‚Kdyby zmizely včely, dávám lidstvu čtyři roky.‘ Tohle varování připisují vědci Albertu Einsteinovi a může být docela reálné za situace, kdy by spolu se včelami vyhynuli i další opylovači. Že bychom bez včel měli velmi omezený sortiment jídla, ukázal jeden nedávný projekt.
Včela medonosná má naštěstí spoustu dalších pomocníků, a kdyby vyhynula, příroda by dala v čase šanci jiným druhům rostlin i hmyzu. Člověk by mezitím strádal poněkud monotónní stravou.
- Nejstarší důkaz o předcích včely medonosné, která žije ve společenstvích, je starý 100 milionů let. První exemplář zalitý v jantaru pochází z Afriky před 30 miliony lety. Kromě ní žije na Zemi na 16000 druhů včel samotářek.
Podle Jaroslava Bajka, předsedy Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum a propagátora přirozeného včelaření, vděčíme včelám za každé třetí sousto včetně masa. I dobytek se totiž zčásti živí cizosprašnými rostlinami – právě ty opylovače potřebují. Na druhou stranu většina plodin tvořících hlavní zdroje lidské výživy, které se dnes na zemědělské půdě pěstují, se bez včel obejde.
- „Je to pšenice, rýže, kukuřice, ječmen, žito, oves, proso, čirok, brambory, batáty, banány a kokosy. To vše tvoří asi 85 % potravin,“ potvrzuje Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského, který má víc než o člověka obavy o včelu a o zachování její role v rovnováze života v přírodě.
Poloprázdné regály
Včela medonosná je po člověku nejzkoumanějším živočišným druhem na světě, přesto včel ubývá, stejně jako některých dalších druhů hmyzu.
- „Včely neznají hranice a jsou vzájemně propojené. Když se u nás budeme o včelstva starat, pomáháme tak všem lidem na planetě,“ říká Dalibor Titěra, který se účastnil i alarmující akce v prodejně potravin Penny v Praze Uhříněvsi.
Prodejna Penny v Praze Uhříněvsi na jeden den nabídla zákazníkům poloprázdné regály, kde chybělo 60 % výrobků, které by se podle odborníků neobešly bez včely medonosné, ať už přímo, či nepřímo.
- „Zpočátku jsme nevěřili, že bude procento odstraněného zboží tak vysoké. Prošli jsme složení tisíců produktů a zjišťovali, zda by bylo možné je vyrobit bez přispění včel,“ uvedli organizátoři.
- Vzhledem k přísné metodice byl výsledek šokující: pryč musely třeba také housky kvůli máku, zatímco ty se solí zůstaly, přidaná kurkuma vyřadila i některé listové těsto a podobně.
Včely přežijí
Jen v Evropě žije spolu se včelou medonosnou na 600 druhů včel. Kdyby jeden z druhů samotářek vyhynul, ostatní by ho nejspíš dovedly nahradit.
- U včely medonosné je to složitější: je sice extrémně odolná a dokáže se obratně přizpůsobit prostředí, nicméně její ztráta by byla fatální, protože opyluje značnou část cizosprašných rostlin a u dalších se významně podílí na zvýšení úrody.
- „Když včely někde zmizí, děje se v krajině opravdu něco zásadně špatně a pravděpodobně by tu v takovém případě nepřežila i celá řada dalších opylovačů,“ vysvětluje Jaroslav Bajko a dodává, že včely samy na všechno nestačí.
- Některé květy jsou na ně příliš hluboké, jiné se otevírají nad ránem, kdy je na včely, na rozdíl například od čmeláků, ještě zima.
Pokud bychom se však o včely nestarali a nechali je volně žít, přežijí. „I kdyby až 95 % včelstev vymřelo, těch zbývajících pět procent by se přizpůsobilo novým podmínkám a opět se v krajině rozšířilo,“ věří odborník, a těm, kteří se obávají, že s podporou privilegované včely medonosné může zas nektar chybět dalším druhům hmyzu, vzkazuje: „Každá krajina má určitou kapacitu, a pokud by se včely s pomocí člověka přemnožily, přirozeně musejí zas masivněji uhynout,“ je přesvědčen Dalibor Bajko.
- 1 včela = 1 lžička medu. Včela přinese z jedné cesty surovinu pro 30mg medu. Za život je to asi 4,5g medu, tedy necelá kávová lžička.
Člověk včelu medonosnou využívá jako hospodářské zvíře. Kolabuje pod jeho tlakem na maximální produkci medu, zatížená chemií z polí, kvůli monokulturnímu hospodaření na velkých půdních blocích.
- „Raději umře, když cítí, že z ní chceme vytěžit co nejvíc,“ říká Dalibor Bajko a radí, jak o včely lépe pečovat. „Uvnitř úlů se můžeme přiblížit jejich přirozenému prostředí ve stromech, obejít se bez chemie, nechat je tvořit jejich vlastní plásty, nebrat jim všechen med a nepoužívat nic, co do přírody nepatří.“
Pomoct však musejí také zemědělci. „Včelám podkopává zdraví a vitalitu nedostatek pylu i jeho chybějící rozmanitost. Přitom pyl je pro zdraví včelstev klíčovým zdrojem proteinů, minerálů, vitaminů, stopových prvků,“ vysvětluje Dalibor Bajko a dodává, že v Česku připadá na 1km2 v průměru 9,75 včelstev, což je nejvíc včelařů na obyvatele na světě.
- Navzdory až masivním úhynům umíme včely efektivně množit, proto jejich počet v Česku neklesá, ale mírně roste.
Univerzální včela
Vědci zkoušejí vyšlechtit včelu tak, aby dokázala opylovat všechny květy. Pokoušejí se proměnit také rostliny, aby se včely do jejich kalichů lépe dostaly. Umějí vyrobit robotickou včelu, ale žádné pokusy nejsou zatím moc úspěšné.
- „Věda zkoumá možnosti, jak včely a jejich opylovací služby nahrazovat, ale to není podstatné. Ze všeho nejdůležitější je udržet rovnováhu v biodiverzitě života na Zemi,“ uzavírá téma Jaroslav Bajko.
Zdroj: Apetit
