Kuřecí, krůtí, kachní nebo husí aneb jakou drůbež si vybrat

Drůbež
ZDROJ: Anshu A/Unsplash
sdílet:
Každý rok spořádáme každý v průměru až 82 kg masa, z toho 29 kg tvoří drůbež. V domácnostech se připravuje na nespočet způsobů. Hodí se k pečení, smažení, grilování, pošírování nebo dušení. Kuřata a krůty jsou lehčí a dietnější než tučnější kachny a husy. Prozradíme vám, jaké další rozdíly můžeme v drůbežím mase objevit.

Lehké a oblíbené kuřecí 

V Česku se průměrně vyprodukuje 11,6 milionů kuřat ročně. Část produkce se vyváží, naopak levnější kuřata se přivážejí. Pokud chcete voňavé a kvalitní kuře, je dobré se poohlédnout po domácí farmářské produkci. Jen tak se na váš stůl dostane dobré maso. 

Mezi nejdůležitější faktory , které stojí za vysokou poptávkou po kuřecím mase, je rychlý způsob přípravy a nutriční hodnoty. Na 100 g kuřecího připadá 110 kcal, 3 g tuku a 20 g bílkovin. Neobsahuje však mnoho železa ani vitaminů skupiny B.

Kuřecí maso je lehce straviteln a je také levnější. Pokud chcete šetřit svou peněženku, nakupujte celé kuře a naporcujte ho. Zíksáte tak jednotlivé části levněji, než kdybyste je kupovali zvlášť a můžete je ponechat na pozdeji k přípravě různých pokrmů. Skelet nevyhazujte, připravit z něj můžete domácí kuřecí vývar. 

[[nid:38601]]

Krůtí jako superpotravina proti nespavosti

V Evropě patříme mezi země s nejmenší spotřebou krůtího masa. Tuzemská produkce jich vykrmí přibližně 347 tisíc kusů za rok, část jich opět jde na vývoz. 

Krůtí maso je považováno za nejméně tučné a mezi drůbeží za nejdietnější, navíc je snadno stravitelné. 100 g krůtího skrývá přibližně 115 kcal, jen 1,5 g tuku, 25 g bílkovin, a navíc obsahuje vitaminy i minerální látky. Údajně se řadí mezi superpotraviny.

Doporučuje se kardiakům i lidem, kteří se snaží redukovat váhu nebo mají problémy s vysokým cholesterolem. Přípravě se meze nekladou, krůtí maso se s oblibou peče, marinuje a griluje, restuje a rovněž z něj lze připravovat vývary či řízky. 

Pečená krůtí prsa s mrkví a bulgurovým salátem

Pečená krůtí prsa s mrkví a bulgurovým salátem

Více

Šťavnatější kachní s vyšším obsahem železa 

Kachny jsou druhou nejoblíbenější drůbeží Čechů. Kachní maso pečené s knedlíkem a se zelím je jedním z klasických českých jídel, které si dopřáváme nejen při speciálních příležitostech. Čeští farmáři a chovatelé odchovají ročně až 768 tisíc kachen

Konzumací 100 g masa do těla dostaneme 290 kcal, 16 g bílkovin, 0,5 g sacharidů a 23 g tuků. Kachna je skvělým zdrojem železa nebo vitaminu B12. Oproti kuřecímu a krůtímu má výraznější chuť kvůli vyššímu obsahu tuku. Na druhou stranu je kachní sádlo „zdravější” než vepřové. Záleží ovšem i na druhu samotné kachny, divoká kachna má až o 50% méně tuku než ta domácí. Kachní maso nejčastěji pečeme, stehýnka se konfitují do rozpadající se konzistence, prsa se mohou zprudka restovat na pánvi. Důležitou součástí přípravy kachny je důkladné vypečení tuku z kůže, aby měla křupavou kůžičku.

Konfitovaná kachní stehna

Konfitovaná kachní stehna

Více

Husí maso dodá tělu nenasycené mastné kyseliny 

Husa je pro nás spíše svátečním jídlem a zpravidla si ji dopřáváme na svatomartinské hody nebo jako svatoštěpánskou husu, která nám krásně zakončuje vánoční hodování. Česká produkce hlásí 20 tisíc kousků ročně a zbytek poptávky přichází z dovozu. Z celé roční spotřeby necelých 29 kg drůbeže na osobu činí husí maso jen 200 g.

Nutričně je na tom husí maso podobně jako kachní – 359 kcal, 15 g bílkoviny, 0,2 g sacharidů a 33 g tuků na 100 g masa. Je tak o trochu lepší volbou pro milovníky sádla. Husí maso nám navíc dodá větší množství železa a vitaminu B6.

Husa chutná skvěle pečená, díky pomalému pečení má čas změknout a pustit přebytek tuku. Rozhodně se neřadí mezi dietní jídla, jednou za čas však rozhodně neuškodí. Husa stejně jako kachna chutná skvěle se zelím a knedlíkem. Oba druhy drůbeže se díky vyššímu obsahu tuku hůře tráví, zelí ovšem celý proces urychluje. 

Pečená martinská husa

Pečená martinská husa

Více

Obchod Apetit