Natáčení nové řady soutěže MasterChef Česko je v plném proudu a my jsme se jednoho natáčecího dne mohli zúčastnit. Všem porotcům jsme položili stejné otázky, začínáme Janem Punčochářem.
Posouvají se soutěžící v jednotlivých řadách MasterChefa?
V covidu v roce 2020 bylo vidět, že všichni doma hodně vařili a začali víc používat i jiné techniky než o rok dříve, kdy jsem byl poprvé v porotě. Postupně je také vidět, že už se nebojí pracovat s neobvyklými surovinami. Dříve sáhli po kuřeti, po panence, dnes volí na vaření i věci, které nejsou tak běžné, jako třeba humra.
V čem jsou pro vás kuchaři-amatéři inspirací? Můžete se od nich něco přiučit?
Inspirací jsou mi především tím, jak jsou do soutěže zapálení. Já se v oboru pohybuju asi 24 let, nejsem žádný velký expert, ale přece jen už jsem něco snědl a viděl, tady jsou hlavně mladí lidé, kteří vaří krátce. V odborných znalostech jsem napřed, ale oni mají talent a zapálení, což je důležité, leckdy důležitější než extrémní um. Studovat, číst knihy, chodit do restaurací, inspirovat se na internetu, zajímat se o nové věci, to je to hlavní, když chcete něco dokázat.
Přihlásil byste se vy sám do podobné soutěže?
Nikdy v životě! Soutěžící jsou na dlouhou dobu odstřižení od reality, nemohou chodit do práce, což bych si nemohl dovolit. A navíc, já nejsem soutěživý typ. Ani když jsem začínal svoji kuchařskou éru, nikam soutěžit jsem nechodil, natož abych se ukazoval někde před kamerou. Chtěl jsem hlavně vařit.
Kde se cítíte jistější – na place v kuchyni, nebo jako porotce?
Na tisíc procent v kuchyni! Před pěti lety, když jsme začínali, jsme byli všichni tři porotci šíleně rozklepaní. Teď už jsme si o nepatrný kousíček jistější, ale pořád je v nás hodně pokory. Bez té to nejde, což platí pro soutěž i pro kuchyni. Jak se říká, mistr světa amoleta to nikdy nikam nedotáhne.
Rozhovory s Radkem Kašpárkem a Přemkem Forejtem, stejně jako celou reportáž z natáčecího dne, si můžete přečíst v novém čísle Apetitu, který je právě v prodeji.
