Co je to lanýž?
Na lanýže většinou jen tak nenatrefíte. Houby z rodu Tuber rostou přibližně 10–40 cm pod zemí, kde žijí v symbióze s vybranými druhy listnatých stromů, jako jsou břízy, buky, duby nebo lípy. Běžně dorůstají velikosti 2–20 cm a dosahují váhy několik málo kilogramů: opravdoví rekordmani mezi lanýži ale mohou vážit více než jedno kilo.
Lanýže napříč historií: Zázračný lék, nebo ďáblovo dílo?
Jejich příznivé účinky objevili už ve starém Egyptě, kde je pojídali obalené v husím tuku. O lanýžích se zmiňuje i egyptská báseň stará více než tři tisíce let. Podle jedné z legend vyrůstaly lanýže na místech, do kterých udeřil blesk. Řekové a Římané je používali pro terapeutické účely a věřili, že jejich konzumací mohou získat věčné zdraví.
Po pádu římské říše Evropané na lanýže několik století zanevřeli. Pro své údajné afrodiziakální účinky na ně církev pohlížela s opovržením a označovala je za dílo ďáblovo. Jejich pověst napravil až francouzský král Ludvík XIV., který jich za den prý dokázal spořádat až půl kila. Ve velkém se ale lanýže rozšířily až v 19. století, kdy se jich v Evropě objevilo na 2000 tun.
Proč jsou lanýže tak luxusní zboží?
Lanýže dokážou uhranout labužníkům nejen svou vůní, která se zdá být jako z jiného světa. Obsahují také velké množství proteinů a další prospěšné látky jako železo, fosfor, vápník nebo selen. Hojně se používají v tradiční čínské medicíně. Údajně totiž posilují ledviny, snižují cholesterol a napomáhají při problémech s nespavostí.
Není tedy divu, že je lanýže velký zájem. Země ale nevydá své poklady lacino. Hledači využívají na hledání lanýžů prasata nebo cvičené psy, jejichž citlivý čich dokáže zralé lanýže vypátrat.
Kulináři rozlišují na 17 druhů lanýžů, které je možné najít na různých koutech světa (Francie, Itálie, Chorvatsko, ale také v USA nebo třeba na Novém Zélandu). Občas na ně můžete narazit i v našich končinách, kde je ale chráněný zákonem.
Jaké druhy lanýžů známe?
Mezi nejčastější druhy lanýžů patří:
- lanýž černovýtrusý – černý jako uhel, který roste zejména v Itálii a ve Francii. Někdy se mu přezdívá také „černé zlato“. Dobá zrání: listopad–červen
- lanýž zimní – oslní chutí s nádechem muškátu a česneku. Doba zrání: říjen–březen
- lanýž letní – méně výrazná chuť, roste na Balkánu, a dokonce i v Česku. Doba zrání: květen–říjen
- lanýž bílý – oslní chutí, připomínající sýr s česnekem, i cenou. Patří mezi nejdražší potraviny na trhu vůbec. Daří se mu zejména v Itálii (oblasti mezi Turínem a Doba zrání: září–prosinec
Lanýže v naší kuchyni
Lanýže vydrží čerstvé jen několik dní. Přidávají se do octů, solí a olejů nebo je můžete naložit ve vlastní šťávě. Italští kuchaři je zase přidávají do voňavých omáček nebo lahodného rizota. Černé lanýže se používají i v nádivkách nebo při výrobě paštiky. A gastronomičtí nadšenci určitě dodají, že z lanýžů se připravuje i lanýžové máslo.
Luxusní zboží za miliony?
Uhádnete, za kolik byl vydražen jeden z nejdražších lanýžů v historii? Pokud tipujete šestimístnou sumu, přihořívá. Bílý lanýž o váze cca 1,5 kg se v roce 2007 vydražil v přepočtu za neuvěřitelných 8,4 milionu korun. Docela nákladná delikatesa, co říkáte?
Přidat komentář