Rybí karbanátky

Name: Rybí karbanátky
Prep time: 15 min
Cook time: 16 min
Total time: 31 min
Yield: 4
Cuisine: Anglická
Ingredients: 10 ks sušenky; 200 g konzervovaná kukuřice; 1 ks cibule; 6 PL majonéza; 2 PL citronová šťáva; 2 hrsti hrášek; 400 g tuňák; 1 PL slunečnicový olej

Vytisknout

Sdílet

Snadné

< 30 min

4,7 (19x)

Redakce Apetit

18. 7. 2014

Snadné

< 30 min

4,7 (19x)

Jestli vaše děti mají rády rybí prsty, určitě si zamilují tuhle výbornou domácí variantu. Připravíte ji z konzervovaného tuňáka a zeleniny.

Nezhasínat obrazovku

4

Postup přípravy

Sušenky nahrubo rozlámejte a vsypte do robotu, přidejte kukuřici a rozmixujte na hrubší směs. Přesuňte do mísy a vmíchejte cibuli, majonézu a citronovou šťávu, až se vše spojí. Teď přidejte hrášek a tuňáka, ale snažte se, aby ryba zůstala ve větších kouscích. Dochuťte.
Směs rozdělte na osm dílů a vytvarujte karbanátky. Osmažte je dozlatova; možná budete muset na druhou várku přidat trochu oleje.

Podávejte s fazolemi v rajské omáčce, bramborovou kaší nebo listovým salátem.

TIP: Neosmažené rybí karbanátky si můžete zmrazit do zásoby. Tak vám vydrží víc než měsíc. Když pak potřebujete rychle připravit něco k jídlu, stačí je vyndat z mrazáku a ještě zmražené je na mírném ohni zvolna osmažit v oleji. Nemělo by to trvat déle než osm minut po každé straně.

Autor: Redakce Apetit , z vydání Apetit Rybí karbanátky

Uložit do kuchařky 0x uloženo

Přidat hodnocení

Hodnocení 4,7/5

Vytisknout

Sdílet

Recept je součástí kolekce

32receptů

Karbanátky na 32 způsobů: masové, bezmasé, luštěninové i zeleninové

Související články

Římané ji platili zlatem a věřili, že posiluje tělo. Dnes se tahle omáčka vrací do špičkových kuchyní

Tato omáčka byla pro starověké Římany něco jako kombinace kečupu, maggi a parmazánu v jednom – univerzální dochucovadlo, bez kterého se neobešla žádná pořádná kuchyně ani pouliční vývařovna. Dnes se k němu moderní gastronomie s úctou vrací a vědci postupně odkrývají, proč tato rybí „šťáva“ dokázala vydržet měsíce na spalujícím slunci, aniž by se proměnila v toxickou hrozbu, a z jakého důvodu byla pro římské elity mnohdy cennější než to nejlepší víno.