Markétu Pavleje zná u nás každý milovník dobrého jídla. Svému blogu o vaření Kitchenette.cz se věnuje mnoho let a vydala několik kuchařek. Vidět ji můžete například pravidelně na kurzech vaření Gourmet Academy!
1. Kdo vás přivedl k zájmu o gastronomii?
Bylo to moje hobby od malička. Milovala jsem pomáhat v kuchyni a asi i díky tomu, že mě k práci pustili, jsem měla prostor se rozvíjet. Obě babičky byly skvělé kuchařky i pekařky a moje mamka také.
2. Na čem momentálně pracujete?
Dokončujeme překlad nové kuchařky od Green Kitchen, pracuji na své nové kuchařce. Připravili jsme novou verzi mého e-shopu. Vařím v Gourmet Academy, kde jsou moje kurzy vaření zaměřené na vegetariánskou kuchyni a saláty.
3. Kdybyste měla uvařit levné jídlo, třeba do patnácti korun na porci, co by to bylo?
Nějaký luštěninový pokrm. Nebo něco jako salát s luštěninou. Ale dlouho jsem takové výzvě nemusela čelit...
4. Kdo nebo co vám bylo největším přínosem z hlediska kulinářských dovedností?
Samozřejmě rodina a později kuchařské knihy, kurzy, cestování i navštěvování oblíbených restaurací. Koneckonců i sledování oblíbených foodblogerů...
5. V čem podle vás kuchaři nejčastěji chybují?
Já se odjakživa nepouštím do kritiky kuchařů. Jejich práce je velmi těžká a je strašně jednoduché něco kritizovat… Ale obecně nemám ráda, když snaha o vytvoření vizuálně atraktivního a moderního jídla předčí chuť. Nebo, když je jídlo příliš překombinované nebo přeplácané. Mám ráda jednoduchost a také si ráda vychutnávám jednotlivé chutě, tedy když je jich příliš, není to nic pro mě.
6. Existuje ještě nějaká kuchařská technika, kterou byste se chtěla naučit?
Je toho ještě strašně moc, co neumím a pravděpodobně nikdy umět nebudu. Mistrovství je v dlouhém zkoušení a opakování, vychytávání, a to u některých disciplín zabere dlouhé roky.
7. Co vás na současné gastronomii irituje?
Myslím, že mě neirituje nic. Spíš si říkám, v jakém blahobytu žijeme, že si můžeme dovolit si tolik hrát s jídlem, tolik ho řešit, mnohdy s ním plýtvat a utrácet za něj.
8. Jak vnímáte enviromentální problémy spojené s gastronomickým průmyslem?
Tohle téma řeším celkem dost. Samozřejmě téma obaly, plýtvání, neekologické a nešetrné produkování potravin – ať už rostlinného nebo živočišného původu. Po krůčkách dělám, myslím si, celkem dost. Ale jestli je to opravdu dost, nevím.
Při nákupu se vyhýbám zbytečným a nerozložitelným obalům. Vybírám potraviny z ekologických, farmářských a organických produkcí. Více a více ustupujeme od masa, ale teď nově se i snažím ubrat i mléčných produktů. Třídíme, kompostujeme, recyklujeme.
9. Co vás kromě vaření ještě v životě naplňuje?
Děti, rodina, naše zvířata, protože všechno vyjmenované mi dělá největší radost a umožňuje mi vždy odběhnout do přítomného okamžiku. Když jsem u včel, na nic jiného nemyslím, a to samé platí o koních. Bez psů a koček si naši domácnost také neumím představit. Focení. Jinak ráda třeba i maluju nebo jinak tvořím.
10. Na jaké jídlo z dětství ráda vzpomínáte?
Moravské „dvojctihodné“ koláčky mojí babičky Jiřinky. Asi hodně sladká jídla, protože jsem byla na sladké. Takže i třeba ovocné knedlíky, krupicovou kaši. Opečený rohlík s máslem a višňovou marmeládou od babičky. A tak dále…
11. Jakou radu týkající se vaření byste ráda předala čtenářům Apetitu?
Asi aby vařili s radostí, lehkostí a svobodou. Aby si ten proces užívali a když nestíhají v uspěchaném nabitém týdnu uvařit nějakou super delikatesu k večeři, aby se za to rozhodně nebičovali a s klidem prostě udělali nějakou rychlovku, vajíčka, palačinky, rychlou pastu. To je prostě život. Často vidím, že se vytížené maminky trápí a kladou na sebe velký tlak. Všichni chceme být perfektní, a přitom takový nikdo není. Všechno se zvládnout nedá.
