Rakousko-uherská kuchyně měla na tu naši nesporný vliv a mnoho receptů jsme přijali za vlastní. Co by byl nedělní oběd bez řízku a odpoledne bez kávy a štrúdlu! Připomeňte si s námi ta jídla, která se k nám neprobojovala, a přesto stojí za pozornost.
Když se řekne Rakousko, většině se vybaví řízek přes celý talíř, štrúdl a dort Sacher. Rakouská kuchyně toho ale nabízí násobně více. Její složení ovlivnily místní podmínky, jednotlivé oblasti a také historie: Rakousko-Uhersko (1867–1918) bylo geograficky druhou největší zemí v Evropě po Ruské říši a mnohonárodnostní monarchie na Dunaji tak samozřejmě obohatila i kuchyni.
Nejznámějším receptem pocházejícím z této doby, který se dodnes těší velké oblibě, je Tafelspitz, o kterém je známo, že jej miloval císař František Josef I.
Málokdo už ale ví, že toto jídlo vzniklo proto, aby vydržel déle u stolu. František Josef I. totiž jedl mimořádně rychle, což pro dvořany znamenalo, že se moc nenajedli, museli totiž skončit vždy s panovníkem. Vrchní kuchař proto vymyslel tento pokrm s dlouhým a obřadným servírováním, který císaře udržel u stolu delší dobu.
-
V legendárním pokrmu rakouské kuchyně vycházíme z receptury věhlasného vídeňského restaurantu Plachutta.
Abychom vzdali hold i další oblasti, která do Rakouska-Uherska patřila, zabrousili jsme do pokladnice receptů Maďarska. Přes všechny perkelty (podoba našeho kuřete na paprice je znatelná) jsme nakonec skončili u sladkého, u proslulých Rákocziho řezů.
- Recept sice vznikl až po 2. světové válce, ovšem velmi rychle se ujal a získal na popularitě nejen v Maďarsku, ale i v sousedních zemích.
- Recept nenese jméno vévody Františka II. Rákócziho, který vedl povstání proti Habsburkům, ale cukráře Jánose Rákócziho, který koláč vymyslel.Recept na koláč se sněhem a džemem vznikl při příležitosti Světové výstavy Expo 1958 v Bruselu.
Další poklady Rakousko-Uherské kuchyně najdete pod článkem.
