Bývala platidlem, vyráběl se z ní hořký nápoj a své největší slávy dosáhla v 16. století, kdy byla dovezena z Ameriky do Evropy. Nutno podotknout, že místo na výsluní jí patří dodnes. Řeč je o čokoládě, údajnému daru od bohů, bez kterého by náš život byl jenom z poloviny tak sladký.
- Bohatství tohoto tropického stromu pravděpodobně poprvé objevili Mayové, kteří kakaové boby sušili, mleli a následně míchali s vodou a chilli.
- Pokud si říkáte, že si dopřávali výborný nápoj podobný horké čokoládě, pak jste na omylu. Výsledkem byl hořký nápoj, který měl k lahodné čokoládě opravdu daleko.
- Také Aztékové propadli kouzlu čokoládových bobů, které považovali za dar od bohů. Čokoládový nápoj jménem xocolatl tedy výsadně popíjeli váleční bojovníci po bitvě, a zároveň se používal při náboženských obřadech. Aztékové využívali kakaové boby jako platidlo. V aztéckém ceníku byste za 1 kakaový bob dostali 1 zralé avokádo, za 10 bobů králíka a za 100 bobů byste si domů odnesli slepici.
Expanze do Španělska
Za to, že se čokoláda dostala do Evropy, vděčíme muži jménem Hernán Cortés, který se v 16. století podílel na španělské kolonizaci Jižní Ameriky. Za velkou louží ho navíc čekalo milé překvapení v podobě hořkého nápoje, který si Cortés zamiloval na první loknutí a rozhodl se, že ho přiveze do rodné vlasti.
- Zpočátku se čokoládový nápoj využíval ve Španělsku jako lék, následně však několik chytrých hlav napadlo, že troška cukru či medu zmírní hořkost a dodá nápoji sladký nádech.
- Z čokoládového nápoje se stala lahůdka, která bodovala především na španělském královském dvoře. Odtud se dostala k aristokracii a evropské smetánce.
Osudové roky čokolády
Důležitým milníkem čokolády je rok 1828, kdy Nizozemec Coenraad van Houten vynalezl kakaový lis, který dokázal oddělit tuk od kakaových bobů a zanechal po sobě jemný prášek – holandské kakao. Tento prášek byl mnohem chutnější k pití, a lidé do něj namísto vody začali přidávat mléko.
- Vynález kakaového lisu také znamenal, že čokoláda mohla být vyráběna ve velkém množství, což ji zlevnilo, a tudíž se dostala k široké veřejnosti. Někteří toto období přezdívají jako demokratizace čokolády.
O necelých dvacet let později přišel Joseph Fry s myšlenkou, že do kakaového prášku přidá zpátky kakaové máslo. Díky tomu vznikla tvarovatelná čokoládaová hmota, kterou nalil do forem. Světlo světa spatřila první čokoládová tabulka.
Na předešlé objevy navázal švýcarský čokoládový guru Daniel Peter, který do čokoládové směsi přimíchal sušené mléko od Henriho Nestlého. Výsledkem jeho experimentu byla první mléčná čokoláda.
- I když bylo přidání sušeného mléka převratným objevem, čokoláda se stále nerozplývala v ústech. To se změnilo až v roce 1879, kdy Rodolphe Lindt přišel s konšováním, tedy procesem promíchávání, roztírání a provzdušňování. Čokoláda se konšováním stává sametovou a lesklou.
Tradiční značky, které nestárnou
I když o 19. století hovoříme jako o století páry, klidně bychom ho mohli nazvat stoletím čokolády. Obzvláště v druhé polovině 19. století vznikala jedna čokoládovna za druhou. Některé zanikly, jiné známe dodnes.
- Například švýcarská čokoládovna Lindt zahájila svou výrobu čokolády už v roce 1845, kdy David Sprüngli a jeho syn Rudolf Sprüngli-Ammann vytvořili v malém cukrářském krámku pevnou čokoládovou tabulku.
- Ve Velké Británii zase dominovala značka Cadbury, kterou v roce 1824 založil John Cadbury. V souvislosti s čokoládovnou Cadbury je také důležité zmínit, že nese prvenství ve výrobě čokoládového vejce. Značka totiž v roce 1875 vyvinula čisté kakaové máslo, ze kterého šlo čokoládové vejce dokonale vytvarovat.
- Čokoládovny vznikaly také ve Spojených státech amerických, přičemž za první velkou čokoládovnu, která existuje dodnes, můžeme považovat The Hershey's Company.
