Zkuste si udělat populární italský sýr sami doma. Odměnou za práci vám bude skvělá chuť domácí mozzarelly a nespočet využití. Z mléka, syřidla a kyseliny citronové vyrobíte do hodiny senzační pochoutku, kterou můžete servírovat v oblíbené kombinaci s rajčaty a bazalkou, nebo použít na pizzu.
Suroviny
Postup
Studené mléko nalijte do hrnce a rozmíchejte v něm kyselinu citronovou.
Mléko zahřejte na 38 ºC – teplotu kontrolujte pomocí teploměru. Vypněte plamen, přidejte syřidlo, minutu míchejte a počkejte, až se začne oddělovat syrovátka.
Během několika minut (ale může to být i hodina) bude v hrnci oddělené sražené mléko a tekutina.
Obsah hrnce sceďte, 250 ml syrovátky nechte stranou.
Sraženinu nechte chvíli odpočívat v cedníku, ještě z ní bude kapat syrovátka. Základ mozzarelly dejte do misky vhodné do mikrovlnné trouby a minutu zahřívejte; měly by se ještě oddělit zbytky tekutiny. Pak prohněťte rukama jako těsto a vraťte na půl minuty do mikrovlnky – sýr by měl být zahřátý, ale jen tak, abyste ho udrželi v rukou.
Vznikající mozzarellu nyní zpracujte rukama jako kynuté těsto. Sýr bude pružnější a pružnější – po chvíli půjde vytáhnout až na metrovou délku, aniž by se trhal.
Nyní je mozzarella hotová – zpracujte ji na velkou a lesklou kouli a uložte do chladu do roztoku z 250 ml vody, 250 ml syrovátky a lžíce soli.
Tipy & triky
- SYŘIDLO Sehnala jsem ho u firmy Laktoflora. O syřidlový preparát (prodává se o objemu 200 ml a stojí 48 Kč) si napište na [email protected].
- TEPLOMĚR Koupíte v domácích potřebách, například od Tescomy, stojí kolem 250 Kč.
- MLÉKO Mně se domácí mozzarella podařila z mléka Olé! z mlékárny Olešnice. Fungovat bude i alpské mléko Berchtesgadener Land ve skle. A určitě vás nezklame čerstvě nadojené mléko přímo od farmáře.
Komentáře
Dobry den, chtel bych se zeptat jake syridlo je vhodné? Na internetu jsem nasel spoutu druhu mikrobiální, chymozinove atd. Dekuji
Dobrý den, pane Bouško,
doplnili jsme plné znění Tipů & triků z květnového čísla roku 2009, kde se hovoří o syřidlovém preparátu. Syřidlový preparát Laktoflora firma Milcom na svých stránkách nabízí i dnes, ale zda se jedná o stejný výrobek jako před lety bohužel nejsme schopni říci. Musíme přiznat, že jde o 11 let starý recept, a tak raději nahlédneme do odborné literatury, abychom vše ověřili. Snad se nám podaří zjistit, která varianta je nejvhodnější. Ještě tedy napíšeme, co jsme se dozvěděli.
S přáním klidného dne, redakce Apetitu
Dobrý den, Václave,
navazuji na naši včerejší odpověď. Syřidlo, které jsme před 11 lety použili, vyrábí firma Milcom a na jejich stránkách ho najdete pod názvem Syřidlový preparát (na lahvičce pak bude ozdobným písmem napsáno Lactoflora – je to poněkud matoucí, protože pod týmž názvem Milcom vyrábí prostředky k zakysání mléčných výrobků, které má pod tímto jménem seřazeny v jiné záložce na stránce) Nejedná se o čisté syřidlo, ale směs namíchanou k domácímu použití, která kromě syřidla obsahuje i chlorid vápenatý (potřebný, pokud vyrábíte sýr v domácích podmínkách z pasterizovaného mléka, u nepasterizovaného mléka – například pokud kupuje čerstvě nadojené mléko přímo u farmáře, chlorid vápenatý přidávat nemusíte).
Sýřící složkou je u tohoto produktu enzym chymosin, který se získává z žaludků telat (těch, která se dosud živí výhradně mlékem).
Chymosinovým syřidlem je i Laktochym téže firmy, druhým typem syřidla, který Milcom nabízí, je potom Mikroren, což je syřidlo na mikrobiální bázi. Mikrobiální syřidla se získávají – jak název napovídá – z mikroorganismů, tudíž jsou sýry vyrobené jejich pomocí vhodné i pro vegetariány (kterým vadí použití sušených telecích žaludků v chymosinových syřidlech, ale nemají nic proti mléku a mléčným výrobkům jako takovým – na rozdíl od veganů, kteří nekonzumují nic pocházejícího ze zvířat). Většina výrobců na českém trhu používá syřidla mikrobiální, pohledem na stránky domácích mlékařů se zdá, že preferují spíš syřidla chymosinová – je možné, že se s nimi v domácích podmínkách, kdy se vyrábí sýr v menším objemu, lépe pracuje, ale z vlastní zkušenosti to nevíme.
Pokud by se vám příčilo použití syřidla na bázi chymosinu (nebo chcete sýr vyrábět z mléka, do kterého není třeba dodávat chlorid vápenatý, a tudíž se pro vás nehodí výše uvedený Syřidlový preparát), můžete zakoupit mikrobiální syřidlo.
Použití samotných syřidel (ať už na živočišné či mikrobiální bázi) je ale celkem věda a neobejdete se přitom bez matematiky a trochy zkušenosti. Na každé lahvičce syřidla je uveden poměr (1:xxxx), který udává, jaké množství mléka během 40 minut srazí 1 ml syřidla. Tedy u mikrobiálního syřidla Mikroren 1:13 000 by 1 ml syřidla měl za uvedenou dobu srazit (tedy uvést do stavu, kdy se začíná tvořit sýrové zrno a sýr je třeba začít krájet) 13 litrů mléka. Ovšem v knize Domácí mlékař (z které jsme při hledání odpovědi čerpali informace) se uvádí, že podle stáří syřidla i podmínek jeho skladování se jeho schopnost srážet mléko proměňuje a je dobré nejprve provést test srážlivosti a pak podle přiložených tabulek správné množství syřidla vypočítat (to liší se i v závislosti na tom, jaký sýr chcete vyrábět). Jelikož je problematika poměrně složitá, odkázali bychom vás v případě dalších pokusů na webové stránky Domácí mlékař, kde se shromažďuje komunita nadšených domácích výrobců sýrů a kde vám tamní členové mohou poradit z vlastní zkušenosti. Dalších užitečným webem je Co nového na kopci (autorů knihy Domácí mlékař), kde najdete další recepty a tipy, jak na domácí mléčné výrobky.