Starověká římská civilizace patří k nejvýznamějším v historii lidstva. Kultura bohatá na architektonické skvosty a technologické vychytávky se vyznačovala také opulentním stylem hostin pořádaných vyšší třídou. Jak jejich bankety vypadaly a co se na nich podávalo?
Oslava života a akt civilizovanosti
Bohatí starořímští obyvatelé se pravidelně oddávali okázalým několikahodinovým hostinám, kterými dávali na odiv své bohatsví a upevňovali tak svou vysokou pozici ve společnosti.
- Nabízené jídlo a pití mělo hosty zasytit, ale také pobavit nebo dokonce šokovat.
- Hostitelé se předháněli v exotických jídlech, proto nebylo výjimkou servírování dušeného papouščího jazyka, plněného plcha nebo ryby nadívané kravskými játry.
- Kromě toho se na římském banketu pravidelně objevovala zveřina, divočáci, pávi, drozdi, králíci, bažanti i mořské plody včetně ústřic, korýšů a humrů.
- Na stolech samozřejmě nechyběly ani další potraviny jako chléb a pečivo, luštěniny, zelenina, ovoce a různé druhy ořechů.
- Mezi sladkými pokrmy figuroval například medový koláč s ricottou, který se připravoval z krátkých širokých nudlí zvaných lagane.
- Lagane se také podávaly společně s cizrnou, olejem a česnekem v pokrmu zvaném lagane e cicciari.
Propracované recepty se dochovaly v knize Apicius
Tato pozdně římská sbírka kuchařských receptů popisuje pokrmy, která vyžadují drahé ingredience a jejich prezentace je více než dramatická.
- Obsahuje například návod na přípravu pečeného prasete plněného klobásami.
- Najdete v ní i nejrůznější jídla uspořádaná do tvaru dvanácti znamení zvěrokruhu nebo zajíce ozdobeného křídly, aby vypadal jako bájný Pegas.
Staří Římané milovali rybí omáčku garum
Kuchařka Apicius potvrzuje hojné užívání omáčky garum, která byla součástí mnoha jídel. Vyráběla se z rybích střev, které se fermentovaly se solí a dalšími přísadami.
- Omáčka garum se prodávala v odlišných koncentracích za různé ceny, ale tu nejlepší si mohli dovolit jen ti bohatí.
- Jednalo se o tak oblíbenou přísadu, že se stala předmětem nejrůznějších básní a textů.
- Kromě Římanů ji používali i Féničané, starověcí Řekové a později i Byzanťané.
Bizarní návyky, které by dnešní etiketa nepovolila
Během hostin bylo zcela běžné dávat průchod nejrůznějším tělesným potřebám. Díky tomu byli hosté schopní trávit dlouhé hodiny jídlem.
- Kdokoliv se někomu chtělo na toaletu, otrok mu přinesl nádobu, do které člověk svou potřebu vykonal.
- Nadýmání se zmírňovalo konzumací vleže na pohodlné polstrované lenošce. Věřilo se, že horizontální poloha pomáhá lepšímu trávení a zároveň se jednalo o nejvyšší důkaz elitního postavení.
- Současně si hosté mohli kdykoliv dopřát rychlého šlofíka mezi chody, čímž si jejich žaludek také odpočinul.
- Ležet však mohli jen muži. Jejich ženy buď jedly u jiného stolu nebo klečely či seděly vedle svých manželů.
- Pokrmy se jedly rukama. Kosti a další zbytky končily na zemi, kde je uklízeli otroci.
- Také existovaly speciální místnosti poblíž jídelen, kam se strávníci mohli jít mezi jednotlivými chody vyzvracet. K tomu používali pírka, kterými se lechtali v krku.
Hostiny končily ve stylu „carpe diem“
To znamená, že hosté hojně konzumovali alkohol a během toho diskutovali o smrti. Tím si přípomínali, že mají žít naplno a užívat si okamžiků, kdy jsou naživu.
- Na připomínku smrti a konečnosti lidského života byly nejrůznější stolní předměty, například slánky a pepřenky, ve tvaru lebek.
- Dalším zvykem bylo přizvat ke stolu své milované zesnulé osoby. Proto byly okolo rozestavěné sochy, které hostům připomínali jejich zemřelé.
- Nejčastěji se pilo víno, ale ne vždy zcela čisté. Často se ředilo mořskou vodou, která ho zároveň konzervovala.
Zdroje informací: Nerdist, CNN style, The Met
