Ženy jsou od pradávna inspirací pro nejrůznější umělecká díla – od obrazů po dezerty. A právě dnes se podíváme na to, které slavné ženy stojí za vznikem světoznámých zákusků. Na většinu z nich máme i recept!
Pavlova: Dort, který inspirovala nejlepší baletka
Název tohoto lehkého sněhového dortu ukrývá jméno ruské primabaleríny Anny Pavlovny Pavlovové, která proslula především baletním sólem umírající labutě z hudební suity Karneval zvířat.
- Nadýchaný pusinkový korpus údajně odkazuje na baletčinu sukni, lehkost při tanci a éterickou krásu.
- Přesný původ vzniku Pavlovy zůstává nejasný, ale předpokládá se, že byl vytvořen na počest primabaleríny během jednoho z jejích turné po Austrálii a Novém Zélandu ve 20. letech 20. století. Obě země se dodnes přou o to, kde byl dort vytvořen jako první.
- Sněhobílý zákusek z bílkového sněhu vyniká křupavým povrchem a měkoučkou texturou uvnitř. Nejčastěji bývá ozdobený čerstvou šlehačkou a kousky ovoce – báječně ladí s kyselejšími druhy, které vyrovnávají sladkost pusinkového korpusu.
Kde se vzala Šarlota?
Nepečený dort Šarlota (neboli Charlotte) se nejprve jmenoval Charlotte Russe a údajně ho vytvořil francouzský šéfkuchař Maria-Antoine Carême (1784–1833), když pobýval v Rusku, kde vařil pro cara Alexandra I.
- Přízvisko Russe znamená ve francouzštině „Rus“. Ale kdo stojí za jménem Šarlota?
- Podle historiků jméno odkazuje na carovu švagrovou, Charlotte Mecklenburg-Strelitz, manželku britského a skotského krále Jiřího III.
- Kulatý dort s bohatou vrstvou ovoce navrchu, kolem dokola obložený elegantními cukrářskými piškoty – to je typická Šarlota.
- Tento vizuálně přitažlivý dezert, který nepatří k těm nejsložitějším, má však mnohem složitější historii, kterou jsme se zabývali v tomto článku.
Švédský koláč podle italské opery
Koláč Toscakaka se začal objevovat ve švédských kuchařkách ve 30. letech 20. století a jeho název je odvozený od opery Tosca, která byla v té době ve Švédsku velmi populární. Klasická opera z pera italského skladatele Giacoma Pucciniho vypráví příběh slavné zpěvačky jménem Floria Tosca.
- Na koláč, kterému se ve světě říká jednoduše Tosca, potřebujete jen několik ingrediencí (vejce, máslo, cukr, mouku, prášek do pečiva, vanilkový extrakt, mléko, smetanu a plátky mandlí) a jeho příprava zabere maximálně hodinu.
- Koláč nabízí báječný chuťový zážitek díky křupavé karamelové krustě z pražených mandlí, která ukrývá jemné piškotové těsto. Ideální zákusek ke kávě!
- Pro takový okamžik zastavení a vychutnávání si něčeho sladkého s kávou mají ve skandinávských zemích speciální slovo „fika“, což doslova znamená „kávová přestávka“.
Královský dort Victoria sponge
Tradiční britský dezert je pojmenovaný podle samotné královny Viktorie, o které bylo známo, že ráda a hodně jí. Právě na tomhle dortu si královna pochutnávala během svého tradičního odpoledního čaje.
- Jeho vzniku předcházel vývoj prášku do pečiva, který vynalezl Alfred Bird, Angličan zabývající se výrobou potravin. Kypřící prášek umožnil přidat do těsta více másla a výsledný piškotový korpus se stal mnohem vláčnější a nadýchanější než klasické piškotové těsto s minimem tuku.
- Samotný dort tvoří dva tlusté pláty piškotového těsta provoněného vanilkou, které ukrývají náplň v podobě šlehačky a malinového džemu. Ten však můžete vyměnit za jahodový, jako my v následujícím receptu.
Broskev Melba pro nejlepší sopranistku
Ještě chvíli zůstaneme ve viktoriánské době. Tenhle exkluzivní a přitom na přípravu jednoduchý dezert vznikl na počest Nellie Melba, jedné z nejuznávanějších australských sopranistek tehdejší éry, která okouzlila francouzského šéfkuchaře Augusta Escoffiera.
- Jako poděkování za ohromující pěvecký výkon v opeře Lohengrin Escoffier zpěvačce připravil pohár s vanilkovou zmrzlinou, broskvemi pošírovanými ve vanilkovém sirupu a přelitými malinovým pyré.
- Legenda říká, že když se Melba zeptala šéfkuchaře na jméno dezertu, odpověděl: „S vaším svolením se bude jmenovat Melba.“
- Zajímavostí je, že sopranistka se ve skutečnosti jmenovala Hélène „Nellie“ Porter Mitchell. Příjmení Melba bylo pouze přezdívkou, která odkazovala na její rodné město Melbourne.
Hruška krásné Heleny Trojské
Ještě před stvořením broskve Melba vymyslel Auguste Escoffier také dezert Poires Belle-Hélène, neboli hruška Krásná Helena. Inspirovala ho k tomu Offenbachova opereta Krásná Helena, která s vtipem a nadsázkou tematizuje příčinu vzniku trojské války.
- Tehdy čtyřiadvacetiletého Escoffiera údajně zaujal hlavně výkon zpěvačky a herečky Hortense Schneider, která v té době excelovala v roli Heleny.
- Přichystal tedy hrušku pošírovanou v cukrovém sirupu, kterou doplnil vanilkovou zmrzlinou a čokoládovou polevou.
- Postupem času získal ikonický dezert mnoho podob a objevily se i zjednodušené verze, kde byly pošírované hrušky nahrazeny kompotovanými.
Na počest královny Alžběty
Dort, který byl speciálně vytvořen pro nejdéle žijící vládnoucí královnu na světě, nesmí na našem seznamu chybět. Jde o dezert pro královnu Alžbětu II., matku Karla III., současného krále Spojeného království.
- Jedná se o zákusek z poměrně jednoduchého těsta z cukru, mouky, vajec a másla, které ozvláštňují nasekané datle. Díky nim je dort tmavý a má vlhkou texturu, kterou umocňuje karamelová poleva se strouhaným kokosem nebo jiným druhem ořechů.
- Je obzvlášť oblíbený v Kanadě a traduje se, že byl poprvé vytvořen v roce 1953 na počest korunovace tehdy pětadvacetileté Alžběty.
- Jiné zdroje však tvrdí, že Queen Elizabeth Cake byl servírovaný již v roce 1937, při korunovaci krále Jiřího VI.
Tarte Tatin vznikl šťastnou náhodou
Dalo by se říct, že obrácený jablečný koláč vznikl díky únavě. Tu silně pociťovala Stéphanie Tatin, spolumajitelka hotelu Tatin poblíž Paříže, když chystala právě tenhle zákusek.
- Měla v úmyslu vytvořit klasický jablečný koláč, jenže nechala jablka s cukrem vařit na másle příliš dlouho, takže je lehce připálila.
- Dezert se pokusila zachránit tak, že přímo na pánev s jablky položila připravené těsto a ihned dala péct do trouby.
- Výsledek téhle záchranné akce zná celý svět – delikátní Tarte Tatin, který je navíc velmi snadný a celá příprava vám zabere sotva hodinku.
Z princeznovských palačinek crêpes Suzette
Slovo ženy ovlivnilo i svět francouzských palačinek zvaných crêpes. Píše se rok 1895 a budoucí slavný šéfkuchař Henri Charpentier, kterému je právě čtrnáct let, pracuje v Café de Paris v Monte Carlu. Má jasný úkol – připravit dezert pro budoucího krále Edwarda VII., anglického prince z Walesu.
- Během přípravy tradičních crêpes se mu stane nehoda – při polévání pomerančovým likérem palačinka vzplane, ale Henri reaguje pohotově. Palačinku uhasí, přeloží a servíruje, jako by se nic nestalo.
- Princ je navýsost spokojený a Henry dezert pojmenovává crêpes princesse (princeznovské palačinky). Mezi hosty však sedí krásná dáma jménem Suzette a princ Edward navrhne, že dezert ponese její jméno.
- Jiná verze příběhu však tvrdí, že jsou palačinky pojmenované podle francouzské herečky Suzanne Reichenbergové (1853–1924), která vystupovala pod uměleckým pseudonymem Suzette. V jedné divadelní hře hrála roli služky servírující palačinky, které chystal kuchař Monsieur Joseph. Ten se rozhodl palačinky flambovat, aby si získal větší pozornost diváků.
- Ať je příběh crêpes Suzette jakýkoliv, rozhodně si tyhle vynikající flambované palačinky v pomerančové omáčce s likérem Grand Marnier neváhejte připravit.
Zdroje informací: Nordic Provisions, Food 24, Bakingo blog, Slurrp, Wikipedia (eng), True North Kitchen
