O jisté formě vegetariánství se zmiňují už řečtí filosofové včetně Platóna i staré indické náboženské nauky. Dnes se zaměříme na anglického romantického básníka Percy Bysshe Shelleyho (1792–1822), který jako jeden z prvních zveřejnil na toto téma několik esejů a podporoval vegetariánství z etických důvodů.
Propagátoři vegetariánství v 19. století
Za první významnou knihu zabývající se tématikou vegetariánství bývá často považována The Ethics of Diet vydaná v roce 1883, více než 50 let po Shelleyově smrti. Její autor Howard Williams byl vlivnou postavou v raném vegetariánském hnutí a kniha pomohla přilákat pozornost k problematice stejně jako rozšířit myšlenky vegetariánství mezi širší publikum.
- Dříve, než kniha vznikla, se vegetariánství praktikovalo spíše z náboženských přesvědčení nebo kvůli zdravotním omezením, než-li z etických důvodů.
- Williams argumentuje, že konzumace masa není zdravá pro člověka ani pro společnost a propaguje vegetariánství jako způsob, jak přispět ke zlepšení zdraví a morálky.
- Kniha se setkala s poměrně velkým zájmem a byla přeložena do několika jazyků, což vedlo k rozšíření vegetariánství po celém světě.
Percy B. Shelley jako Williamsův předchůdce
Kniha A Vindication of Natural Diet od britského básníka Percy Bysshe Shelleyho však byla vydána ještě o několik desetiletí dříve, v roce 1813. Shodně vysvětluje, proč by měl člověk jíst pouze rostlinnou stravu.
- Shelley argumentuje tím, že zvířata jsou obětována pro maso, což je nespravedlivé, a že konzumace masa je nezdravá a ničí lidské zdraví. Shelley tak, stejně jako Williams zdůrazňuje etické a ekologické důvody pro vegetariánství.
- I když byla Shelleyho kniha publikována dříve než dílo Williamsovovo, je méně známou. Howard Williams byl aktivnější v propagaci vegetariánství a jeho kniha získala větší publikum a větší vliv na rozvoj vegetariánství jako hnutí.
- Nicméně, Shelleyova kniha byla významná pro rozvoj myšlenky vegetariánství v Anglii a mohla inspirovat další vegetariány a vegetariánské spisovatele v budoucnosti.
Shelleyho stručná obhajoba rostlinné stravy
Kniha A Vindication of Natural Diet je ve skutečnosti pouze krátký esej, který byl vydán anonymně. Jeho autorství bylo odhaleno až v roce 1929. Esej se skládá ze tří částí a obsahuje Shelleyho myšlenky o etických, zdravotních a ekologických důvodech pro vegetariánství.
- V první části se Shelley zaměřuje na etické důvody pro vegetariánství a argumentuje, že zabíjení zvířat pro potravu je nespravedlivé a nehumánní. Tvrdí, že zvířata mají stejnou nárok na život a svobodu jako lidé a že konzumace masa je tedy neetická.
- V druhé části Shelley hovoří o zdravotních důvodech pro vegetariánství. Tvrdí, že strava s vysokým podílem masa je nezdravá a může způsobit mnoho chorob, jako jsou například obezita, srdeční choroby a rakovina. Naopak, rostlinná strava je podle Shelleyho zdravější a prospěšnější pro lidské tělo.
- Ve třetí části se Shelley zaměřuje na ekologické důvody pro vegetariánství a tvrdí, že konzumace masa je neudržitelná a škodlivá pro životní prostředí. Tvrdí, že potřeba krmení a chování dobytka vede k odlesňování, což způsobuje zhoršení klimatu a ztrátě biodiverzity.
Frankensteinovo monstrum bylo vegetarián
Shelleyho kniha velmi úzce souvisí se slavným románem Frankenstein, který vyšel o několik let později, v roce 1818. V Frankensteinovi se autorova manželka Mary Shelley také věnuje etickým, zdravotním a ekologickým aspektům a způsobům využívání přírody a jejích zdrojů.
- Oba manželé byli literárními osobnostmi a často na svých dílech spolupracovali. Původně byla kniha Frankenstein vydána rovněž anonymně, ale později byla připsána Mary Shelleyové.
- Frankensteinovo monstrum je tvořeno z různých lidských a zvířecích částí. Kniha tak nabízí kritiku toho, jak lidé zneužívají přírodu a zvířata, a zároveň se ptá, co to znamená být člověkem a jaké jsou důsledky lidských činů.
- I zde se Shelleyovi zamýšlí nad tím, jaké jsou etické důsledky našich činů a jak se můžeme snažit žít v souladu s přírodou.
Shelleyho poselství
Shelleyho zájem o vegetariánství začal během univerzitních dnů v Oxfordu. Ve svých dílech vykresluje vegetariánskou stravu jako symbol naděje, spravedlnosti a svobody.
- Věřil, že všechna živá stvoření, včetně hmyzu a červů, mají přirozenou roli v ekosystému a měla by být respektována, nikoli zabíjena.
- Také argumentoval, že návrat k přirozenému stravování založenému na rostlinách by výrazně snížil četnost lidských nemocí.
- Konzumaci masa srovnával s alkoholismem a věřil, že obě praktiky jsou nepřirozenými zvyky, které znečišťují tělo.
Kniha citlivého básníka Percyho B. Shelleyho zůstává v mnohém inspirujícím dílem, které vysvětluje, proč je rostlinná strava blahodárná nejen pro lidský organismus a ekosystém, ale i pro duši.
Zdroje: Wikipedia, Project Gutenberg, Sto plus jednička
