Zdánlivě nenápadné moučníky patří na české i rakouské straně k nejoblíbenějším. Když je postavíte vedle sebe, neuvěříte vlastním očím a možná i zaváháte, zda nevidíte dvojmo. Je Gugelhupf jen komplikovanější název pro bábovku? Seznamte se se slavnou dvojicí s tajemným původem.
Rakouský Gugelhupf
Tak jako v Česku patří k nedělní kávě bábovka, v Rakousku představuje kavárenskou klasiku gugelhupf. Nepřehlédnutelný moučník typického kulatého tvaru s dírou uprostřed se pyšní aristokratickou aurou, kterou získal díky císaři Františku Josefu I., jež si ho v 19. století zamiloval. A dodnes platí, že svátečnímu stolu i obyčejné odpolední kávě dodává talíř s tímto moučníkem nádech noblesy.
Co má společného rakouský gugelhupf s českou bábovkou?
- Stejná forma. Bábovka i gugelhupf vypadají jako dvojčata, protože se k jejich pečení používají nejen obdobné recepty, ale především kulatá forma s drážkami a komínem. Oba moučníky tím získají stejný, snadno rozpoznatelný tvar s kruhovým otvorem uprostřed, který může připomínat klobouk.
- Nadýchané, vysoké těsto. Ve starších kuchařkách najdete desítky předpisů, které pracují s poctivým kynutým těstem, díky němuž moučník efektně vyběhne do výšky. Dnes se nejčastěji u bábovky i gugelhupfu setkáme se zjednodušenou variantou s kypřicím práškem.
- Mramorování. Efektní mramorování vzniká střídáním světlého a kakaového těsta a mnohdy je tím prvním, co se nám při slově bábovka vybaví. V typické dvojbarevné variantě dostanete gugelhupf hlavně ve Vídni.
- Množství variant. Jako neexistuje jeden jediný pravý recept na bábovku i gugelhupf se peče v mnoha variantách a obměnách, od kynutých, s různými náplněmi, ovoněné citrusovou kůrou, vanilkou či alkoholem, s polevou i bez ní... V „císařské verzi“, kterou si tak oblíbil František Josef I., obsahuje gugelhupf spoustu másla, cukru, čokolády, oříšků a rozinek v rumu a patří k nejbohatším (a pro mnohé i nejlepším) variantám tohoto moučníku.
- Historie. Bábovku i gugelhupf spojuje stejná minulost. Vycházejí z tradice rakousko-uherské kuchyně, kterou mezi sebou sdílely země střední Evropy především v 19. a počátkem 20. století. Nikdo ale nedokáže jednoznačně určit, zda někdo jako první upekl bábovku nebo gugelhupf.
- Nejistý původ. Ačkoliv je domovem gugelhupfu Vídeň, nemůžeme s jistotou říct, zda jde o rakouský, popřípadě středoevropský, originál. Archeologové našli formy podobné bábovkovým v římských vykopávkách z období mnohem staršího, než je první zmínka o gugelhupfu v kuchařkách, která se datuje do konce 16. století. V češtině se výraz bábovka objevil už v 15. století, tehdy ale označoval pouze zmiňovanou kruhovou formu s komínem uprostřed.
Které další moučníky podobné bábovce se pečou ve světě?
Celá Severní Amerika zná kulatý moučník zvaný bundt cake. Popularitu zde získal až po roce 1966 díky cukrářce, která ho upekla pro soutěž Pillsbury Bake-Off a obsadila s ní druhé místo. Bundt cake ochutnáte také ve Velké Británii.
Ve Francii, v oblasti, která sousedí s Německem, se peče kouglof, což je v podstatě přejmenovaný gugelhupf. Oblíbené jsou ve Francii také babas au rhum. Malé bábovičky z kynutého brioškového těsta se tvarem i velikostí podobají muffinům, někdy se ale připravují také ve velké bábovkové formě. Upečené se přelévají sirupem z cukru a rumu.
Židé připravují tradiční bábovku z kynutého těsta s makovou či skořicovou náplní. Často ji pečou v hliníkové formě s typickým komínem uprostřed zvané sír péle, která se nedává do trouby, ale přímo na hořák plynového sporáku.
Italové pečou panettone, která nemůže chybět o Vánocích. Moučník je sice bez díry, ale podobně vysoký a nadýchaný jako bábovka. Těsto plné rozinek, mandlí a kandovaného ovoce můžeme přirovnat k naší vánočce nebo mazancům.
Zdroj info: Apetit, BBC, Tasty
