Marmite žít nehodlali, a tak vyvinuli vlastní verzi – Vegemite.
- Přesná receptura obou pomazánek je výrobním tajemstvím, jasné ale je, že obsahují kvasnicový extrakt, přírodní barviva (kulér), vitaminy řady B a kyselinu listovou.
- Marmite uvádí jako zahušťovadlo kukuřičný maltodextrin a na etiketě se ještě dočtete, že pomazánky obsahují lepek, koření a zeleninu, ale jakou, to je otázka. V původním receptu na Vegemite byl ale prý celerový a cibulový extrakt.
Jak jíst Marmite?
V Británii, Austrálii nebo na Novém Zélandu se Marmite maže nejčastěji na opečený toust. Chutí pomazánka připomíná hovězí bujón, který s ní můžete nahradit, což je super varianta pro vegetariány. Má stejně třeba jako sójová omáčka, slanou umami chuť. Dochucovat s ní můžete nejen polévky, ale i omáčky.
Zajímavost: Když na na Novém Zélandu musela kvůli opravám zavřít továrna na výrobu Marmite, začali Novozélanďané panikařit a zkupovat ve velkém všechny Marmite, které byly k dostání v obchodech. Média ‚krizi‘ nazvala Marmageddon.
Mezi Australany a Brity panuje ohledně těchto pomazánek napětí, protože každá země si stojí za tím, že je jejich verze lepší. Pravdou je, že jsou skoro stejné a jestli ji budete milovat, nebo nenávidět, zjistíte už po prvním ochutnání.
Zdroje: Apetit, Delish
