Dobrý den, pane Bouško,
doplnili jsme plné znění Tipů & triků z květnového čísla roku 2009, kde se hovoří o syřidlovém preparátu. Syřidlový preparát Laktoflora firma Milcom na svých stránkách nabízí i dnes, ale zda se jedná o stejný výrobek jako před lety bohužel nejsme schopni říci. Musíme přiznat, že jde o 11 let starý recept, a tak raději nahlédneme do odborné literatury, abychom vše ověřili. Snad se nám podaří zjistit, která varianta je nejvhodnější. Ještě tedy napíšeme, co jsme se dozvěděli.

S přáním klidného dne, redakce Apetitu

Dobrý den, Václave,
navazuji na naši včerejší odpověď. Syřidlo, které jsme před 11 lety použili, vyrábí firma Milcom a na jejich stránkách ho najdete pod názvem Syřidlový preparát (na lahvičce pak bude ozdobným písmem napsáno Lactoflora – je to poněkud matoucí, protože pod týmž názvem Milcom vyrábí prostředky k zakysání mléčných výrobků, které má pod tímto jménem seřazeny v jiné záložce na stránce) Nejedná se o čisté syřidlo, ale směs namíchanou k domácímu použití, která kromě syřidla obsahuje i chlorid vápenatý (potřebný, pokud vyrábíte sýr v domácích podmínkách z pasterizovaného mléka, u nepasterizovaného mléka – například pokud kupuje čerstvě nadojené mléko přímo u farmáře, chlorid vápenatý přidávat nemusíte).
Sýřící složkou je u tohoto produktu enzym chymosin, který se získává z žaludků telat (těch, která se dosud živí výhradně mlékem).
Chymosinovým syřidlem je i Laktochym téže firmy, druhým typem syřidla, který Milcom nabízí, je potom Mikroren, což je syřidlo na mikrobiální bázi. Mikrobiální syřidla se získávají – jak název napovídá – z mikroorganismů, tudíž jsou sýry vyrobené jejich pomocí vhodné i pro vegetariány (kterým vadí použití sušených telecích žaludků v chymosinových syřidlech, ale nemají nic proti mléku a mléčným výrobkům jako takovým – na rozdíl od veganů, kteří nekonzumují nic pocházejícího ze zvířat). Většina výrobců na českém trhu používá syřidla mikrobiální, pohledem na stránky domácích mlékařů se zdá, že preferují spíš syřidla chymosinová – je možné, že se s nimi v domácích podmínkách, kdy se vyrábí sýr v menším objemu, lépe pracuje, ale z vlastní zkušenosti to nevíme.
Pokud by se vám příčilo použití syřidla na bázi chymosinu (nebo chcete sýr vyrábět z mléka, do kterého není třeba dodávat chlorid vápenatý, a tudíž se pro vás nehodí výše uvedený Syřidlový preparát), můžete zakoupit mikrobiální syřidlo.
Použití samotných syřidel (ať už na živočišné či mikrobiální bázi) je ale celkem věda a neobejdete se přitom bez matematiky a trochy zkušenosti. Na každé lahvičce syřidla je uveden poměr (1:xxxx), který udává, jaké množství mléka během 40 minut srazí 1 ml syřidla. Tedy u mikrobiálního syřidla Mikroren 1:13 000 by 1 ml syřidla měl za uvedenou dobu srazit (tedy uvést do stavu, kdy se začíná tvořit sýrové zrno a sýr je třeba začít krájet) 13 litrů mléka. Ovšem v knize Domácí mlékař (z které jsme při hledání odpovědi čerpali informace) se uvádí, že podle stáří syřidla i podmínek jeho skladování se jeho schopnost srážet mléko proměňuje a je dobré nejprve provést test srážlivosti a pak podle přiložených tabulek správné množství syřidla vypočítat (to liší se i v závislosti na tom, jaký sýr chcete vyrábět). Jelikož je problematika poměrně složitá, odkázali bychom vás v případě dalších pokusů na webové stránky Domácí mlékař, kde se shromažďuje komunita nadšených domácích výrobců sýrů a kde vám tamní členové mohou poradit z vlastní zkušenosti. Dalších užitečným webem je Co nového na kopci (autorů knihy Domácí mlékař), kde najdete další recepty a tipy, jak na domácí mléčné výrobky.