Borůvky, jahody, rybíz a maliny se v létě těší u lidí velké oblibě. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby lidé konzumovali alespoň 400 gramů ovoce denně. Pokud zahrnete do toho množství výše zmíněné bobuloviny, postaráte se tak o prevenci chronických onemocnění, ale také získáte zdroj kvalitní vlákniny. Co mohou nabídnout plody každý zvlášť odhaluje šéfkuchař Martin Kortus.
BORŮVKY
Jsou bohatým zdrojem pektinu, který snižuje hladinu cholesterolu a má silné antioxidační vlastnosti, takže působí proti stárnutí a zlepšují krevní oběh. Látky v nich obsažené navíc podporují tvorbu kolagenu a pomáhají zlepšovat stav kůže. Obsahují vitamíny A a C a řadu prvků, jako je fosfor, vápník, hořčík, sodík nebo železo.
Borůvky mohou být také přírodními atidepresivy. To potvrzuje například chování lesní zvěře, která borůvky okusuje ve stresu, například v období říje. Vysoce účinné bio látky borůvek totiž uklidňují nervy. Jen pozor - v nadměrném množství mohou způsobovat střevní problémy.
„Borůvky se nedají dlouho uchovávat, je třeba je rychle zpracovat a zkonzumovat. Borůvky, které nejsou určeny k rychlé spotřebě, můžeme zmrazit, zavařit nebo usušit. Já sám je mám nejraději především syrové nebo s hnědým cukrem a smetanou,“ doporučuje Kortus.
Borůvky se nejvíce pěstují v Severní a Jižní Americe, ale také ve Španělsku a v Polsku. V Česku tvoří 28 % nejčastěji kupovaného bobulového ovoce za rok 2016, vyplynulo z dat tříleté kampaně „Neobyčejné vlastnosti obyčejného ovoce“ zahájené Svazem sadařů Polské republiky.
JAHODY
Lesní jahody se sbíraly již v době kamenné, nehrály však ve výživě žádnou velkou roli. To se změnilo až s pěstováním zahradních jahod z amerických druhů v 18. století. Jahody obsahují bohatý zdroj vitamínů B a C a důležitých prvků: magnézia, draslíku, železa, zinku, mědi či fosforu.
Jahody jsou nejlepší čerstvé. Skvělé jsou jahodové dezerty, lahodné džemy či knedlíky.
V Česku tvoří 33 % nejčastěji kupovaného bobulového ovoce za rok 2016. Pěstují se v hlavně ve Španělsku, Německu, Polsku a Turecku.
MALINY
Maliník je nejstarší ovocnou rostlinou a jeho plody jsou z nutričního hlediska nejhodnotnější. Obsahují velké množství vlákniny, vitamínů a minerálů, jako je hořčík, vápník, železo. Řeklo by se, že je škoda je zpracovat na džem. Ale právě ten uchová jejich lahodné aroma do zimy a připomene nám slunečné letní dny.
Maliny obsahují mnoho biotinu. Tento vitamin krásy z komplexu vitaminů B obsahuje síru, důležitou pro zdraví a vzhled kůže, nehtů a vlasů.
„Maliny nelze dlouho skladovat, protože jsou velice choulostivé a rychle plesniví. Jsou navíc náchylné k otlačení. Zpracujeme je tedy podle potřeby. Doporučuji k snídani s müsli a jogurtem,“ říká Martin Kortus.
V Česku tvoří 30 % nejčastěji kupovaného bobulového ovoce za rok 2016, více než 50 % celosvětové produkce malin se vypěstuje v Evropě. Nejčastěji však v Polsku a v Srbsku.
RYBÍZ
Rybíz je nejrozšířenějším druhem drobného ovoce u nás. Jsou tři druhy: červený, bílý a černý rybíz. Všechny druhy tohoto letního ovoce jsou zdravé, plné vitamínů a jsou ideální svačinkou do letních dnů. Zajímavostí je, že černý rybíz obsahuje až čtyřikrát víc vitaminu C než pomeranče. Rybíz nabízí také vysoký obsah vitamínů, které posilují obranyschopnost našeho těla.
Je prokázáno, že rybíz má pozitivní účinky na látkovou přeměnu, šťáva z něj je považována za dobrý prostředek proti horečkám, kašli a chrapotu. Sníme-li 30-40 bobulí rybízu, pokryjeme tím celou denní potřebu vitaminu C, zní z úst odborníků.
Šéfkuchařova rada: „Rybíz bychom neměli příliš dlouho skladovat a pokud možno ho rychle po nákupu zpracujeme nebo zkonzumujeme syrový. Bobule černého rybízu se silnou slupkou mají intenzivní kořenité aroma a používají se např. na zavařeniny a léčivé šťávy nebo k přípravě francouzského likéru cassis.“
V Česku tvoří nejméně, tedy 3 % nejčastěji kupovaného bobulového ovoce za rok 2016. 94 % rybízu se vypěstuje v Evropě.
