V malebném kraji na břehu řeky Berounky, nedaleko hradu Karlštejn, vznikají v Zadní Třebani poctivé české koláče nejrůznějších velikostí. Už více než sedmnáct let je tady pod značkou Koláčové dobroty chystá podnikatelka Marcela Soukupová.
Její specialitou jsou malé vázané, tlačené a dvojctihodné koláčky. Lidé si je u ní objednávají na svatby, různé oslavy, rauty i jen tak na doma k zakousnutí. Aby ne, drobné miniaturní kousky se rozplývají na jazyku. Každý je originál, který vzniká ručně. „Peču je podle starých rodinných receptů z poctivých surovin a másla, díky kterému dlouho vydrží,“ říká podnikatelka.
Koláčky vázané do kříže se připravují z kynutého těsta, uvnitř mohou být různé náplně – tvaroh, povidla, ořech nebo mák. Z vrchu jsou mašlované máslem a rumem. Z kynutého těsta jsou i ty tlačené, s velkou porcí náplně uprostřed, posypané drobenkou a máčené v másle. V sezóně na nich může být i čerstvé ovoce. Marcela Soukupová se je naučila připravovat od babičky.
Dvojctihodné koláče dělá podle rodinného receptu od maminky. Jsou z vláčného kynutého těsta s vůní vanilky a citronové kůry, s tvarohovým srdcem uprostřed v dokonalé harmonii s domácími povidly a žmolenkou navrchu. „Nejlepší jsou ještě teplé,“ popisuje koláčky oceněné regionální značkou Zápraží.
Poctivá ruční práce
V Zadní Třebani to z provozovny voní už na dálku. Pracuje se tady s kvalitními surovinami, jež neobsahují konzervanty, bez polotovarů, a vše prochází rukama Marcely Soukupové. Těsto chystá z české mouky, tvaroh pochází z nedaleké Farmy Homolka v Bělči. K tomu poctivé máslo a rum. „Náplně si chystám sama. Dělám to přesně tak, jako moje babička a maminka,“ říká.
V kuchyni se Marcela Soukupová pohybuje od dětství, už jako předškolní dítě tam trávila spoustu času. Maminka i babička hodně pekly, ať už pro rodinu, tak pro sousedy, a ona jim pomáhala adekvátně svému věku. „Babička byla vyhlášená svými dorty, roládami, maminka zase svými koláči. Pekla jsem různě na střídačku všechno, hlavně u babičky, které mě hlídala,“ říká.
Profesně se v dospělosti vydala jinou cestou. K pečení se vrátila na rodičovské dovolené, když potřebovala prostřídat péči o dvě děti i trochu jinou aktivitou. „Pocházím z malé vesnice v Polabí, kde malé koláčky všichni znali, taky u Berounky, kam jsem se přivdala, to byla novinka, o to víc zaujala,“ vzpomíná na úplné začátky.
Raději kvalita než kvantita
Podnikání budovala postupně, dlouho pekla a k tomu chodila do práce. Zájem o její výrobky narůstal, tak se před sedmi lety rozhodla, že se vydá jen tímto směrem. Dnes ji podnikání živí. „Vsadila jsem na poctivé suroviny, na výsledku je to znát a lidé to oceňují,“ říká. Za své výrobky získala i nejrůznější ceny, třeba v roce 2017 druhé místo v soutěži Živnostník roku.
Převážnou část koláčků chystá na objednávku. Lidé si pro ně dojedou a také je posílá přes Zásilkovnu. Nejdál koláčky putovaly na svatbu do Itálie. Jeden čas byla poptávka tak veliká, že k sobě měla pomocnice. „Ale každý má jiný styl práce a já se rozhodla, že raději budu nabízet méně, ale ve stoprocentní kvalitě, za kterou si mohu stát,“ vysvětluje, proč je dnes sama a občas jí vypomáhá rodina.
Právě kvůli kvalitě nechystá rozšíření své živnosti. „Potřebuji, abych nad každým kusem měla kontrolu.“ Kromě objednávek si lidé mohou její koláčky i další výrobky koupit z výdejního okénka v provozovně v Zadní Třebani.
Otevřeno je ve čtvrtek a v pátek od 13 do 18 hodin. Stane se, že jednačtyřicetiletá podnikatelka i po letech pečení dnes něco pokazí? „Stane. Většinou za to může spěch. To pak těsto putuje do koše a začínám od začátku, abych zákazníkům nabídla opravdu stoprocentní kvalitu.“
