Přiznejme si, že ohřívané večeře se s těmi čerstvě uvařenými dají i v dnešní době těžko srovnat, natož za dob první republiky, kdy se vařilo na kamnech. Jenže i s tím si důmyslná hospodyňka uměla poradit. A pokud ne, stačilo zalistovat v nedělní příloze Československé republiky a inspirace byla na světě.
„Je dokázáno, že jídlo zbylé od oběda a ohřáté večer nemá již tu výživnost a chuť, jako jídlo čerstvě uvařené“, začíná článek v rubrice „Kuchyňské problémy“, který v roce 1928 vyšel v Nedělním čtení tehdejšího denního tisku. A proto autorka Kožmínová doporučuje jídlo neohřívat, ale uvařit si nové. Protože „ohřívání dá rovněž práci a pod knedlík, noky, nudle apod. je třeba znovu omastku.“
Jenže jak připravit čerstvý pokrm a přitom u kamen netrávit zbytečně dlouho času? Kožmínová navrhuje kompromis. Například k obědu uvařit jen tolik knedlíků, kolik se sní a zbytek těsta uchovat syrové na později. Večer z něj pak nad parou připravit čerstvé knedlíky, noky, halušky nebo nudle a současně k nim přidat ohřát i maso od oběda.
Čerstvý guláš k večeři snadno a rychle
Večeři si částečně můžete připravit už během poledního vaření, a to následujícím způsobem: „Měkké a nezaprášené moukou schovati do trouby, aby zůstalo vlahé. Neb kuthan s ním jakmile se sejme v poledne s plotny, vřelý neprodyšně zabaliti do několikanásobného papíru z novin. Zavázati motouzem a zavříti do trouby.“ Takto předpřipravený základ, třeba na guláš nebo jinou omáčku stačí večer vrátit na kamna, zahustit, provařit a dál už jen podávat s vhodnou přílohou.
- Kožmínová si dokázala poradit i s ovocnými knedlíky, kde si podobně jako u předešlých tipů stačí uchovat část těsta na později a uvařit čerstvé. Jen upozorňuje na to, že těsto nesmí být nekynuté, aby zbytečně nenadýmalo.
Chutné halušky s uzeným masem a vejci
Máte-li k obědu halušky s uzeným, opět si nechte část syrového těsta stranou. Večer jej uvařte, smíchejte s nasekaným uzeným masem, osolte, přidejte štipec citronové kůry a dejte do kastrůlku, ve kterém je již osmažená slanina. Rozklepněte vajíčko, smíchejte se lžící mléka, zalijte halušky a chviličku provařte. „Jsou lepší než pečené a se salátem chutné k večeři“, dodává Kožmínová.
Večeře ze tří karbanátků pro celou rodinu
Věřili byste, že ze 2-3 karbanátků můžete nasytit celou rodinu? Autorka nabízí velmi zajímavý tip, a to vytvořit z nich „tašky“. Návod je jednoduchý a vyzkoušet ho můžete i vy:
- „Zaděláme a vypracujeme vláčné nudlové těsto s 1 vajíčkem, trochou vody, soli a štipcem sádla.
- Rozválíme dvě velké placky.
- Jednu naplníme hromádkami drobně rozsekané karbanátku – druhou překlopíme a kolečkem na těsto vykrájíme čtverečky.
- Uvaříme v slané vodě, vyndáme, polijeme rozškvařeným máslem a podáme rovněž s hlávkovým salátem.“
Další tipy pro hospodárné ženy
Závěrem článku ženy nalezly ještě další užitečné tipy, jak si počínat v kuchyni:
- Hospodyně by neměly ohřívat zahuštěná jídla pod poklicí: „Zajíšené pokrmy, plíčky, dršťky, slezinku apod. neohřívejme nikdy přikryté. Zřídnou okamžitě.“
- Zbytky, které „nejsou-li dobře ukryty, okorají a jsou pastvou mouchám. Stojí-li déle, rozkládají se a jsou přístupny bacilům, jež na povrchu jejich nacházejí živnou půdu.“
- „Jaternice, řidčí kašoviny a jídla paštiková“, které je nutno zužitkovat co nejdříve. Tvoří se v nich „ptomainový jed“, který „končí zhusta smrtí“.
- V letních měsících pozor na „sekané uzeniny“ a nedoporučovalo se podávat je dětem, protože jsou silně kořeněné a „nesvědčí žaloudečku dítěte“.
- Pro děti do tří let nebyla vhodná ani ohřívaná jídla. „Lepší je kašička, vejce, chlebíček s máslem a sklenice limonády nebo mléka. I větší školák a student vezme tím za vděk“, uzavírá svou rubriku Kožmínová.
Zdroj: Národní archiv, Nedělní čtení Československé republiky, datum vydání 17. 6. 1928
