Kuřecí maso najdeme v kuchyních po celém světě. Kuchařky jsou plné receptů na pečená či grilovaná kuřata, kuřata v omáčkách, nadívaná nebo obalovaná. Mnohá z nich žijí v halových velkochovech, některá se před porážkou stihnou potěšit z denního světla. Co nejpřirozenější život by si zasloužila všechna drůbež, sytí totiž celý svět.
Francouzská firma Ÿnsect nedávno získala 225 milionů na otevření největší hmyzí farmy na světě, letos Kalifornie schválila prodej laboratorně vypěstovaného masa. Mohlo by se zdát, že lidstvo konečně našlo cestu, jak etickým způsobem nasytit stále se rozrůstající populaci. Jenže čísla mluví jinak.
Kuřecí šlape vepřovému na paty
I přes to, že podle průzkumu trhu agentury Ipsos 9 % populace odmítá jíst maso a vegetariánství je stále na vzestupu, podle údajů OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se světová produkce masa v roce 2021 oproti předchozímu roku zvýšila.
- Celosvětová produkce masa v roce 2021 dosáhla 345 milionů tun, což představuje 0,5% nárůst z 343 milionů tun vyrobených v roce 2020.
- Nejčastěji konzumovaným masem na světě je vepřové, které hraje prim v Evropě a v Číně. O pár procentních bodů vede nad drůbeží, která je nejpopulárnější v severní Americe.
- V roce 2020 se celosvětová spotřeba vepřového masa odhadovala na 117,7 milionů tun, což je 36 % celkové spotřeby masa. Spotřeba drůbeže je o něco nižší, 109,5 miliony tun (33 % celkové spotřeby masa). Následuje hovězí maso se 71,9 miliony tun (22 % celkové spotřeby masa) a skopové a kozí maso se 14,6 miliony tun (4 % celkové spotřeby masa).
Kuřata mají čím dál více masa
Spotřeba kuřecího stále roste a třeba v USA předehnala hovězí, které bylo ještě do roku 2010 jedničkou na trhu.
Proč jsou kuřata tak populární? ,Žádné jiné domestikované suchozemské zvíře nedokáže přeměnit krmivo na maso tak účinně jako brojleři, kuřata chovaná a šlechtěná speciálně pro produkci masa,‘ píše kanadský doktor přírodních věd českého původu Václav Smil ve svém bestselleru Čísla nelžou.
Nebylo tomu ale tak vždy, nejlépe o tom vypovídají čísla amerického ministerstva zemědělství. Ještě ve 30. letech minulého století bylo potřeba pět jednotek krmiva na jednotku živé hmotnosti kuřete. Od poloviny 80. let stačí na 1,7 jednotky krmiva (krmné kukuřice) k dosažení váhy kuřete vhodného na porážku. U prasat a krav jsou čísla poněkud vyšší, jde o pět a dvanáct jednotek krmiva.
- Kuřata vyhrávají také v podílu možnosti konzumace masa, kuře můžeme sníst z 60 %, prase z 53 % a krávu ze 40 %.
Jak je možné, že jsou na tom brojleři oproti ostatním druhům hospodářských zvířat tak dobře?
Smutný život šampionů
,Brojleři jsou chování tak, aby rychleji dospívali a narostlo jim nebývalé množství masa. Tradičně bývali volně pobíhající ptáci poraženi ve věku jednoho roku, když vážili jen asi 1 kg. Průměrná hmotnost amerických brojlerů vzrostla z 1,1 kg (1925) na téměř 2,7 kg v roce 2018, zatímco typická délka krmení byla snížena ze 112 dnů v roce 1925 na 47 dní v roce 2018.‘ píše Václav Smil.
Zvířata ale neskutečně trpí. Ve stísněném prostoru halového velkochovu je jejich jedinou radostí právě krmivo, kterého mohou sníst kolik chtějí, ale za cenu nerovnoměrného rozložení těla.
- Brojleři mají změněné těžistě a velká prsa, která ptáka táhnou k zemi. (Po prsou je největší poptávka.)
- Neorvnoměrná distribuce svalů představuje velkou zátěž pro jejich kyčle a nohy, omezují tím jejich pohyb, působí bolest a ohrožují celkové zdraví.
- Málo pohybu způsobuje jejich sedavost a také problémy s pokožkou. Kožním problémům a nekrózám napomáhá také velká hustota osídlení a výkaly.
Nízká cena nejekonomičtějšího masa, ale za jakou cenu
Raketový růst produkce kuřecího masa pravděpodobně podle Václava Smila brzy dožene vepřové a kuřecí ovládne celý svět. Jak kuřatům zlepšit život a stát se odpovědnější vůči enviromentálním problémům?
- Pokud si to můžete dovolit, ideálně nekupujte kuřecí pocházející z halových chovů a zaplaťte si za kus masa o něco více, aby se poptávka po kuřatech z velkochovů chovů snížila. Masem z volného chovu prospějete i svému tělu. Díky rozmanitému krmivu, které je kuřatům dopřáváno v normálním množství, obsahuje maso takových zvířat více zdraví prospěšných látek.
Zdroj: Václav Smil – Čísla nelžou, TheGuardian, ScienceDirect, Grig, BBC, TheScience
