Znáte historii vánočních svátků na území Čech, Moravy a Slezska? Podívejte se s námi, jak slavili Vánoce naši předkové ve středověku a jakou podobu mají svátky dnes. Zjistěte, proč by hospodyně při štědrovečerní večeři neměla vstávat od stolu a proč se na Štědrý den nesmí uklízet.
Slavnostní dny pak mají původ v pohanských oslavách zimního slunovratu a v církevních svátcích oslavujících narození Ježíše Krista, který symbolizoval naději. I přes to, že se církev snažila pohanství vymýtit, některé pohanské zvyky křesťané převzali.
České středověké Vánoce
V období středověku se na území Čech, Moravy a Slezska zakořenily některé zvyky a tradice, které s oblibou držíme dodnes, i když v lehce pozměněné podobě. Například období půstu. Křesťané drželi v předvečer Vánoc půst tzv. ‚až do hvězdy‘, tedy dokud se na nebi nerozzářila první hvězda. Dnes věříme, že když budeme držet půst, uvidíme zlaté prasátko.
- Dalším zvykem přetrvávajícím v současné podobě Vánoc je štědrost a pohostinství.
- Již ve středověku si lidé na Štědrý večer dopřávali výjimečné pochoutky, které měli připravené také pro kolemjdoucí či potřebné.
- Mezi běžné středověké vánoční pokrmy patří houbový kuba nebo oplatky, které se podávaly jako předkrm. Slazené byly medem, podávaly se i na slano s česnekem nebo bylinkami.
- Mezi další dobroty patřilo sušené ovoce, často se též podávala hrachová, krupičná či jáhlová kaše.
- V čase oběda se na stůl pokládaly peníze, které hospodář následně daroval chudým.
- Lidé obdarovávali své blízké drobnými dárky pro radost a také pro štěstí.
- Věřící připravovali pečivo z bílé mouky (vánočky, chléb a koláče) jako symbol radosti z narození Ježíše Krista v Betlémě (Betlém byl považován za Dům chleba).
- O Štědrém dnu platil zákaz zametání, aby nebyly zraněny duše zemřelých, které dle pověsti o svátcích v domě přebývají.
- A aby slepice snášely vejce, nesměla vstát hospodyně při štědrovečerní večeři od stolu.
- Nikdo z rodiny nesměl sedět naproti dveřím od ulice, což ho mělo ochránit před smrtí v dalším roce.
Vánoce ve znamení klidu a míru
Pohanské Vánoce byly bujaré, k oslavám patřily masky, rituály a průvody. Křesťanství vneslo do svátků vánočních klid, mír a pohodu. Vánoce v rodinném kruhu se začaly slavit až v 17. století. Svou dnešní podobu (zdobení stromu, dárky, jmelí) dostaly Vánoce až ve století 19.
- První vánoční stromek podle některých historických pramenů ozdobil v roce 1812 ředitel stavovského divadla po vzoru německých tradic.
- Dříve se stromeček zdobil sušeným ovocem, skořápkami či pečivem. První skleněné ozdoby se začaly prodávat až na konci 19. století.
- Od 19. století se ke štědrovečerní večeři v mnoha rodinách (dříve pouze v rodinách rybářů nebo v zámožnější společnosti) podává kapr.
Zdroj: Vánoce, histore, zvyky - Jitka Pastýřková, Sto let českých Vánoc - Petr Koura
