Historie telecí milánské kotlety se možná píše dobrých 900 let a podobné pokrmy si připravovali už staří Římané. Za kost se maso držívalo při konzumaci a je žádoucí, aby u ní bylo ještě růžové. Do obalu nepatří mouka, ale občas se strouhanka míchá s trochou parmazánu.
Suroviny
Postup
Maso dobře očistěte od blan apod., z obou stran mírně osolte. Naklepávání by nemělo proběhnout vůbec, nebo jen velice mírně. Kotletu obalte ze všech stran ve vejci a pak rychle ve strouhance ze všech stran. Vyčnívající kost otřete ubrouskem dočista.
Smažte ve vyšší vrstvě rozehřátého tuku (kolem rukojeti dřevěné vařečky či drobku pečiva se tvoří jemné ,pěnivé‘ bublinky). Maso by se mělo propéct a strouhanka zezlátnout, ale ne zhnědnout.
Nechte okapat na mřížce nebo osušte na papírové utěrce.
Podávejte doplněné citronem, rajčátky a zeleným lupením.
NĚCO NAVÍC
Dnes se občas podává mnohem tenčí kotleta bez kosti, posypaná nakrájenými rajčaty.