Zelníky jsou klenot české kuchyně, do své kuchařky je zařadila už Magdalena Dobromila Rettigová v první polovině devatenáctého století. Těsto z kynutého i nekynutého těsta se plní sladkým dušeným zelím.
Zelníky nebo zelňáky? Oboje
Název zelníky a zelňáky pravděpodobně vychází z českých regionálních dialektů. V obou případech však jde o tradiční zelné placky. Jana Florentýna Zatloukalová na svých webových stránkách Kuchařka pro dceru uvádí, že označení zelňáky nejspíš pochází z Valašska. Zelňáky jsou však populární i v jižních Čechách, v Krkonoších se připravují zelníky.
- Zatloukalová dále zmiňuje, že ve většině historických zmínek se zelníky připravují z čerstvého dušeného zelí místo kysaného, které se naopak velmi často využívá v receptech na zelné placky podobné bramborákům.
- Kromě různých pojmenování zelných placek existují i odlišné recepty, v nichž obvykle nesmí chybět zelí, mouka, sádlo a vejce, ale mohou se ozvláštnit přidáním smažené cibulky, česneku, škvarků, slaniny nebo kmínu. Podávat je lze třeba se zakysanou smetanou nebo česnekovým dipem.
- Další zajímavou variantou jsou slezské zelníky na sladko, do kterých se přidává zelí oslazené krupicovým cukrem.
Tip: Pokud se stravujete vegetariánsky, sádlo můžete nahradit olivovým olejem, který se zelníky také fantasticky ladí.
Jak na zelníky od Rettigové? Zkuste tradiční recept
Na území Čech se zelníky proslavily už v 19. století, kdy se často připravovaly coby výživné, ale současně levné jídlo, které zasytilo celou rodinu. O jejich popularitu se s největší pravděpodobností zasadila ikonická osobnost české gastronomie – Magdalena Dobromila Rettigová.
- Ta ve svém proslulém kuchařském díle zvaném Domácí kuchařka z roku 1826 uvedla hned dva předpisy na zelníky – s použitím kvasnic i bez nich. Právě kynuté zelníky si můžete připravit podle jejího originálního receptu:
„Rozeber pěknou zelnou hlávku, lístky přemej ve studené vodě, pak je drobnince usekej, dej na rendlík kus másla, dej do něho to zelí a nech ho na uhlíčku do měkká dusit, osol ho patřičně, okořeň pepřem a nech ho vychladnout. K zadělání těsta vezmi žejdlík sladké smetany, dva nebo tři žloutky, lot tlučeného cukru, 3 lžíce hustých kvasnic, pěkné mouky a 4 loty másla, hodně těsto vypracuj až jde od vařečky, a nech ho skynout; pak ho osol, dej ho na vál a dělej tenounké lístky, jak velké zelníky míti chceš, dej vždy na jeden lístek hezky tlustě zelí, druhý lístek dej navrch, dobře je okolo zadělej a nech je trochu skynout; načež potři plech máslem a klaď zelníky na něj; když jsou na jedné straně dost červené, pomaž je povrchu máslem a obrať je, aby po obou. stranách hezky zčervenaly; potom je ještě pomaž, máslem a dej je vlažné na stůl. Také se mohou pect na suchém plechu, pak rozpuštěným máslem pomastit – nejsou tak příliš mastné.“
- Nebo vyzkoušejte naše jednoduché krkonošské zelníky ovoněné majoránkou.
Nejen chutné, ale i zdravé
Zelí je bohatou zásobárnou řady zdraví prospěšných látek, například vysoký obsah vlákniny podporuje trávení. Ani sádla se v zelnících nemusíte bát – obsahuje totiž méně nasycených tuků než máslo a je dobrým zdrojem vitamínu D, uvádí server Prevention. Kromě toho v něm najdete kyselinu olejovou, která pomáhá snižovat hladinu LDL neboli „špatného“ cholesterolu
