Prasečinka aneb bůček v hlavní roli

Místo vepřový bok říkáme láskyplně bůček – ta zdrobnělina krásně značí vztah Čechů k onomu levnějšímu kousku masa, kterým by možná v leckteré cizí kuchyni pohrdli a který je trnem v oku výživovým specialistům, jež se z nás pokoušejí vychovat národ zdravím kypících štíhlých jedinců. Mají samozřejmě pravdu, bůček je tučný a jeho přílišnou konzumací si zakládáme na své vlastní baculaté bůčky, ovšem i tady platí všeho s mírou. Když si sem tam pochutnáme na křupavé kůžičce, vypečených škvarcích a jemném masíčku a následně svůj hřích vyvážíme pořádnou porcí čerstvého salátu či – v případě tradiční úpravy – kopcem kysaného zelí, naše tělo nám to odpustí. A my si užijeme chuť, kterou milujeme.

Podobně kladný vztah mají k bůčku i v Asii, takže pokud se vám omrzí v úpravě knedlo-vepřo-zelo, můžete ho vyzkoušet v exotičtější podobě. Ostřejší koření a nezvyklé chuťové kombinace totiž bůčku sluší.