Bujarý masopust. Jak ho slavili naši předci?

sdílet:
Za normálních okolností už bychom se těšili na masopustní průvod a zabijačku, ale kvůli pandemii si bohužel tradiční veselí nebudeme moci užít jako obvykle. To nám však nebrání připomenout si co vlastně masopust je, jaké tradice jsou s ním spojené a jak ho slavili naši předci. Na závěr jsme si pro vás připravili pár zajímavostí, které jste o masopustu možná nevěděli.

Slovo masopust vzniklo spojením slov maso a půst, což navádí k představě, že v období masopustu se nejí maso. Opak je však pravdou. Masopust je období bujarých oslav a hodování mezi dvěma postními dobami, a to vánoční a velikonoční. Začíná po Tříkrálovém svátku a končí na Popeleční středu, kdy startuje čtyřicetidenní půst. Zatímco začátek masopustu připadá každý rok na stejné datum (7. ledna), Popeleční středa je závislá na datu Velikonoc, které je pohyblivé, proto se i trvání masopustu každý rok liší.

Ačkoliv tradice se drží už více než 700 let, není dodnes jasné, jaký má původ. Konání masopustu se sice řídí dle křesťanského kalendáře, má ale spíše světský charakter. Jako důvody pro hodování se nejčastěji uvádí příprava na jaro a na postní období. Dnes máme masopust spojený především s maškarním průvodem, který se nejvíce dodržuje na malých městech a vesnicích. Předešlé generace si však toto období užívaly na plné obrátky. Jak se masopust slavil dřív?

Česká kuchyně – zabijačka a další hody

Více

Masopust, fašank, šibřinky

To pravé masopustní veselí začínalo na Tučný čtvrtek. V tento den se mělo jíst co nejvíce tučného a pít co nejvíce kořalky a piva, aby byl po celý rok člověk plný síly. Lidé tak tradičně pořádali vepřové hody, stoly byly plné klobás, jitrnic, slaniny, škvarek a nesmělo chybět ani sladké v podobě božích milostí a koblih smažených na másle.

Nejznámějším a nejbujařejším obdobím masopustu byly jeho poslední tři dny – neděle, pondělí a úterý – v různých koutech země nazývané jako ostatky, fašank, voračky, končiny či šibřinky. Na Taneční neděli se tradičně konala taneční zábava. Hned po obědě se na návsi před hospodou sešli hudebníci a svým vyhráváním zvali lidi k tanci a hodování, které často trvalo až do ranních hodin. Na Masopustní pondělí taneční zábava pokračovala, ale už nebyla pro každého. Konal se takzvaný „mužovský bál“, který byl určený jen pro sezdané páry. Svobodní chasníci tak měli smůlu. Masopustní úterý bylo svátečním dnem, kdy se pořádal maškarní průvod. Tehdy se lidé nejčastěji převlékali za žebráky, cikány, kominíky, báby s nůší, židy, smrťáky, kobyly, medvědy a šašky. Na cestu maškarnímu průvodu vyhrávala kapela. Maškary se vždy zastavily u stavení, kde kapela zahrála pár písniček, a domácí všechny odměnili koblihami, uzeným, obilím, vejci, kořalkou nebo penězi.

Masopust skončil vždy o úterní půlnoci troubením hlásného. Muzika přestala hrát, lidé tancovat, a přešlo se na závěrečný rituál, takzvané pochování basy, které symbolizovalo konec tance a hraní na následujících čtyřicet dnů.

Masopustní pečení aneb od pagáčů po koblihy

Více

Pár zajímavostí o masopustu

  1. Slova masopust a karneval znamenají vlastně to samé. Slovo masopust vzniklo překladem z románského jazyka a znamená opustit maso. Slovo karneval je převzato z italského carnevale, přičemž carne je italsky maso a levare odstranit. Význam slov je tedy stejný.
  2. Nejdůležitější maskou průvodu byl šašek s bičem, jehož úkolem bylo odhánět lidi bez masky.
  3. Období masopustu bylo charakteristické pořádáním svateb. Když se zrovna žádná nekonala, mluvilo se o „prašivém masopustu“.
  4. Kromě hostiny, hudby, tance a průvodu se na masopust pořádaly různé hry, jako třeba nahánění kohouta se zavázanýma očima nebo válení se v bahně vypuštěného rybníku.
  5. Lidé ukončení hostiny o půlnoci striktně dodržovali, protože se věřilo, že kdyby tancovali přes půlnoc, objevil by se mezi nimi ďábel v podobě cizince v zeleném kabátě.
  6. Letos připadá Popeleční středa na 17. února.
  7. S masopustem jsou spojené také některé pranostiky:
    „Masopust na slunci – pomlázka u kamen.“  
    „Krátký masopust – dlouhá zima.“
    „Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.“

    „Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.“
    „Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.“

Související recepty

Související články

  • Novinky a zajímavosti

Velikonoční půst pro vaše tělo i mysl

Tradice půstu před VelikonociPostní období má kořeny v náboženství, kdy se touto cestou křesťané připravovali na svůj nejvýznamnější svátek. Doba odpírání navazuje na masopustní oslavy, které jsou naopak obdobím vydatného jídla, tance a...
  • Tipy a triky

Jednoduché odlehčení jídelníčku? Zkuste to bez masa

Snídaně je základ Říká se, že snídaně je základ dne. Stále se mezi námi najdou snídaňový odpůrci, kteří si raději dopřejí jen hrnek kávy nebo čaje, ale nikdo by první jídlo dne neměl podceňovat. Dietologové a nutriční poradci se...
  • Tipy a triky

Pancake day: jak se slaví a proč si ho nenechat ujít

Kde a kdy se palačinkový den slaví Pancake day neboli „palačinkový“ den je oslavován v mnoha zemích po celém světě. Možná jste o něm nikdy neslyšeli, ale jeho určitou verzi slavíme i u nás. Připadá totiž na masopustní úterý, které se u...

Obchod Apetit