Venku prší, v práci se toho na nás navalilo hodně, děti zlobí, nebo jste se pohádali se svým protějškem? Není divu, že lidé podléhají stresu. Pokud trvá dlouho, může negativně ovlivnit naše zdraví. Jaké jsou druhy stresu, co stres způsobuje a jak se proti němu můžeme bránit?
Stres je reakce organismu na mimořádné zátěžové situace, které mohou být psychického i fyzického původu. Když se řekne stres, vybaví se nám spíše něco negativního. Existuje ale také stres, který má na naše tělo i mysl pozitivní účinky a je pro náš život dokonce nezbytný.
- Pozitivní zátěž se nazývá eustres. Působí totiž jako motivace a díky němu se dokážeme „vybičovat“ k lepším výkonům a snáze překonávat překážky. Tento druh stresu do našeho života neodmyslitelně patří, obohacuje náš život v pozitivní smyslu a podporuje naši důvěru v sebe sama.
- Protikladem je pak distres, který představuje nadměrnou zátěž a škodí. Světová zdravotnická organizace o distresu mluví dokonce jako o nejzávažnějším zdravotním problému, se kterým se lidstvo potýká.
Co způsobuje stres a jak se projevuje?
Už víme, že existuje stres pozitivní i negativní. Častěji se ale bohužel setkáváme s tím škodlivým. Distres je reakce na negativní zátěžové situace jako jsou vypětí, frustrace, vztek, nejistota, či každodenní úzkosti a obavy.
- Způsobit ho může například hádka s partnerem, vyhazov z práce, neopětované city, opakovaný neúspěch ve škole nebo v práci, finanční problémy, ztráta blízké osoby či rozvod.
A jak poznáte, že někdo bojuje s distresem? Lidé, kteří podléhají negativnímu stresu a situace se pro ně stává nezvladatelná, vykazují známky slabosti, únavy, mají problémy se spánkem i s chutí k jídlu, nebo se naopak přejídají. Mohou být plačtiví, neustále nervózní a podráždění, mají sklony myslet negativně, jsou hádaví a vzteklí.
Vliv stresu na naše zdraví
Dlouhodobý stres s sebou nese negativní důsledky na naše zdraví. Když se tělo dostane do stresové situace, začne vyplavovat dva stresové hormony: kortizol a adrenalin. Čím déle je člověk ve stresu, tím déle tyto hormony oběhem proudí.
- To působuje různá onemocnění, jako jsou chronický stres, deprese, průjem nebo zácpa, obezita, či naopak poruchy příjmu potravy.
- Dlouhodobý stres může být příčinou cukrovky, vysokého krevního tlaku a může způsobit infarkt.
- Podle některých studií může mít stres vliv na propuknutí Alzheimerovy choroby nebo astmatu.
Jak se stresu bránit?
Na závěr vám přinášíme pár tipů, jak se stresu bránit: Snažte se stresu předcházet jednoduše tím, že si dobře zorganizujete svůj čas, čímž předejdete stresu z toho, že něco nestíháte a nezvládáte. Dodržujte zdravý životní styl, jezte pravidelně a pestře.
Dýchejte. Zní to jednoduše, ale někdy opravdu stačí, když se párkrát zhluboka nadechnete a vydechnete. Představte si, jak s výdechem odchází stres a s nádechem nasáváte pozitivní energii, rázem se vám udělá lépe.
Hodně spěte a dostatečně odpočívejte. Únava rozhodně nepřispívá k psychické pohodě.
Sportujte. Při sportu se uvolňuje napětí a do těla proudí větší množství hormonů štěstí, tzv. endorfinů.
Obklopujte se lidmi, které máte rádi a kteří mají rádi vás. Vyhýbejte se těm, kteří vám jen vybíjí baterie, neváží si vás a nic dobrého vám do života nepřinášejí. Problémy neodkládejte, ale rovnou je řešte. Nebojte se sdělovat své pocity.
Vyzkoušejte doplňky stravy v podobě bylinek. Třezalka má pozitivní účinky na psychiku a podporuje mentální pohodu, meduňka pomáhá s nespavostí a uklidňuje nervy. Podobné účinky má také kozlík lékařský, mateřídouška nebo levandule. Pokud cítíte, že už situaci nezvládáte, nebojte se požádat o pomoc.
Zdroj informací: časopis Apetit
