Co je laktóza a kde všude ji můžeme najít
Laktóza je mléčným cukrem nacházejícím se v mléku, a to i v acidofilním či sušeném, a mléčných výrobcích, tedy v másle, smetaně, jogurtech, kefírech, tvarozích, sýrech, pudincích, pomazánkách či ve zmrzlině. Laktóza je přirozenou součástí všech druhů mléka, nejen toho kravského. Při intoleranci je třeba hlídat složení uvedené na obalu i u nemléčných výrobků. Často se s ním můžeme setkat u pečiva, čokolády, energetických tyčinek, brambůrků, sušenek, uzenin, instantních pokrmů, drinků podporující hubnutí i margarínů. Laktóza se také přidává do některých léků, využívá se jako plnidlo do tablet, potravinových doplňků či umělých sladidel. Je tedy dobré hlídat složení i u ryze nemléčných výrobků. Pokud trpíte částečnou intolerancí, některé mléčné výrobky vám potíže způsobovat nemusí. Bývá to nejčastěji máslo, přírodní jogurty, tvrdé sýry s delším zráním (parmezán, čedar, ementál), kefír či zakysaná smetana. Vodítkem může být kvašení. Výrobky, které projdou mléčným kvašením mají minimální podíl laktózy, ta je totiž přeměněna na kyselinu mléčnou, která již škodlivá není. Jak by také mohla být škodlivá, najdeme ji i v našich střevech.
Co způsobuje intoleranci na laktózu a jak ji poznat
Intolerance laktózy je neschopnost trávit i vstřebat laktózu kvůli nedostatku enzymů laktázy. Jednoduše řečeno je onemocněním trávícího traktu. Nejedná se o potravinou alergii, ale pouhou nesnášenlivost. Téměř 70 procent české populace trápí špatné trávení mléčných výrobků. Intolerance se může objevit již jako vrozená, primární či sekundární. Vrozená bývá velice vzácná, primární intolerance bývá oproti tomu nejčastější, a je přirozená. Sekundární intolerance souvisí s onemocněním zažívacího ústrojí, jakými jsou neléčená celiakie, zánětlivé onemocnění střev či syndrom krátkého střeva.
Hlavní projevy intoleranci laktózy jsou bolesti břicha, nevolnost, průjmy a nadýmání po požití mléčných výrobků. Dalšími příznaky jsou bolesti svalů, alergické projevy, jakými je ekzém či astma, ale také problémy z koncentrací a únavou. Pokud máte podezření na toto onemocnění, doporučujeme návštěvu alergologie či imunologie. Můžete si také udělat test přes specializované laboratoře, jednoduše jim výtěr z úst zašlete poštou a za dva týdny obdržíte do schránky výsledek.
Intolerance dnes nemusí být překážka
Obecně se uvádí, že u intolerantního jedince by neměla vadit denní konzumace 6 až 12 g laktózy. Každý to však má trochu jinak, sami si později vytipujete mléčné výrobky, které vám nijak nevadí. Největší nesnášenlivosti se povětšinou „těší“ mléko samotné. Pokud si jej přidáváte do kávy, máte rádi ovesnou kaši s mlékem nebo jej pijete na chuť, nemusíte se s ním hned loučit. Řada výrobců nabízí mléko bez laktózy, jeho chuť je stejná jako u klasického, jen o trochu sladší. Není to přidáním cukru, ale právě odstraněním laktózy. Dále je k dostání řada rostlinných alternativ, které vám mléko nahradí při pečení, vaření i pouhém popíjení. Vyrobit si je můžete i doma, především ořechové a semínkové varianty nejsou nijak náročné na přípravu.
Špatnou snášenlivost másla můžeme vyřešit použitím toho přepuštěného, zvaného také ghí. Obsah laktózy je v něm minimální, k dostání jsou také kostky másla bez laktózy. Dnešní doba nabízí téměř všechny oblíbené mléčné výrobky v bezlaktózové variantě, koupit tak můžete speciální pomazánkové máslo, smetanu na vaření, jogurty i zakysané výrobky. Možnosti také rozšiřují rostlinná mléka, nebojte se tedy vyzkoušet jogurt z mandlového, sójového, ovesného či kokosového mléka. Poslední zmíněné se velice hodí jako základ k omáčkám, sladkému pečení, ale také vaření či výrobu vaječného koňaku. Svých oblíbených jídel se nemusíte vzdávat, stačí vynechat samotnou laktózu. Vyzkoušet můžete ovčí či kozí výrobky, které při částečné intoleranci většinou nevadí. Díky této nemoci tak ochutnáte spoustu mléčných alternativ, na které byste možná jinak nenarazili. Vynecháním tučných sýrů, šlehaček a smetany svému zažívání pomůžete dvojnásob.
Přidat komentář