Nikdo vám nezaručí, že budete žít díky vyvážené stravě dlouho. Pravda je ale taková, že existuje mnoho vědeckých studií, které se zabývají potravinami a jejich vlivem na dlouhověkost. Tak proč je nezařadit do jídelníčku? Když nic jiného, vašemu zdraví určitě prospějí.
Průzkum modrých zón
V posledních letech se stále více vědců soustřeďuje na průzkum takzvaných modrých zón, což je pět částí světa, kde žijí lidé, kteří se dožívají více než 100 let. Jde o ostrovy Okinawu v Japonsku, italskou Sardinii a Ikarii v Řecku, poloostrov Nicoya na Kostarice a město Loma Linda v Kalifornii. Právě z těchto míst se vědci snaží poskládat informace, které by důvod dlouhověkosti vysvětlovaly.
Upozornění: Následující výčet nezahrnuje jídelníček celé populace na zmíněných místech. Jde pouze o společné prvky výživy některých nejdéle se dožívajících lidí.
Ryby jsou základ
Například americká studie prováděná v Loma Linda (Adventist Health Study 2) od roku 2002 do roku 2006 ukázala, že z 96 tisíc Američanů žili nejdéle vegani nebo pescetariáni, kteří se živili rostlinnou stravou a v malém množství také rybami.
- Ve většině modrých zón lidé jedí ryby, ale méně, než si možná myslíte – maximálně tři malé porce týdně.
Žádné kravské mléko
V modrých zónách není významně zastoupeno ve stravě kravské mléko, kromě stravy u některých adventistů. Na Sardinii a v Ikarii si lidé dopřávají kozí a ovčí mléko, a to v kysané podobě.
Vejce z volného chovu
Lidé ve všech modrých zónách jedí vejce přibližně dvakrát až čtyřikrát týdně. Nutno ale dodat, že vejce z modrých zón pocházejí od slepic, které se volně pohybují po venku.
Luštěniny, pramen zdraví
Alespoň dvakrát týdne jezte hrst vařených luštěnin. Fazole jídelníčkům modrých zón vévodí. Černé fazole na poloostrově Nicoya, čočka, cizrna a bílé fazole ve Středomoří a edamame na Okinawě.
- Lidé v modrých zónách jedí v průměru nejméně čtyřikrát více luštěnin než Američané, kteří na tom s dlouhověkostí obecně nejsou vůbec dobře.
Málo přidaného cukru
Lidé v modrých zónách konzumují přibližně stejné množství přirozeně se vyskytujících cukrů jako Severoameričané – tedy zejména jako součást ovoce. Ovšem přidaného cukru snědí jen zhruba pětinu toho, co obyvatelé USA.
Hrst ořechů denně
Klíčovou surovinou v dlouhověkosti jsou i ořechy. Století lidé v modrých zónách prý jedí hrst ořechů denně. Mandle na Ikarii a Sardinii, pistácie na poloostrově Nicoya a téměř všechny druhy ořechů v Loma Linda a v Okinawě.
Ruce pryč od bílého pečiva
Jezte pouze kváskové nebo celozrnné pečivo (nebo obojí). Chléb z modrých zón je buď celozrnný nebo kváskový, přičemž každý z nich má své vlastní zdraví prospěšné vlastnosti.
Jak se propít k dlouhověkosti
Pijte převážně vodu a vyhýbejte se limonádám. Nejdéle se dožívající lidé v modrých zónách až na výjimky pouze pili kávu, čaj, vodu a víno.
Co se týče pitného režimu ten je individuální, záleží na váze, výšce, věku a zdravotním stavu člověka a v neposlední řadě na podnebí, ve kterém žije. Obecně se ale doporučuje alespoň litr a půl vody denně.
Další tekutiny:
- Káva a čaj: V téměř všech oblastech se pije hodně kávy a čaje. Na Okinawě je to především zelený čaj. Na Ikarii je oblíbený nálev z rozmarýnu, divoké šalvěje a pampelišky – všechny byliny jsou známé svými protizánětlivými účinky.
- Červené víno: Lidé ve většině modrých zón pijí jednu až tři deci červeného vína denně, často k jídlu a s přáteli.
Délka života je daná z části geneticky, ale ovlivňují ji i jiné faktory. Dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, životní prostředí, v němž žijete, duševní zdraví, sociální vazby a vývoj medicíny. Zbytek závisí na stravě. Moderní studie ukazují, že byste neměli jíst příliš, rozhodně se nepřejídat. Ve výsledku nejde o to, kolik let se dožijeme, ale jak aktivní a spokojené stáří budeme mít.
Zdroje informací: magazín Health, The Independent, BBC, Psychology Today
