Současná podoba řecké kuchyně je výsledkem mnoha vlivů. Obzvlášť významně na ni zapůsobila dlouholetá turecká nadvláda. Jak se ale stravovali tamní obyvatelé dávno předtím? Objevte denní menu starověkého Řecka.
Co se týče frekvence jídel, každodenní praxe starověkých Řeků se od té současné moc nelišila. Stejně jako většina z nás, začínali snídaní, v poledne obědvali a den končili večeří.
- Obvykle snídali chléb namočený ve víně. Nikoli však proto, aby byli veselí hned od rána. Chléb s obsahem ječmene byl poměrně tvrdý, proto ho bylo potřeba namáčet. Někdy ho doplnili také fíky a olivami.
- Jindy jedli teganites, jakési starořecké palačinky. Vyráběly se z pšeničné mouky, olivového oleje, medu, sraženého mléka a servírovaly se přelité medem, sýrem a opečenými sezamovými semínky.
- Další variantou snídaně byl nápoj z vařeného ječmene ochucený mátou nebo tymiánem. Říkali mu kykeonas nebo kykekon a věřili v jeho léčivé vlastnosti.
Svačinka místo oběda
Oběd nebyl pro staré Řeky hlavním jídlem, ale spíše svačinou, během níž si odpočinuli od práce a doplnili energii.
- Konzumovali více malých porcí různých potravin. Nechyběly ryby (pražma, sardinky, úhoři), luštěniny (čočka, fazole, cizrna, hrách), chléb, sýry, olivy, vejce, ořechy i ovoce.
- Z této formy oběda se pravděpodobně vyvinulo dnešní jídlo zvané mezze nebo také mezedes, tedy výběr různých předkrmů, které je typické nejen pro Řecko, ale i další země v Evropě a na Blízkém východě.
Deipnon aneb nejdůležitější jídlo dne
Večeře, označovaná slovem deipnon, byla časem, kdy se Řekové scházeli s přáteli, aby prodiskutovali události uplynulého dne nebo nejrůznější filozofické otázky. A to nad bohatě prostřeným stolem.
- Muži a ženy stolovali odděleně, přičemž jako první jedli muži, poté ženy a nakonec jejich otroci.
- Na stole nechyběl chléb ze směsi ječmene, prosa, ovsa a pšenice, olivový olej, hrách, fazole, sýr ochucený česnekem, sezónní ovoce a zelenina (často třeba rukola, chřest, zelí, mrkev či okurky), ořechy, křepelčí a slepičí vejce nebo polévky.
- Typická polévka byla dršťková, připravená z kravského nebo ovčího žaludku.
- Jedním z předkrmů bývalo nakrájené zelí, dochucené hojným množstvím koriandru, routy a rostliny silphium, smíchané s medovo-octovou zálivkou.
- Podle tehdejších lékařů tento pokrm léčil bolesti hlavy, žaludeční nevolnosti i kocovinu.
- Silphium bylo využíváno také pro své afrodiziakální a antikoncepční účinky.
- Na červeném masu, rybách a mořských plodech jako byly ústřice či chobotnice, si pochutnávali ti bohatší.
- Chudí jedli mnohem skroměji. Maso si dávali pouze při veřejných událostech, které se pořádaly za účelem uctívání olympských bohů. Jinak běžně večeřeli například směs dušené zeleniny a fazolí, obilné kaše a chléb.
Černá polévka ze Sparty
Ve vojensky založeném starořeckém městském státě, ze kterého pochází zavedené slovní spojení „spartánská výchova“, jedli takzvanou černou polévku.
- Černá polévka se připravovala z fazolí, vepřové kýty a krve, která jí dodávala typickou chuť a tmavou barvu.
Jaké metody se při přípravě jídla používaly?
V antickém Řecku bylo k dispozici nejrůznější nádobí a pomůcky z terakoty, včetně pánví, grilů a kotlíků.
- Jídla se vařila, pražila nebo dusila, nejčastěji na dřevěném uhlí nebo ohni ze suchých větví.
- Vše se připravovalo venku, aby domy nezaplnil kouř. Tehdy totiž ještě neexistovaly komíny.
- Chléb se pekl na pánvi v peci a jeho příprava včetně mletí mouky,byla každodenním úkolem žen.
Víno každý den, dezert jen občas
Vínu Řekové přikládali velký význam, dokonce uctívali samostatného boha vína, Dionýsa. Tento alkoholický nápoj považovali za součást kultury a podávali ho ke každému jídlu. Cílem však nebylo dostat se do stavu opilosti, ale užít si přítomnou chvíli a delikátní chuť vína.
- Čisté víno se pilo málokdy. Většinou se ředilo vodou v různých poměrech.
- Staří Řekové vyráběli červená, bílá i růžová. Hlavní oblasti produkce byly ostrovy Thásos, Lesbos a Chios.
- Na dezertech si naopak pochutnávali jen příležitostně. Protože neznali cukr, hlavním sladidlem byl med.
- Jako dezerty se jedly sýry, fíky, olivy přelité medem nebo medové koláčky.
- Na řeckých svatbách mlsali zákusky připomínající cheesecake, který obsahoval sýr, med a pšeničnou mouku.
Zdroje informací: The British Museum, The Spruce Eats, History Hit
