Cukrářský mistr, spisovatel a milovník života Josef Maršálek sbíral leta zkušenosti v Indii a Anglii a na jeho dezertech si pochutnávala i britská královská rodina. V roce 2018 založil vlastní značku Fat Brothers, byl porotcem soutěže Peče celá země a ani po vydání nejnovější kuchařky Sexy dorty rozhodně nezahálí.
Budete první cukrář a pekař v historii StarDance, zvažoval jste, že nabídku nepříjmete?
Ne. Jdu absolutně za všechny myslitelné hranice vlastní komfortní zóny, ale jsem člověk zvídavý.
Jaký jste strávník, jak byste se popsal?
Já jsem strašně vděčný strávník a ke svému štěstí nepotřebuji hodně. Úplně nejradši mám klasické domácí jídlo, žádné hogo fogo anebo à la bažant. Takové s láskou připravené bramboráky... U nás v jižních Čechách se jim říká cmunda a jsou prostě k nezaplacení.
Kdo vás přivedl k zájmu o gastronomii?
Kolem stolu jsem se motal od malička a myslím, že to se mnou babičky neměly moc jednoduché. Neustále jsem se na něco vyptával a tím pádem je zdržoval od práce, které měly až nad hlavu. A babičky vlastně těmi vzory a do jisté míry bohyněmi zůstaly dodnes. Za tu lásku, kterou k jídlu a zejména k tomu sladkému mám, vděčím právě jim.
Na jaké jídlo z dětství rád vzpomínáte?
U nás se jedlo dobře, pocházím totiž ze zemědělské rodiny. Většina potravin byla opravdu domácích nebo od sousedů. Bramborové placky, francouzské brambory, výživná smetanová zelná polévka, kachna se zelím, ale i buchtičky s krémem či krupicová kaše. Tam všude jsou ukryté mé sladké vzpomínky na dětství, které jsem strávil v malé vesnici, uprostřed Oderských vrchů, v Kyžlířově.
Kdybyste měl uvařit jídlo zhruba do 30 Kč na porci, které by se ale zároveň nemusela stydět podávat moderní restaurace, co by to bylo?
Zamiloval jsem si teplý pohankový salát se slaninou, hořčičným dresinkem a kořenovou zeleninou. Je to opravdu dobrota, která má svůj původ někde na Valachách, odkud pocházel můj pradědeček Josef.
Je něco, co vás na současném gastro světě irituje?
Teď u nás v gastronomickém světě dochází k jistému obrození, některé restaurace zavřely, jiné zavírají a myslím, že žijeme v zajímavé době. Dochází k tomu, k čemu dojít muselo. Restaurací u nás bylo příliš mnoho, a i to byl jeden z důvodů, proč se majitelům nedařilo vyjít z šedé zóny. Každá krize s sebou přináší příležitosti a já doufám, že to tak majitelé a provozovatelé pochopí. To se samozřejmě týká i cukráren, i když trochu jinak. Tam vnímám obrovský posun, zejména v ingrediencích a myslím, že se do nich pomalu vrací srdce. Jíme očima a nikdy to jinak nebude.
Jakou radu týkající se pečení byste rád předal čtenářům Apetitu?
Jediný způsob, jak mít pokaždé dokonalý a konzistentní výsledek je, že budeme vážit co nejpřesněji, nejlépe s přesností na gramy. Investice do digitální váhy je dneska otázkou pár korun a když už máte i kvalitní troubu, ve které dort můžete upéct, tak už jenom zbývá použít ty nejkvalitnější ingredience, jaké si můžete dovolit. Zakažte si různé náhražky, polotovary, margaríny a nevím co ještě. Čas přípravy tím stejně nezkrátíte, chuťový zážitek a výsledek bude ale neporovnatelný s tím z kvalitních surovin.
Zdroj: Presskit České televize, Josef Maršálek
