0

Přihlášení do mého Apetitu


Přihlášení


Nová registrace Zapomenuté heslo

Středověký jídelníček aneb Co se jedlo v Evropě před 750 lety?

Servírka ve středověkém kostýmu
ZDROJ: ImageProfessionals
sdílet:

Napadlo vás někdy, na čem si asi pochutnávali naši předkové ve středověku? Zapomeňte na vidličku, připravte se na jídlo nepříliš výrazné chuti, které si dopřejete maximálně dvakrát denně a budou ho tvořit hlavně obiloviny. Vyrazte s námi na krátký výlet do minulosti a připravte si kořeněný kompot podle receptu ze 14. století!

Středověké stravovací normy

Mluvíme-li o evropské středověké kuchyni, máme na mysli stravovací návyky a kulinářské zvyklosti evropských kultur v období od 5. do 15. století. Kuchyně středověkých lidí byla do značné míry závislá hlavně na obilovinách.

  • Kolem 9. století tvořily obiloviny až tři čtvrtiny celkové stravy lidí.
  • Chudí lidé však obvykle jedli ječmen, oves a žito. Naopak pšenice (dnes používaná do chleba, kaší a těstovin) byla vyhrazena bohatým. 
  • Lidé ve středověku připravovali jídlo na otevřeném ohni, někdy společném pro všechny obyvatele města. 
  • Rýže a brambory přišly do Evropy později, rozšířily se až po roce 1530. 
  • Až v pozdním středověku se pak vyvinul typ rafinovanějšího vaření, který stanovil standardy pro šlechtu v celé Evropě. S touto změnou vtrhly do kuchyně mimo jiné mandle, černý pepř, šafrán, zázvor, víno nebo ocet.

Vliv církve a společenské třídy

Velký vliv na stravovací návyky lidí měla římskokatolická církev. Většině křesťanů bylo například po třetinu roku zapovězeno jíst maso. V době půstu se často dostávala mimo hru také vejce a mléčné výrobky (někdy i ryby). 

  • Svátky se obvykle střídaly s postními obdobími ve snaze naučit se zdrženlivosti.
  • Často však docházelo k pragmatickým kompromisům (rozvolnila se např. definice toho, co znamená ‚ryba‘). 
  • Od 13. století, byť byla konzumace některých jídel stále korigována, šlechtici dbali na to, aby stolovali ve velkém stylu.
  • Středověká společnost byla silně rozvrstvená a jídlo bylo důležitým ukazatelem společenského postavení. Politická moc se zkrátka projevovala prostřednictvím bohatství, což se nevyhnulo ani stravování. 
  • Šlechtici obvykle jedli zvěřinu ochucenou vzácným kořením, zatímco dělníci se museli spokojit s hrubým ječným chlebem a fazolemi
  • Věřilo se, že pán má vybíravější trávicí systém než jeho poddaný.

Středověká etiketa

Středověké jídlo bylo společenskou záležitostí. Společně stolovala celá domácnost včetně služebnictva

  • Ke konci středověku se pak bohatí hostitelé stahovali do soukromých komnat, aby si mohli vychutnat jídlo ve větším soukromí
  • Pozvání do panských komnat bylo výsadou a odměnou pro přátele a mocenské spojence. 
  • Při významných příležitostech a hostinách však hostitel a hostitelka obvykle stolovali ve velkém sále s ostatními strávníky.
  • O způsobech stolování prostých lidí toho není mnoho známo, ale bohatším hostům byly před jídlem a mezi jídly nabízeny plátěné ručníky, aby si mohli umýt ruce.
  • Luxusní stolování bylo převážně mužskou záležitostí a ženy se k večeři obvykle připojovaly až po skončení činností spojených s přípravou jídla a stolováním. 
  • Od lidí z nižších vrstev se očekávalo, že budou pomáhat těm výše postaveným, mladší starším a muži ženám. 
  • Běžné byly společné poháry na pití. Ti, kdo seděli v čele stolu, lámali chléb a porcovali maso pro své spolustolovníky. 

Podávání a konzumace jídla

Jídlo se podávalo na talířích nebo v kotlících na guláš. Strávníci si však také někdy brali svůj díl a jedli ho z vydlabané misky ze starého chleba, dřeva nebo cínu buď lžící, nebo rukama.

  • V chudších domácnostech jedli všichni členové rodiny přímo ze stolu. Většina lidí si nosila na hostinu vlastní nůž a obvykle se o něj s někým podělila.
  • Vidličky se ve středověku vůbec nepoužívaly.
  • Ve středověku se dávala přednost alkoholickým nápojům před vodou, a to jak kvašené nápoje, tak destiláty. Kvašené nápoje byly považovány za výživnější a bezpečnější než voda, zároveň se věřilo v jejich desinfekční vlastnosti. 
  • Nejběžnějším nápojem bylo pivo, které se od toho dnešního odlišovalo: Šlo v podstatě o kvašené pomleté obilí s vodou, chmel a zdokonalení postupů si našly cestu do výroby piva až daleko později. středověcí lidé ale také konzumovali ovocné šťávy a mošt např. z divokých švestek nebo morušímedovinu.
  • Mléko dospělí nekonzumovali, pokud nebyli chudí nebo nemocní.

Vaření ve středověku

Problematické uchovávání potravin a pomalá doprava ztěžovaly obchodování s potravinami na velké vzdálenosti. Šlechta měla přístup k zahraničním vymoženostem např. k exotickému koření a surovinám z dovozu. Dekrety však některé potraviny určitým společenským vrstvám zakazovaly. Prostý lid byl odkázán na lokální suroviny a plodiny rostoucí divoce.

  • První středověké knihy o vaření se objevily ve 13. století. S výjimkou několika regionálních odlišností byly recepty obvykle společné pro celou Evropu. Elita měla v kuchyni podobný vkus. 
  • Slepice, husy a kachny se obejvovaly na stolech běžně. Při zvláštních příležitostech si bohatí lidé dopřávali také labutě a pávy
  • Běžné jídlo prostých lidí, kteří pracovali převážně v zemědělství, sestávalo ze zelí, fazolí, vajec, vloček a tmavého chleba, znali však také cibuli, česnek či mrkev. Někdy se na stole objevil sýr nebo pečené maso nebo ryba. Nejčastější obilovina – ječmen – se zpracovával do podoby chleba, placek nebo kaše či polévky
  • Mezi běžné suroviny patřily také cibule, česnek, mrkev.
  • Oblíbené bylo také hovězí, zvěřina a vepřové maso. Maso bylo dražší, a tak se na stolech šlechty a pytláků často objevovala zvěřina
  • K oblíbeným rybám patřily tresky a sledi, které se nasolovaly, sušily a udily, aby bylo možné je uchovat a převážet do vnitrozemí. 
  • Bohatším se ovoce obvykle podávalo v koláčích nebo konzervované v medu.
  • Středověcí lidé neměli povědomí o výživě, vitamíny či vláknina jim mnoho neříkaly. Čerstvé (prosté) ovoce proto jedli spíše chudí. V našich zeměpisných šířkách to byla jablka, hrušky, švestky, třešně či broskve a nejrůznější lesní bobule. V Evropě se však konzumovaly také citrusy a melouny, rozinky, datle a fíky.
  • K oblíbeným surovinám patřila hořčice.
  • Med a sušené ovoce představovaly jediný způsob, jak sladit jídlo. 

Středověký ovocný kompot ‚Breney‘

Breney, ovocný kompot oblíbený ve 14. a 15. století, lze přirovnat k ovocnému kořeněnému rozvaru.

Ingredience:

  • 1 šálek červeného vína
  • 6 fíků
  • 1/2 šálku mletých datlí
  • 1/4 šálku rybízu
  • 1/4 šálku nasekaných piniových oříšků
  • 1/4 lžičky hřebíčku
  • 1/4 lžičky skořice
  • 1/4 lžičky muškátového květu
  • 1/4 lžičky santalového dřeva
  • 1 lžíce červeného vinného octa
  • 2 PL medu

Na chipsy:

  • 1/4 šálku cukru
  • 2 šálky mouky
  • 1 polévková lžíce sádla
  • 2 vejce
  • olej a anýz

Postup:

  1. Fíky rozvařte ve víně, dokud se z nich nestane kaše. Přidejte všechny ostatní přísady a společně dál vařte do té doby, než směs zhoustne. 
  2. Původní recept navrhuje podávat kompot s chipsy z vody, cukru a mouky. Lze však přidat i vejce, sádlo a anýz. Těsto rozválejte na tenký plát, z kterého vykrájejte kosočtverce. Osmažte je v oleji a posypte cukrem nebo anýzem.

Zdroje informací: MedievalBritain, Margaret Visser: The Rituals of Dinner, Carnegie Mellon University: Recreating Medieval English Ales, AbbyMedievalFestival

Související články

Autor: Veronika Hendrychová

Apetit magazín

AD
Vychutnejte si nekonečný kontrast a fascinující barvy
  • Nakupujeme

Vychutnejte si nekonečný kontrast a fascinující barvy

Díky vyspělým technologiím, kterými jsou televize LG doslova našlapané, se otevírá celá škála nových možností na sledování obsahu a také hraní her. Nejzásadnější je zde technologie samotného zobrazení obrazu OLED. ...

Obchod Apetit

Dostupný
399 Kč
259 Kč
Dostupný
399 Kč
259 Kč
Dostupný
399 Kč
259 Kč
Dostupný
399 Kč
259 Kč
Dostupný
399 Kč
259 Kč
Dostupný
399 Kč
259 Kč
Dostupný
399 Kč
259 Kč
Dostupný
399 Kč
259 Kč
Dostupný
549 Kč
357 Kč
Dostupný
399 Kč
259 Kč
Dostupný
399 Kč
259 Kč
Dostupný
399 Kč
259 Kč