Eskymo, míša, ledňáček, mražená rybízová dřeň alias táboráček… pamatujete? V redakci Apetitu jsme nostalgicky zavzpomínali na zmrzliny našeho dětství. A to nás přivedlo k nápadu napsat článek o historii zmrzliny v Česku. Kdy se začala vyrábět a jaké mražené pochoutky byly nejoblíbenější?
První byla polárka
V roce 1949 vznikla značka, kterou na českém trhu potkáte dodnes. Polárka. Pocházela z mlékárny Laktos a jméno získala podle populárního medvěda z pražské zoo.
- Samice Polárka byla vůbec prvním mládětem ledního medvěda, které se v ČR podařilo odchovat do dospělosti.
- Firma Alimpex, která značku vlastní dnes, se nedávno rozhodla využít vzrůstající oblibu retro výrobků a vrátila se k původnímu logu s medvědicí.
- A pod toutéž značkou oživila i další dobový výrobek – dvoubarevnou čokoládovo-vanilkovou kostku duo.
Zajímavé je, že socialističtí pracovníci v propagaci se snažili prodej zmrzliny zpopularizovat i v zimě, a tak na Vánoce vymysleli plakáty se sloganem: Dort z polárky – Dárek nad dárky (s dodatkem: i na silvestra).
Míša, ledňáček, eskymo – nezapomenutelné nanuky
První nanuky na dřívku byly patentovány v USA už ve 20. letech, u nás se ale začaly vyrábět mnohem později. Tvarohový míša, vanilkový ledňáček i kokosové eskymo vznikly na začátku 60. let.
- Při vymýšlení log a názvů výrobků byli tehdejší zaměstnanci propagačních oddělení zřejmě neodolatelně přitahováni romantikou dálného severu.
- Sám název nanuk, který se vžil pro mražený krém na dřívku, se odvozuje od přírodopisného filmu Roberta Flahertyho Nanuk, člověk primitivní (v originále Nanook of the North).
- Film se promítal v kinech ve 20. letech a natolik se zapsal do populární imaginace, že se slovo nanuk stalo synonymem všeho polárního, podobně jako (sktriktně vzato nesprávný) název eskymák vyvolával představu obyvatel tamních ledových plání.
Ze tří výše jmenovaných nanuků je legendou a současně českým unikátem míša. Na trh ho uvedla mlékárna Laktos v roce 1962. Původně byl zabalen v pergamenovém papíru a celá výroba probíhala v provozu s teplotou hluboko pod bodem mrazu ručně – 18 pracovnic dokázalo vytvořit až 1000 kusů za hodinu – a jeden kousek se prodával za jednu korunu.
- Inovací bylo jeho složení ze smetany a tvarohu. V roce 1973 se výroba přesunula do Zdounek u Kroměříže, ustálila se receptura i gramáž.
- Dnes vlastní značku firma Unilever, míša se vyrábí v Třebíči a stejně jako kdysi váží 55 g, je potažen kakaovou polevou a lze ho snadno konzumovat díky bukovému dřívku.
- Zachován zůstal i vysoký podíl tvarohu (65 %).
- Nezměnilo se ani logo s medvídkem a míša patří mezi nejmilovanější české nanuky.
- V prodejích se pravidelně umisťuje na špici. A jeho obliba dala vzniknout i tvarohovému moučníku téhož jména.
V Laktosu vymysleli v 60. letech také drobnější vanilkový ledňáček. Původně se zmrzlina vyráběla bez dřívka a bez čokoládové polevy, ale protože se nanuk velice rychle rozpouštěl, opatřili ho tehdejší potravinářští technologové ochrannou vrstvou kakaové polevy.
Ruská zmrzlina – pozdrav socialistických soudruhů
Další populární studená pochoutka se do Československa dovážela ze Sovětského svazu. Smetanový kvádr umístěný mezi dvěma oplatkami na sobě nesl (pro žáky 1. stupně záhadný) nápis v azbuce – teprve v hodinách ruštiny školní dítky zjistily, že maroženoje znamená jednoduše zmrzlina.
- Krémovost zaručovala ruské zmrzlině nejen smetana, ale i máslo. A musíme přiznat, že to byla jedna z mála dobrých věcí, které k nám z východu přišly.
Češi jsou věrní a nostalgičtí zákazníci, a tak můžeme konstatovat, že všechny zmíněné mražené lahůdky najdeme v obchodech dodnes. I kdyz ruská zmrzlina se dnes vyrábí výhradně u nás.
Náš tip: Znáte zmrzlinu nebo si jenom užíváte její lahodnou chuť? Vyzkoušejte své vědomosti v našem kvízu a možná se nejen zabavíte, ale dozvíte i pár novinek...
