Nejspíš jste o ní nikdy neslyšeli, ale byla to právě francouzská šéfkuchařka Eugénie Brazier známá jako la Mère Brazier, která byla jako první na světě oceněna šesti michelinskými hvězdami. Náhoda? Nikoliv. Brazier byla mistryní ve svém oboru.
Eugénie Brazier se narodila 12. června 1895 severovýchodně od Lyonu. Vyrůstala na malé rodinné farmě a už jako dospívající slečna musela pomáhat v domácnosti. Dobře vařit se naučila už jako dítě
- Školu navštěvovala jen sporadicky, nejčastěji v zimě, proto bylo její celodenní i celoživotní náplní starat se o domácnost a hosty.
- Jenže už v roce 1914, kdy jí bylo devatenáct let, se jí narodil syn Gaston. A stala se terčem posměchu i urážek.
- Podle některých zdrojů ji měl dokonce vlastní otec vyhodit z domu.
Slavné pošírované kuře
Odstěhovala se a pracovala jako pokojská. Své první opravdové zaměstnání v kuchyni dostala až díky majiteli jedné vyhlášené lyonské restaurace. Po konci první světové války si ji k sobě vzala restauratérka Françoise Fillioux, díky které se naučila skvěle vařit.
- Nic jiného jí ani nezbývalo, neboť Fillioux byla velmi přísná. Jejím tehdejším nejslavnějším receptem bylo kuře Bresse pošírované v kuřecím vývaru s plátky černého lanýže.
Kuřata s manikúrou
Když jí bylo 26 let otevřela vlastní malý podnik zhruba pro patnáct lidí La Mère Brazier, který se ale brzy rozrostl. Navázala na tradici slavných lyonských kuchařek a vyhýbala se složitým pokrmům. Vždy upřednostňovala jednoduchost, ale suroviny používala jen ty nejkvalitnější.
- Dodavatel masa si z ní dokonce dělal legraci, že jednoho dne po něm bude chtít, aby udělal kuřatům manikúru, než je od něj koupí.
- Stejně tak lpěla na čistotě v kuchyni a mimo ni. Koncem dvacátých let dvacátého století už téměř všichni šéfkuchaři po celé Francii nabízeli pokrmy, které Brazier vymyslela a nechybělo mezi nimi ani pošírované kuře.
Ze své rekreační chaty udělala restauraci
Později přenechala podnik svému synovi a odjela odpočívat do své staré chaty. Brzy nabrala nové síly a vařila pro návštěvy. Známí a přátelé ji samozřejmě začali navštěvovat čím dál častěji. Nakonec se z obyčejné chaty stala druhá restaurace.
La Marseillaise na počest Brazier
Roku 1932 získala Brazier dvě michelinské hvězdy, o rok později získala tři a to v obou svých restauracích. To se do té doby ještě nikdy nikomu nepovedlo a dlouhých 64 let trvalo, než se její úspěch podařilo někomu zopakovat.
- Mezi její nejvyhlášenější hosty patřil i starosta Lyonu i herečka Marlene Dietrich.
- V roce 1941 kvůli tehdejšímu režimu musela restaurace zavřít.
- Znovu je otevřela až po válce a pozvala všechny své známé a přátelé a všichni nejen na její počest z plna hrdla zpívali národní hymnu La Marseillaise.
Mimo Francii se na ni zapomnělo
Eugénie Brazier zemřela 2. března 1977 ve věku jedenaosmdesáti let. Francouzi ji prohlásili nejlepší francouzskou šéfkuchařku všech dob, svědčí o tom i to, že po ní pojmenovali různá stipendia a také kulinářské a výroční ceny.
- V roce 1977 byly všechny její recepty vydány knižně.
- Až v roce 2014 byly přeloženy do angličtiny, mimo Francii se na ni totiž na dlouhá léta zapomínalo.
- Nejoblíbenějšími recepty z kuchařky se staly artyčoky s foie gras, belonské ústřice, domácí paštika, lososové soufflé nebo artyčoky s lanýži a grilované telecí maso.
- Mezi třemi sty knižně vydanými recepty se objevuje také čekankový salát s kaštany, špenát na smetaně nebo restované brambory.
Francouzi jí svou úctu chtěli vyjádřit i nejvyšším francouzským řádem za zásluhy, ale ten s díky odmítla. Řád se podle ní měl dostávat za důležité věci, ne za to, že pro někoho vaříte.
- V roce 2007 lyonskou restauraci odkoupil michelinský šéfkuchař Mathieu Viannay, který dodnes dbá na to, aby jídelní lístek zůstal ve stejné podobě jako za Eugénie Brazier.
