Vánoce jsou křesťanský svátek s prvky dávných pohanských oslav zimního slunovratu. Lidové zvyklosti včetně těch, které se týkaly jídla, měly magický význam a jejich cílem bylo zajistit štěstí, zdraví a prosperitu do dalšího roku.
O Štědrém dnu se kdysi nejedlo až do setmění. Pak následovaly postní, bezmasé pokrmy, kterých bývalo devatero. Pokud by u stolu neseděl sudý počet strávníků, bylo třeba někoho pozvat či přidat talíř navíc a porcí pak obdarovat třeba žebráka.
Večeře začínala i končila společnou modlitbou a od stolu se nesmělo vstávat, přineslo by to neštěstí či smrt. Skladba jídel se lišila kraj od kraje.
- Začínalo se drobnými sladkostmi, jako jsou oplatky s medem, nebo třeba hrachem z jedné mísy.
- Na Valašsku však ten den večeři zahajovala šípková polévka a zakončovaly pařené sýry a tvarůžky.
- Polévka nesměla chybět nikde, ať už jáhlová, hrachová nebo bramborová, někde vařili polévku s dlouhými nudlemi.
- Následovaly houbové dobroty, třeba houbový kuba.
- Ryby se až do začátku 20. století podávaly spíš výjimečně, jen v rybníkářských oblastech a v měšťanských rodinách, obvykle v úpravě načerno.
- Bramborový salát a smažený kapr opanovaly stoly až po 2. světové válce. Někde musel být součástí štědrovečerních jídel česnek, jinde ho lidé naopak jíst nesměli.
Tabule se nemohla obejít ani bez obřadního pečiva, často vánoček (calet, štědrovnic), zmiňovaných už ve 14. století. Podávaly se i vdolky a lívance. V 16. a 17. století někde patřily mezi vánoční pečivo i preclíky.
Později se na svátečních stolech objevil i jablkový závin, nejspíš jako inspirace z Vídně, a samozřejmě nemohly chybět ořechy a ovoce – v měšťanských rodinách se už v 19. století objevovaly i exotické plody a také drobné cukroví.
Na závěr večeře si někde dopřáli pivo, víno či doušek pálenky ,pro dobré zažití‘.
]]nid.37638]]
Vánoční kuriozity
- VÝSTŘELKY. Už na přelomu 14. a 15. století se našli lidé, kteří Štědrý večer trávili popíjením a hrou v kostky. A ani dnešní sklon připravovat opulentní večeře včetně masitých není nic nového. Už z 18. století je doloženo, že se v některých oblastech Čech o Vánocích vesele popíjelo a hodovalo.
- MASO. Protože se slavnostní večeře v předvečer Narození Páně nesla v bezmasém duchu, pořádali lidé – zvláště na Moravě – už 23. prosince večeři zvanou hojná, tučná nebo obžerná. Její nedílnou součástí bylo vepřové maso.
- Na Boží hod vánoční se podávalo nejlépe selátko, aby se strávníků držely peníze a aby měli celý rok pohodu – tento zvyk se přenesl do dnešního silvestrovského či novoročního ovaru.
- A zvláště na bohaté Hané si lidé na Boží hod a na Štěpána dopřávali dříve vzácné hovězí maso.
