Kuchařky vždy byly oblíbeným knižním žánrem. V knihkupectvích najdeme širokou nabídku českých i zahraničních autorů a to i přes to, že receptů je plný internet. Do dnešní podoby se nějaký čas vyvíjely. Víte, jak vypadaly socialistické kuchařky?
Jak vypadaly kuchařky za dob socialismu?
Zatímco dnes jsme zvyklí na kuchařky velkých formátů s pevnými deskami i stovkami stránek, většina kuchařek v období socialismu byla takřka kapesních. Čím vším byly socialistické kuchařky typické?
- Nejčastěji kuchařky vycházely v rozměrech 80–100×120–140 mm, málokdy velikost přesahovala formát A4.
- Kuchařky měly měkkou sešitovou vazbu, objevovaly se také vazby lepené, šité a výjimečně pevné u větších formátů.
- V socialistické kuchařce stejně jako v té dnešní nechyběl seznam ingrediencí a jejich množství před samotným postupem.
- V kuchařkách se vyskytují černobílé a barevné fotografie (barevné již převažují). Fotografie se tiskly se na jiný, nejčastěji křídový, papír a zobrazovaly výsledný pokrm. Nenajdete je tak na stejné stránce jako recept, ale shromážděné ve fotografické příloze nejčastěji umístěné uprostřed knihy.
- Předsádka kuchařek (dvojlist pevnějšího papíru, který spojuje knižní blok s deskami knihy) dnes bývá výrazně barevná a prázdná. Socialistické kuchařky měly jen minimálně barevnou předsádku, ale za to obsahovaly fotografie, ilustrace nebo tabulku odměřování potravin.
- Výjimečně (asi do konce 60. let) se v kuchařkách objevovaly perokresby nebo černobílé malované ilustrace.
- Za dob socialismu už jste v kuchařkách mohli najít také různé druhy písma (zejména název receptu byl psaný jiným písmem než zbytek textu) a různě odsazené odstavce, díky čemuž se kuchařky stávaly přehlednějšími.
- Pro kuchařky z 80. let je typická výrazná barevná obálka s fotografiemi pokrmů a s výrazným textem často složeným ze dvou různých druhů písem.
- Kuchařské knihy z dob socialismu obvykle vydávaly: Státní zemědělské nakladatelství, Avicenum, Práce, Merkur a později také Panorama.
Jaké kuchařky jste si mohli za socialismu pořídit?
Druhá polovina 20.století se nesla v duchu modernizace, témata kuchařek se tedy postupně rozšiřovala a nabídka byla na tu dobu poměrně pestrá. Jaké kuchařky jste mohli v knihkupectví najít?
Kuchařky pro zaměstnané ženy
V období socialismu ženy chodily do práce. Začaly tak vycházet první kuchařky určené pracujícím ženám, které večer potřebují uvařit rodině něco rychlého. Nově se tak v kuchařkách objevovaly polotovary jako je bujón či mražená zelenina. Své místo měla v kuchařských knihách také výživová hodnota pokrmů. Pro ty účely se v knihách vyskytovaly tabulky se správným odměřováním potravin.
- Juliana Anna Fialová: Vaříme po práci rychle a dobře: Kuchařka zaměstnané ženy (1956)
- Juliana Anna Fialová: Rychlé pokrmy (1965)
- Ústav pro výzkum výživy lidu – Dietní kuchařka pro zaměstnanou ženu (1968)
První kuchařky pro muže
Na konci padesátých let vyšla první kuchařka určená pro ženu i muže. Přitom na počátku 20. století byla představa muže u plotny nemyslitelná. Nicméně obsahem se kuchařka nijak neodlišovala od těch určených pouze ženám.
- Juliana Anna Fialová: Moderní kuchařka pro ženu i muže (1958)
Tradiční venkovská kuchyně
V období socialismu vycházely kuchařky zaměřené na vaření na venkově, hlavním tématem tak bylo využívání domácích zdrojů jako je chovaná drůbež a pěstované ovoce či zelenina. Kuchařky bývaly označovány jako učebnice vaření pro zemědělské ženy.
- Marie Hrubá a František Raboch: Kuchařka naší vesnice (1965)
Krajová a cizokrajná gastronomie
Kuchařky z kategorie krajová gastronomie se zaměřovaly na pokrmy spojené s konkrétním krajem. Vyšla tak například Pražská kuchařka, která čtenáře seznamuje s historií stravování v hlavním městě či s pražskými restauracemi.
- Věra Lamačová, Marie Pukertová, Hana Štorková – Pražská kuchařka (1973)
- Miroslav Hanzlíček – Jihočeská kuchařka (1968)
- Vilém Vrabec – Jihočeská houbařská kuchařka (1982)
- Karel Koudelka – Jihomoravská kuchařka (80. léta)
Začaly vycházet také první kuchařky věnující se pokrmům z cizích zemí. Nadšenci do vaření tak mohli poprvé vyzkoušet recepty z Francie, Polska nebo Číny.
- Drahomíra Peukertová – Francouzská kuchařka (1988)
- Thang Jüngling a Laděny Štíbrové – Čínská domácí kuchyně (1988)
- Zofia Czerny - Polská kuchařka (1957)
Kuchařky pro jednotlivé suroviny a hobby
Některé kuchařky se zaměřovaly na přípravu jednotlivých ingrediencí. K dostání tak byly například kuchařky věnující se pouze receptům z mléka, hub nebo sóji.
- Miloš Teplý - Moderní mléčná kuchařka (1981)
- Ing. Miroslav Smotlacha – Houbařská kuchařka (1989)
- Česká čokoládovna, závod Sója – Sójová kuchařka (1958)
Také myslivci, řezníci či skauti si přišli na své. Inspiraci pro vaření pokrmů mohli najít v kuchařkách zaměřených na jejich hobby.
- Marcela Mottlová – Myslivecká kuchařka(1968)
- Zbyněk Janeček a Josef Chroust – Jakasčeho – skautská táborová kuchařka (1969)
- Josef Dušátko – Řeznická kuchařka (1989)
Kuchařka pro děti
Vydavatelé kuchařek se zaměřili i na děti. Dětská kuchařka Stolečku, prostři se, byla přeložena z němčiny a obsahovala recepty na velmi jednoduché pokrmy. Děti si tak podle kuchařky mohly připravit například chléb s pažitkou nebo domácí bylinkový sýr, a naučily se, jak správně krájet zeleninu a prostřít stůl.
- Rainer Kroboth - Stolečku, prostři se (1984)
Zdroje informací: vyjmenované kuchařky, diplomová práce Vývoj kuchařky jako knižního žánru - Petra Novotná, časopis Apetit
