Snad nic nemilují Švédové tolik jako přestávku na kávu, během které si dají něco menšího k zakousnutí, vypijí pořádný hrnek silné kávy a proberou všechno podstatné – od tipů na vítěze reality show až po plány na oslavy slunovratu.
Říká se, že neexistuje nic švédštějšího než fika. Zajít si na kávu a něco k snědku, přitom si popovídat je pro Švédy tak běžné jako pro Čechy jít do hospody „na jedno“.
- Fika je společenská událost: nejlepší způsob, jak si vychutnat odpolední kávu s přáteli nebo přestávku s kolegy v kanceláři.
- O významu tohoto švédského fenoménu svědčí i fakt, že na mnoha pracovištích ve Švédsku jsou přestávky na fiku, nazývané fikarast nebo fikapaus, dokonce zakomponovány do denního kalendáře jako jedna z aktivit.
- Pauza na kávu se ale nepojí jen s pracovním týdnem. Patří také k oblíbeným víkendovým rituálům, kdy se nikdo nedívá na hodinky a řeší se úplně všechno a nic.
- Nejde ani tak o kávu nebo něco k zakousnutí, mnohem důležitější je právě již zmiňovaný její společenský aspekt. Pro Švédy se fika zkrátka stala významnou společenskou institucí, synonymem příjemně prokláboseného času s rodinou, přáteli nebo kolegy v práci.
Káva černá jako satan
Slovo fika je převrácenou podobou slova „kaffi“, což je švédský výraz pro kávu z 19. století.
- Švédové jsou hned po Finech druzí na světě v množství spotřebované kávy.
- Průměrný Švéd vypije tři a půl šálku kávy denně. Největší oblibě se těší káva překapávaná.
- Švédové ji obvykle pijí bez mléka a cukru, černou a silnou. V kavárnách si většinou můžete zdarma šálek dolít.
- Jedno švédské přísloví říká, že káva by měla být černá jako satan, horká jako peklo a sladká jako hřích.
Něco malého k zakousnutí
Švédové, kteří si obvykle potrpí na zdravý životní styl, milují sladké a jsou výbornými cukráři. Fika proto obnáší nejen hrnek kávy či čaje, ale také něco drobného k zakousnutí.
- V kavárnách hosté pojídají například voňavé skořicové šneky sypané křupavými krystaly cukru, punčové rolky obalené v zeleném marcipánu a máčené v čokoládě nebo nepečené čokoládové koule z ovesných vloček.
- K pauze na kávu patří také slaná svačinka, například obložené chlebíčky z žitného chleba.
Kanelbullar
Skořicoví šneci s kávou dokonale ladí a navozují domáckou atmosféru a pohodu. Jejich historie ve Švédsku sahá do počátku 20. století, kdy patřili k pečivu, které si vychutnávali majetnější lidé.
- Do kynutého těsta na kanelbullar se přidává kardamom, hřejivé koření, které se mezi švédskými cukráři těší velké oblibě.
Kladdkaka
Hutný švédský čokoládový dort se podobá americkým brownies, oproti nim je ale korpus výrazně tenčí. Stejně jako brownies má krásně vláčný střed, důležité je koláč nepřepéct.
- Pro větší krémovost se do těsta někdy přidává nugátový krém nebo kousky čokolády.
- Podává se s kopečkem šlehačky nebo vanilkové zmrzliny. Nic čokoládovějšího ve švédské kuchyni asi nenajdete.
Semla
Další zákusek, v jehož těstě z pšeničné mouky ucítíte kardamom. Nadýchaný bochánek se plní mandlovou směsí podobnou marcipánu a zdobí bohatou vrstvou šlehačky.
- Tento severský cukrářský vynález se původně připravoval na masopustní úterý fettisdag (v doslovném překladu „tlusté úterý“), dnes si je ve Švédsku můžete vychutnat nejen jeden den v roce.
Räkmacka
Krevetové chlebíčky patří k oblíbené svačince v každé švédské kavárně. Räkmacka se skládá z kváskového chleba, vajec, majonézy, kopru a většího množství drobných, loupaných krevet.
- Švédové samozřejmě jedí obložené chlebíčky také v mnoha dalších variantách, mohou být obložené třeba rostbífem, paštikou, mletým masem či lososem.
Zdroj: Apetit
