Říká se, že kdo v životě neochutnal pokrm obohacený o lanýže, jako by nežil. Pravdou ale je, že pochoutky z lanýžů jako lanýžové máslo či lanýžový olej si nemůže dovolit každý, jsou totiž velmi drahé. Navíc pro svou intenzivní chuť nemusí zachutnat každému. Ale co kdyby se u nás dal třeba letní lanýž pěstovat?
Lanýž je houba chuťově velmi výrazná. Záleží ovšem na tom, jaký lanýž ochutnáte. Podle vůně a chutě dozajista poznáte ten bílý, který je také ze všech nejvzácnější a tudíž nejdražší. Nelze ho totiž vypěstovat uměle. Na světě je ale více než 40 druhů lanýžů, ne všechny jsou ale jedlé.
Dorazí lanýže i k nám?
Země, v nichž se lanýžům daří, si ročně přijdou díky této pochoutce na desítky milionů eur. Díky globální změně klimatu je bude pravděpodobně možné pěstovat i u nás. Ne že by se u nás lanýže nevyskytovaly vůbec, ale jsou tak vzácné, že je větší šance, že vyhrajete ve sportce, než abyste na ně narazili.
Roste u nás lanýž letní a Borchiův, rozhodně je ale nesbírejte. Jsou chráněny zákonem a to znamená jediné. Takový lanýž vás nakonec může vyjít mnohem dráž, než ten nejdražší bílý lanýž v luxusní restauraci.
- Současné středomořské klima se rok od roku přesouvá blíže k nám. Dokonce se možností pěstovat lanýže u nás zabývá i Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
- Uměle lze pěstovat lanýž letní a černovýtrusý.
- Lanýž letní není tak vzácný jako druhý jmenovaný, ale zase u něj existuje možnost, že se skutečně za pár let bude třeba pěstovat i u nás.
- Ovšem jen za předpokladu, že dojde pouze k mírnému oteplení. Naopak výrazné oteplení by možnost pěstování letního lanýže znemožnilo.
- Už teď existují v Česku farmy, které slibují, že do 2-3 let vypěstují české lanýže a prodávají i naočkované lanýžové sazenice.
Pěstování lanýžů by nám přineslo jen samé výhody. Nejen proto, že by se staly pro nás dostupnější a pomohly by zvyšování HDP. Prospěšné by byly především našemu ekosystému. Jejich růst podporuje biodiverzitu a obnovuje přirozený vodní režim.
Voní jako feromony
Lanýž má vnitřní stranu potaženou reprodukční tkání, z vnější strany vypadá jako dozrálé exotické ovoce. Ze 70 % ho tvoří voda. Možná ve vás bude evokovat známé smradlavé ovoce zvané durian. Proč? Protože nevábně, štiplavě voní. To je způsobeno těkavými sloučeninami síry a metabolitů aminokyselin. Často se zápach přirovnává také k mužským feromonům.
- Tyto houby rostou v podzemí a jejich hlízy si se stromy, nejčastěji s dubem, lískovým ořechem, topolem a bukem vzájemně vyměňují živiny.
- Nedaří se jim však v každé půdě, jen v té, která je bohatá na uhličitan vápenatý a ostatní jílové sloučeniny.
- pH půdy musí být zásadité či neutrální.
Nepěstují se, ale sbírají
Lanýže lidem pomáhají hledat samice psů. Dříve se používala prasata, ale ta vůně lanýžů příliš láká, proto je také čas od času spořádají. Psi preferují jiné chutě, a tak jsou schopni lanýžům odolat a pouze lehkým hrabáním upozornit na místo, kde se nachází. V italském městečku Roddi dokonce existuje pro feny akademie, ve které se učí, jak lanýže vyčenichat.
- A kde se lanýž hledá? Především ve Francii (Perigord), Itálii (Piemont), Španělsku a taktéž v Chorvatsku (Istrie).
- 70 % lanýžů se pěstuje. Zbylých 30 % není snadné najít. Za úbytek lanýžů může klimatická změna.
- Největší lanýž se našel v Itálii, vážil 1890 g a v aukci se prodal v přepočtu za 1 306 376 Kč.
Lanýže v kuchyni
V těch nejdražších restauracích se nejčateji používají tři typy lanýžů – již zmíněný bílý (jeho cena je ve světě okolo 33 000 korun za kilo), černý a burgunský. Lanýže se musí spotřebovat co nejrychleji, aby neztratily svou nezaměnitelnou chuť.
Poté se strouhají na speciálním struhadle na malé kousky, případně na velmi tenké plátky, které se přidávají do olejů, čokolád, těstovin i salátů. Hoblinky lanýže najdete i na masu nebo v omáčkách. A aby toho nebylo málo, z lanýžů se vyrábí med, olej, paštika a třeba i vodka.
- Levné lanýžové produkty se často nevyrábí z lanýžů. Přidává se do nich organická sloučenina 2,4-Dithiapentan se silným zápachem, který připomíná lanýže.
Zdroje informací: Aktuálně, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR
