Utrhnout jablko a začerstva ho prodat

sdílet:
Zdá se, že pro návštěvníky mají farmářská tržiště přitažlivost přímo magickou. Kdo je jednou navštíví, vrací se stále znovu. Matka tržišť Kubáň, noblesní Jiřák v historickém centru a živelná Náplavka s promenádou a výhledem na panorama Hradčan si letos užily startovní sezonu, která nyní vrcholí adventními trhy. Za necelý rok jejich existence dokázali Pražané, že o čerstvé produkty českých farmářů mají zájem. Organizátor trhů Jiří Sedláček nám prozradil, proč se rozhodl obnovit tradici farmářských tržišť a na co se můžeme těšit v příštím roce.

Jak vás napadlo začít v Praze organizovat farmářská tržiště?
S manželkou jsme hodně jezdili po Evropě a viděli jsme, jak fungují trhy v jiných zemích. Spoustu tržišť jsme s oblibou navštěvovali a obdivovali jsme, že se pravidelně konají nejen ve velkých městech, ale i v malých vesničkách. Divili jsme se, proč něco podobného není také u nás.
Praha je slavná metropole, matka měst v samém centru Evropy, a přitom je spousta věcí, které děláme strašně pozdě. Uchylujeme se k snadným a rychloziskovým věcem, jako je developing a podobné projekty, ale věci, které formují občanskou společnost a které vytvářejí základy dobré, vyspělé sociální a kulturní společnosti, tady scházejí. Mezi ně bezesporu patří také farmářské tržiště, kam nechodíme jen nakupovat, ale také si popovídat. Je to přirozené komunitní centrum, což v konvenčních řetězcích člověk nezažije. Nehledě na to, že tím nezanedbatelným způsobem pomáháme českým zemědělcům v odbytu a propagaci jejich produktů. Nás trhy prostě baví a jsme rádi, že se nám podařilo ten výrazně zpozdilý vlak rozhýbat a dostat na koleje.

Kde jste se inspirovali, jak budou tržiště vypadat?
Nejintenzivnější inspirace přišla ze švýcarských tržišť, mnoho věcí jsme také vymysleli sami. Museli jsme do toho vložit spoustu vlastní kreativity, protože každé místo má svá vlastní specifika a není možné jen otrocky opisovat to, co funguje jinde. Tržiště mají svoji identitu, svůj vlastní charakter. Například na Jiřáku jsme museli respektovat, že se jedná o památku zapsanou do seznamů UNESCO, a přizpůsobit tomu také podobu stánků.

Co je na vaší práci nejtěžší?
Poměrně náročné je udržovat kvalitu dodávaného zboží. Není to jen o tom, získat pro tržiště dobrého farmáře, ale také si ho udržet a zajistit stále dobrou kvalitu produktů. Manažer tržiště brzy ráno prohlédne kvalitu dodávaného zboží. O každé tržiště se stará jeden manažer, který s farmáři komunikuje a vždy brzy ráno také zkontroluje, jaké zboží a v jaké kvalitě ten který farmář přivezl.
Sledujeme také cenu, protože nechceme, aby ve společnosti vznikl názor, že farmářské trhy jsou sice skvělá věc, ale prodávají se tam dražší věci než jinde. Pro farmáře je tento prodej mnohem výhodnější. Když to zjednoduším: vytáhne mrkev ze země a může ji prodat za cenu, která je na trhu obvyklá, ale nemusí se s nikým dělit o marži. V ruce má tak víc peněz a nikdo ho nenutí, aby šel s cenou dolů. Ve smlouvách tak máme doložku, že zboží musí farmáři prodávat za cenu srovnatelnou s těmi v řetězcích. Velmi náročná je technická správa tržiště. Tržiště stavíme pořád znovu a znovu. V pondělí je čistá plocha a v úterý už stojí plno stánků. Musíme zajistit nejen montáž, ale také bourání, což spotřebitel nevidí.

Mluvíte o kvalitě nabízeného zboží. Co ale výběr konkrétních produktů? V minulosti jste čelili kritice kvůli mořským rybám. Je obtížné najít zlatý střed, který určuje, co ještě na tržiště patří, a co už ne?
Zrovna mořské ryby pro nás byly jasnou volbou, protože ty tady nevychováme, ať se snažíme, jak chceme. Přitom je to hodnotná složka potravy. Navíc za krále Přemysla Otakara jsme měli moře, takže co. Stejně tak jsme dali jasnou zelenou farmě Zázrivá, slovenskému výrobci ovčích sýrů. Také si myslíme, že na naše trhy patří výrobce maďarské paprikové klobásy z východního Slovenska. Tyto regionální potraviny skvěle zapadají do konceptu farmářských tržišť. Nikdo si na tržiště nepřijde pro jednu věc, proto by spotřebitelé měli mít na výběr.
Ze strany farmářů i výrobců rukodělných výrobků je o prodej na tržištích velký zájem. Odmítáme je tehdy, když máme například dané zboží již hojně zastoupeno, nebo protože se nehodí do konceptu lokální produkce. Jsou však samozřejmě i výjimky. Na Náplavce například můžete koupit olivový olej od malé španělské rodinné firmy, která je srovnatelná s domácí produkcí. Takové výjimky rádi uděláme.

Koupíme na trzích také bioprodukty?
Poptávka po bioprodukci není tak intenzivní. Protože i na trhu lidé přemýšlejí skrze peníze a hledají levnější zboží. Pro bioproducenty je proto obtížné se postavit se stánkem mezi běžné zemědělce, kteří bio nenabízejí. Máme v plánu dělat jednou za čas biotrhy pro lidi, kteří rozumějí tomu, co je bio, a mají zájem si ho koupit.

Co dalšího se v budoucnu objeví na vašich farmářských tržištích?
Chceme spotřebiteli nabízet zboží, které je nejen čerstvé a lokální, ale má také prokazatelný původ. Proto chceme zboží opatřit certifikátem, který zaručí, že jablko není jen z Lounska, ale od konkrétního spolehlivého dodavatele s certifikátem.
Stánky na tržišti chceme označovat nejen z hlediska původu, ale také chceme identifikovat druh, odrůdu a konzumní zralost ovoce a zeleniny, aby bylo evidentní, k čemu je třeba daná brambora vhodná. Jestli je na kaši, nebo na salát. Jestli je vhodná pro děti, nebo na opékání na ohništi.
Chceme spotřebitele učit i prostřednictvím tematických týdnů a přednášek. Budeme je v dobrém slova smyslu vychovávat, aby se naučili vyznat v jednotlivých odrůdách, aby poznali, jak která odrůda chutná, že ta která mrkev je sladší, že některé jablko má konzumní zralost v září a jiné v listopadu, a dokázali si mezi nimi vybrat.
Když se budeme o české potraviny zajímat přirozeně a odhlédneme od dovozových surovin, uvidíme, že české suroviny a produkty jsou lepší než ty dovozové. Mám z toho radost, když vidím, že u nás rostou věci, které jsou skvělé a kterými se můžeme pyšnit.

Jana Kopřivová

Jiří Sedláček


Spoluzakladatel občanského sdružení Archetyp, které se zasloužilo o to, aby se do Prahy vrátily tradiční zelinářské a řemeslné trhy. V současnosti se spolu se svým týmem stará o provoz tří farmářských tržišť (Kubáň pro Prahu 10, Jiřák pro Prahu 3 a Náplavka pro Prahu 2). Nakupování na trzích chápe jako přirozenou příležitost k setkávání a rozvoji občanské společnosti a pospolitosti. Tržiště Pražanům zpřístupnila čerstvé lokální produkty a farmářům dala příležitost nabízet své zboží cestou přímého prodeje bez dalších zprostředkovatelů.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Redakce Apetit

Obchod Apetit