Míšu Landovou jistě znáte jako sympatickou porotkyni z 2. a 3. řady pořadu Peče celá země. Zkušená cukrářka, která už léta tvoří úspěšný blog Víkendové pečení plný receptů na ty nejlákavější dezerty, nám v rozhovoru prozradila, jaké to je ocitnout se náhle před kamerou a ve světlech reflektorů a v jaké životní roli se zcela našla.
Blog Víkendové pečení působil už v dobách svých začátků na české foodblogové scéně jako zjevení. Precizní dezerty doslova svádějí k ochutnání a na každém receptu je znát, že Míša cukrařinu bere velmi vážně, sladké řemeslo miluje a snaží se neustále posouvat kupředu. Stránky už 10 let přináší inspiraci řadě nadšených pekařů a cukrářů.
Míšo, hned na začátek se vám musím přiznat. Jsem vášnivá pekařka a vaše stránky Víkendové pečení jsem milovala ještě v časech, kdy bylo blogování tak trochu v plenkách a v podstatě anonymní. Kdy jste stránky začala tvořit a co vás k tomu vedlo?
Blog Víkendové pečení jsem začala psát 1. ledna 2014, tedy před více než deseti lety, a prvním příspěvkem byl recept na Vídeňský jablečný závin. V té době už mě pečení hodně bavilo, zkoušela jsem nové recepty a začala navštěvovat první kurzy. A také jsem hrozně ráda prohlížela zahraniční foodblogy.
Sociální sítě byly ještě v plenkách a tohle byl jeden ze způsobů, jak načerpat inspiraci a dozvědět se něco nového. Při té příležitosti jsem si říkala, že bych takový blog také chtěla mít. Tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, kam až mě blog zavede a jak změní můj život...
Ale máte pravdu, spousta lidí dodnes neví, že za tímto projektem stojí moje maličkost. Někdy je mi to trochu líto, ale na druhou stranu mě těší, že si VP (běžně používaná zkratka pro blog) získalo tak ohromné množství fanoušků, kteří mají v mé recepty důvěru a zachovávají mi dlouholetou přízeň.
Byla vaše cesta k pečení přímá? Jste vyučená cukrářka?
Nejsem vyučená cukrářka a svým způsobem se pořád považuji za amatéra. Moje cesta k pečení určitě nebyla přímá a našla jsem si k němu cestu až v dospělosti. Dlouhé roky jsem pracovala v jiném oboru a blog i pečení jsem měla jen jako koníček. Teprve před pěti lety jsem sebrala odvahu a začala se cukrařině věnovat naplno.
Dnes je tedy ze mě lektor cukrářských kurzů na plný úvazek a jsem šťastná, že tuhle práci mohu dělat. Tak trochu si plním sny, v dětství jsem chtěla být učitelkou a ještě před pár lety cukrářkou ve vlastní cukrárně. Teď mám oboje a neměnila bych. Nutno ještě zmínit, že mám ale cukrařinu v krvi, protože můj pradědeček byl cukrář!
Kdybyste něco měla upéct sama sobě, co by to bylo?
Občas si peču i sama pro sebe a obvykle je to něco z kynutého těsta, protože to mám nejradši. Třeba vázané koláčky! Na mém blogu najdete i skvělý recept na kynuté koláče, ale také na rohlíky nebo naši rodinnou vánočku. Pokud jde o konzumaci, tíhnu spíše k té pekařině, takže miluju máslové croissanty, koláče nebo třeba kváskový chleba. Na druhou stranu ráda připravuji zákusky i dorty, kde si mohu vyhrát s detaily a využít svou preciznost. Ty už ale obvykle nejím.
Když vás oslovili s nabídkou, abyste se stala porotkyní Peče celá země, byla jste překvapená?
Ano, byla jsem překvapená, ale hlavně jsem si v první chvíli myslela, že mi nabízí místo soutěžícího. Já se totiž hlásila do první řady jako soutěžící, ale odmítli mě. V každém případě jsem to ale vnímala jako velkou poctu, že oslovili právě mě. A je pravda, že jsem chvíli zvažovala, měla jsem obavu, zda na tu roli budu profesně stačit.
Byla jste připravená na světla reflektorů?
Troufám si říct, že na kamery si zvyknete velmi rychle a po čase už je ani nevnímáte. Já měla mnohem větší obavu ze zodpovědnosti, kterou s sebou role porotkyně nese. Byla jsem nováčkem v této oblasti a v některých momentech jsem byla stejně rozklepaná jako soutěžící. Určitě mě překvapilo, kolik stojí za přípravou takového projektu lidí a jak dlouho se na něm pracuje. A jestli mě něco zaskočilo, tak určitě některé nenávistné komentáře, které se po pořadu objevily.
Vy jste nejen skvělou pekařkou a cukrářkou, porotkyní Peče celá země a úspěšnou blogerkou, ale také autorkou kuchařek a lektorkou kurzů. Kterou z těch rolí si užíváte nejvíc a cítíte se v ní nejvíc sama sebou?
Tak jednoznačně jsou to kurzy a lektorství. V tom jsem se našla. Baví mě předávat svoje zkušenosti dál, potkávat se s lidmi, kteří jsou stejně naladěni jako já. Psaní blogu s tím úzce souvisí, protože tady je to taky o předávání, jen písemnou formou.
A nesmím zapomenout ani na sociální sítě, protože bez nich by to dnes už nešlo. Tady ráda sdílím svoje tipy, točím video postupy a užívám si zpětnou vazbu od sledujících. Pokud jde o samotné pečení, tak vlastní výrobnu nemám, peču si jen doma ve vlastní kuchyni a obvykle jen recepty, které pak sdílím.
Kuchařky jsem vydala dvě, obě se i po letech stále skvěle prodávají, za což jsem velmi vděčná. Třetí zatím neplánuji, protože by mi zabrala hodně času i energie, a tu já chci raději věnovat něčemu jinému, třeba kurzům.
Své zkušenosti a rady tedy předáváte nejen účastníkům pořadu, ale také svým kurzistům, je něco, co jste se naopak naučila vy od nich?
Za ty roky, co vedu kurzy, se pořád učím. Právě díky nim jsem se posunula dál a stal se ze mě profesionál v tomto oboru.
Míšo, jaké jsou teď vaše plány, můžete nám prozradit, co chystáte?
Kromě „běžných“ věcí jako jsou kurzy, videa a nové recepty, to bude příprava další, už čtvrté, řady pořadu Peče celá země. Aktuálně je možné se hlásit do soutěže a koncem června už proběhnou první castingy. Už se moc těším se na nové tváře a nové osobnosti.
Zároveň se ale těším na prázdniny, kdy si od pečení i kurzů trochu odpočinu. Na podzim nás pak čeká další ročník Moravského cukrářského šampionátu v Olomouci, kam bych všechny moc ráda pozvala. Ať už budou soutěžit v jedné z mnoha kategoriích nebo se přijedou jen podívat!
