Často se jí zdobí polévky nebo jídla studené kuchyně. Petrželka ale není jen dekorativní bylinkou, je také plná chuti a nabitá vitamíny. Proč je dobré ji mít v kuchyni vždycky po ruce?
Naťovou petrželku, ať už celou snítku, nebo nasekanou, přidáváme do jídla téměř automaticky. Většinou pro barevné zpestření jídla. Petržel však může být víc než jen zelenou ozdobou talíře. Je mimořádně bohatá na vitamin C, ale především nádherně voní a výborně chutná.
V českém prostředí se s natí petržele můžete setkat ve dvou podobách. Dekorativnější jsou listy kudrnky, výraznější chuť a větší listy najdeme u petržele hladkolisté. Obě zdobí zahrádky i květináče na balkonech díky snadnému pěstování.
- Petržel hladkolistá je ve rozšířenější. Má intenzivnější aroma, díky kterému se hodí i do pokrmů s tepelnou úpravou. Snáší dobře vyšší teploty, při kterých neztrácí svou vůni ani chuť. Ozdobí polévky, těstoviny, dušené či pečené maso, omelety i brambory ve všech úpravách.
- Petrželka kadeřavá je typickou středoevropskou ozdobou především studené kuchyně. Nemá tak výrazné aroma, za to je však šťavnatá na skus. Chlebíček by bez její přítomnosti nebyl tím pravým zážitkem, hodí se do dipů, zálivek, pomazánek, zeleninových salátů, ozdobit s ní můžete i vařené brambory či polévku nebo přidat do nádivek a přílohových knedlíků, avšak na úplném konci vaření těsně před podáváním.
Hladkolistá petržel voní víc než kudrnka
Své o petrželce vědí Italové, kteří nasekanou natí dochucují těstoviny, polévky i rizota. Tvoří zkrátka základ jejich kuchyně, a proto se petrželce s hladkými špičatými listy někdy říká italská.
- Italové by nikdy by do jídla nepřidali kudrnku a vědí proč. Oproti hladkolisté petrželi totiž nemá tak příjemné a výrazné aroma a její listy působí v jídle škrábavě.
- Petrželku můžete snadno uskladnit v mrazáku. Sice nebude po vytažení jako čerstvá, ale v zásadě mrazem příliš neutrpí.
- Ve studené kuchyni můžete petrželku přidat například do másla, čerstvé strouhanky nebo pomazánky.
- Bez hladkolisté petrželky by se neobešel věhlasný tabbouleh ani další pokrmy blízkovýchodní kuchyně jako třeba shakshuka.
Účinky znali již starověcí Řekové i Římané
O prospěšných látkách v petrželi věděli již ve středověku. Karel Veliký její pěstování dokonce nařídil rozkazem. Petržel obsahuje léčivé látky ve všech svých částech, kořenu, stonku, květech i listech.
- Může se chlubit přítomností vitaminů A, B, C, E a K. Z minerálů obsahuje fosfor, železo a vápník.
- Obsahuje antioxidanty, které napomáhají rychlejšímu hojení.
Jaké jsou účinky petrželové nati na zdraví?
- silice má dezinfekční účinky a podporuje močení, proto je důležitou součástí urologických čajů
- pomáhá předcházet tvorbě ledvinových i močových kamenů
- zlepšuje trávení, zbavuje nadýmání
- podporuje chuť k jídlu
- má antioxidační vlastnosti
- neutralizuje volné radikály
- využívá se v prevenci nádorových onemocnění, srdečních chorob či zánětů celého těla
- tiší příznaky astmatu, chřipky a nachlazení
- snižuje vysoký krevní tlak
- reguluje hladinu cukru v krvi, diabetikům je tedy velmi nápomocná
- přiložením listů či tinktury zmírní reakci na bodnutí hmyzu či povrchové poranění kůže
- petrželový odvar ničí bakterie v ústech, pomáhá od bolesti zubů a zanechává čerstvý dech po jídle
- napomáhá při poruchách menstruačního cyklu i na prokrvení pohlavních orgánů
Pěstování petrželové nati
Abychom měli dostatek petrželové nati po celý rok, vysévá se na jaře pro letní sklizeň, a druhý výsev uskutečníme v polovině léta, abychom měli nať i na podzim a zimu. Ve studených měsících se nati daří za oknem, pěstovat ji můžete také na balkoně.
Pro svůj růst potřebuje půdu bohatou na živiny, světlé či částečně stíněné místo. Přímé slunce jí nedělá dobře. Potřebuje stále vlhkou půdu, se zaléváním by se to však nemělo přehánět, aby nezežloutly listy, které se takto zbarví i při nežádoucím suchu.
