Jídlo, které není zkažené, ale už je prošlé, Češi nevyhazují – vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro značku Hellmann's. Za menším plýtváním potravinami stojí vedle snahy šetřit i větší tolerance k potravinám po uplynutí data minimální trvanlivosti. Jako hlavní důvody vyhazování jídla se uváděly nedostatek inspirace k vaření a tzv. lednicová slepota.
Lidé méně plýtvají a více šetří. Ať už jde o energie, vodu či potraviny. Přesně to potvrzují data získaná pro kampaň „Jídlo je příliš dobré na to, aby se jím plýtvalo“ značky Hellmann's, která se dlouhodobě věnuje boji proti plýtvání potravinami. Z posledního průzkumu na reprezentativním vzorku obyvatel vyplývá, že 81 procent Čechů zřídkakdy nebo nikdy jídlo nevyhazuje. Je to o 3 procentní body víc než v roce 2019, kdy proběhl stejný výzkum. Co za tím stojí?
- Dvě třetiny obyvatel cítí vinu kvůli zbytečně promrhaným penězům, za které jídlo koupili, druhým důvodem je ohleduplnost k životnímu prostředí.
- Řada potravin ovšem stále končí v koši, často vlivem fenoménu zvaném lednicová slepota. To je přehlížení některých potravin v lednici, protože jsou pro nás méně přitažlivé. Ignorujeme je potom tak dlouho, až se zkazí a musí se vyhodit.
Co se nejvíc vyhazuje?
Potravinami, kterými lidé plýtvají nejčastěji, jsou ovoce, zelenina a chleba – 78 % respondentů. V žebříčku za nimi následují uzeniny (61 % účastníků průzkumu), saláty (57 %), jogurty (52 %), sýry (44 %), mléko (41 %) a maso (39 %).
- Hlavními důvody, kvůli kterým potraviny nejčastěji vyhazujeme, jsou zápach nebo špatný vzhled výrobků.
- Statistiky plýtvání ovlivňuje také fakt, že stále více Čechů chápe a zná rozdíl mezi termíny minimální trvanlivost a datum spotřeby.
- Počet lidí, kteří nevyhodí jídlo po datu jeho spotřeby, stoupl mezi léty 2019 a 2023 z 54 % na 65 %.
- Podíl těch, kteří jídlo nevyhodí po lhůtě jeho minimální trvanlivosti, se také zvýšil: ze 75 % na 82 %.
Mezi hlavní zmiňované příčiny plýtvání potravinami patří nedostatek inspirace a nechuť či vyčerpanost z vaření. Ve srovnání s minulým průzkumem nastal pokles emoční motivace k vaření z 54 % na 41 %. Důvody, proč se tento pokles odehrává, spočívají především ve skutečnosti, že většina Čechů vaří alespoň třikrát či vícekrát v týdnu, přičemž nenalézají dostatečnou inspiraci novými recepty.
- „Registrujeme pokles zájmu o vaření doma nejen z průzkumu, ale i od našich spotřebitelů na sociálních sítích. Abychom jim vaření zpříjemnili a znovu v nich probudili vášeň pro něj, vytvořili jsme webovou stránku receptynakazdyden.cz, kde zájemci najdou pestrý seznam jídel, která jsou snadná na přípravu, a navíc splňují výživové parametry,“ dodává Silvie Dittertová ze společnosti Unilever Česká republika.
Z průzkumu vyplynul ještě jeden zajímavý fakt: Dvě třetiny Čechů pokládají za významný problém lednicovou slepotu. Nelibost ohledně plýtvání penězi konstatuje 66 % respondentů; jako zdroj negativního dopadu na planetu 38 % účastníků průzkumu.
Věčné koukání do lednice
Lednicovou slepotu lze překonat, pokud budeme chtít ušetřit za jídlo ještě víc. Jednodušeji se to však říká a píše, než dělá. Je k tomu zapotřebí nejen odhodlání, ale také trochu inspirace. Tou může být:
- zpracování starého chleba či rohlíků do podoby smaženek, krutonů nebo nákypu
- zeleninová tempura doprovázená majonézou nebo jinou omáčkou či zeleninová polévka z kousků zeleniny, která má už nejlepší za sebou, nebo její odřezky či (omyté) slupky
- rychlá buchta nebo koláč na plech z ovoce, které už není v nejlepší kondici – banánový chlebíček ze zhnědlých banánů, jablečný koláč nebo mrkvové sušenky
Zdroje: Hellmann's, Ipsos
