Přihlášení do mého Apetitu


Přihlášení


Nová registrace Zapomenuté heslo

Michelinská restaurace mě naučila práci ve stresu a disciplíně, říká MasterChefka Kristína Nemčková

Kristína Nemčková
ZDROJ: Se souhlasem Kristíny Nemčkovou, Marek Vohryzka
sdílet:

Vyhrála soutěž MasterChef v Česku, ještě než dosáhla plnoletosti. Vařila a sbírala zkušenosti v londýnské michelinské restauraci Story. Neustále na sobě pracuje a už se rozhlíží, kam dál se vydá pro další zkušenosti.

Zapojila jste se do organizace soutěže Bocus d‘Or, která se vrací do Česka a jejíž světové finále se významem přirovnává k filmovým Oscarům. Jaká bude vaše role?

Původně jsem dostala nabídku zapojit se jako soutěžící do národního kola, což jsem dlouho zvažovala, a už se zdálo, že kývnu. Nakonec jsem to ještě probrala s Tomem Phillipsem, šéfkuchařem z londýnské restaurace Story, kde jsem pracovala. Tom má totiž se soutěží zkušenosti. Po rozhovoru s ním jsem se rozhodla, že počkám a tento rok do toho ještě nepůjdu. Protože si ale myslím, že celá ta soutěž má smysl, chci se v ní angažovat a podílím se na přípravách a budu tam mít vlastní cooking show. I to vnímám jako velkou zkušenost do budoucna.

Zmínila jste londýnské Story, kde jste strávila více než rok. Co všechno vám dala práce v restauraci, která má dvě michelinské hvězdy?

Naučila mě disciplíně, organizaci, perfekcionalismu, práci v týmu a pod tlakem s vypětím fyzických i psychických sil. Začínala jsem na základní kuchařské pozici (CommisChef) v cukrářské sekci a po sedmi měsících jsem se vypracovala na vyšší pozici Chef de partie na sekci teplých příloh. Navzdory náročnosti té práce jsem se utvrdila v tom, že se chci vaření profesionálně věnovat a ještě se zdokonalit. Proto jsem se po více než roce rozhodla Story opustit a vydat se do světa, abych získala další zkušenosti.

Kam jste zamířila?

Koncem minulého roku jsem měla možnost připravit pár vlastních degustačních večeří inspirovaných českou a slovenskou kuchyní v Singapuru, což jsem následně spojila s dvouměsíční cestou po Asii. Rok jsem v Londýně pracovala šestnáct hodin denně, šest dnů v týdnu a ten jediný den volna z týdne prospala. Cesta po Asii byla pro mě odměna a taky něco jako pracovní školení, které jsem si užila. Navštívila jsem Thajsko, Vietnam, Kambodžu, Bali a ochutnala, co se dalo. V každé krajině jsem navštívila místní trhy a taky absolvovala pár kurzů vaření, abych si osvojila jejich techniky vaření.

Bylo to v době, kdy jste rozmýšlela, co bude dělat dál. V Asii jste nechtěla zůstat?

Plánovala jsem, že bych ráda získala práci přímo v Singapuru v jedné z místních michelinek, ale získat tam pracovní povolení je více než komplikované. Podle místních nařízení musí být zaměstnáno nejméně 9 lidí s trvalým singapurským bydlištěm na jednoho zahraničního zaměstnance. A to je v Singapuru veliký problém, protože tam žije hodně bohatých lidí a chybí místní pracovní síla.

Co tedy plánujete dál?

Po návratu z Asie jsem rozeslala rozeslala svůj životopis do několika restaurací po celém světě, které jsou na mém seznamu přání, a nakonec trávím celý únor na pracovních stážích ve dvoumichelinských restauracích v Dánsku a ve Slovinsku. Na pár dnů budu v každé restauraci vařit, aby byla šance vidět, jestli se hodím do jejich týmu a jestli mi chod dané restaurace vyhovuje. Proto teď s určitostí nedokážu odpovědět, kam se posunu. Do té doby mám plný kalendář pracovních aktivit v Česku – kurzy vaření, natáčení receptů, degustační večeře nebo pracovní schůzky.

Hodně času trávíte v zahraničí, ale zároveň komunikujete s fanoušky na sítích a prostřednictvím blogu. Je pro vás důležité být s nimi v kontaktu?

Většina mého publika je z České republiky a Slovenska a sledují mě už léta, někteří od začátku, tedy od mých asi 11 let. Nepovažuji se za žádného influencera, nedělám „stojky“ před kamerou, ale jdu si vlastní cestou tak trochu v konzervativním stylu. Prezentuji se jídlem a chci, aby byl skrze mé jídlo vidět směr, kterým se posouvám. Snažím se fanouškům nabízet takový obsah, který jim dá vždy něco navíc. Pravidelně uveřejňuji recepty a rozšiřuji nabídku kuchyňských pomůcek, se kterými mám sama zkušenosti. V popisu receptů, ale i v produktech, lidé najdou maximum obsahu včetně tipů a rad, které usnadní vaření a pečení. Tento rok dokonce na webu chystám i novinku: ráda bych se více věnovala edukaci, ať už se to týká kuchařských technik, surovin, pomoci s výběrem správných pomůcek. S vedením webu a e-shopu mi pomáhají rodiče, sama bych to při práci v profesionální kuchyni stěží zvládla. Moje máma se věnuje úpravě stránek a táta logistice obchodu. Funguje to skvěle – já jim posílám tipy, informace, recepty a fotky jídel a oni se postarají o vše ostatní.

Související články

Autor: Jana Kopecká

Apetit magazín

Obchod Apetit

Dostupný
399 Kč
279 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
279 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
279 Kč
Dostupný
399 Kč
279 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
279 Kč
Dostupný
399 Kč
279 Kč