Jana Eyrová, Na Větrné hůrce a Dvojí život Heleny Grahamové. To jsou tři revoluční díla světové literatury, která pocházejí z per sester Brontëových. Jenže Charlotte, Emily a Anne si velké slávy neužily. Zemřely příliš mladé, protože trpěly spoustou zdravotních problémů. Mohla za ně strava, nebo v tom bylo něco jiného?
Chudá rodina ve viktoriánské Anglii
Oslabená imunita a nemocné plíce – tím trpělo všech šest dětí, které anglikánskému knězi irského původu Patricku Brontëmu porodila jeho manželka Maria Branwell v průběhu osmi let od roku 1814 do 1820.
- Nejstarší sestry, Maria a Elizabeth, zemřely na tuberkulózu už v deseti a jedenácti letech – čtyři roky poté, co podlehla rakovině dělohy jejich matka.
- Říká se, že zdraví sester poškodily tvrdé podmínky yorkshirské internátní školy, kam je, kromě jediného syna Branwella a nejmladší Anne, otec poslal.
- Ze špinavého a nehostinného prostředí, kde žákyně trpěly podvýživou, se vrátily pouze Charlotte a Emily. Nicméně i jejich zdravotní stav to negativně ovlivnilo.
Život na faře se služebnou Tabby
Patrick Brontë vykonával kněžskou službu na faře v městečku Haworth v hrabství Západní Yorkshire, kde s ním jeho potomci pobývali prakticky celý život.
- V Haworthu panovalo nehostinné větrné podnebí, které Emily promítla do svého románu Na Větrné hůrce.
- Na faře se o rodinu Brontëových po smrti matky a nejstarších dcer starala hospodyně Tabitha Akroyd, ke které dívky velmi přilnuly a neříkaly jí jinak než Tabby.
- Podle jejich deníkových zapisů byla Tabbyinou hlavní doménou kuchyně, kde jim připravovala vařené hovězí, pečené brambory a tuřín, masový koláč z holoubat, švestkový chlebíček nebo farmářský koláč, což je vydatné sladké pečivo z podmáslí, plněné jablky, ovesnými vločkami, rozinkami a hnědým cukrem.
Emily Brontë byla mistryní slova i kuchyně
Jak Tabby stárla, ubývalo jí sil a také byla pohybově omezená (po zlomenině nohy už nikdy nepřestala kulhat), spoustu jejích kuchařských povinností převzala prostřední sestra Emily.
- Stejně jako hraní na klavír a psaní, vaření a pečení jí šlo přímo skvěle. Dokonce prý zvládala více věcí najednou, učila se německá či francouzská slovíčka a zároveň hnětla těsto na chléb.
- Chléb byl základní potravinou obyvatel tehdejší doby a ten, který uměla upéct Emily, byl prý vynikající. Často připravovala tzv. bannock – jednoduchý a rychle hotový chléb, upečený na ohništi.
- Možná vás napadne, proč se do péče o kuchyň nezapojila nejstarší Charlotte? Důvod je prozaický – Charlotte to v kuchyni moc nešlo. Možná i proto, že nikdy neplanula vášní pro jídlo. Během dětství často odmítala maso ani později, stejně jako nejmladší Anne, neměla velký apetit.
- Určitě ale trochu pomáhala, což potvrzuje jeden deníkový zápis, ve kterém Emily píše, že společně s Anne loupají jablka, ze kterých Charlotte připraví jablečný koláč.
V chuti k jídlu jim bránila dyspepsie
Dyspepsie zahrnuje všemožné trávicí potíže, které doprovázejí onemocnění gastrointestinálního traktu. Patří sem například pocit plnosti, plynatost, zvracení, průjem, zácpa a mnoho dalších symptomů.
- Tyhle problémy sužovaly celou rodinu Brontëových. Nelze se tedy divit, že jejich jídelníček byl omezený. Dívky jedly malé porce, které prokládaly slabým černým čajem s mlékem.
- Emily a Anne prý část své snídaně, což mohl být chléb s tenkou vrstvou másla nebo nějaká obilná kaše, vždy nechávaly psovi.
- A ačkoli Emily ráda vařila a pekla, sama toho také moc nesnědla. Z dnešního pohledu by se dalo předpokládat, že trpěla anorexií. Může o tom svědčit i děj jejího románu Na Větrné hůrce, který silně tematizuje hlad a hladovění.
- Její extrémní štíhlost potvrzuje také fakt, že po své smrti byla uložena do rakve, která byla široká pouhých 40 centimentrů.
Jejich problémy mohla způsobit špinavá voda
Oficiálním důvodem smrti všech sester byla tuberkulóza. A ani smutek z neustálého umírání blízkých osob jim na chuti do života určitě nepřidal. Existoval však další faktor, který mohl velkou měrou přispět k jejich celoživotním zdravotním potížím:
- Podle vyšetřování z roku 1850 měl Haworth mnohem vyšší úmrtnost než okolní města. Průměrný věk úmrtí se pohyboval okolo 25. roku.
- V obci byl nedostatek veřejných toalet a navíc byly ve špatném stavu. Na jedno WC připadalo příliš mnoho lidí, proto byly toalety špinavé, ucpané a často přetékaly, takže pravděpodobně kontaminovaly blízké vodovodní potrubí.
- Problémový byl také hřbitov, který se nacházel na kopci v těsné blízkosti fary, kde rodina Brontëových žila. Leželo na něm mnoho hrobů, bakterie z těl zemřelých pronikaly do městského vodovodu a znečišťovaly pitnou vodu.
- Dlouhodobá konzumace takto kontaminované vody tak mohla společně s drsným podnebím významně přispět k tomu, že celá rodina Brontëových měla chatrné zdraví a byla náchylnější k různým nemocem.
Zdroje informací: Christopher Cooper: Brontë Myths, Paper and Salt, Literary Hub, blog Anne Brontë
