Škaredá středa
Tradice velí připravit jednoduché jídlo. Kuchyně tedy nejčastěji provoněl klasický bramborák nebo bramborová placka. Při jejich přípravě se hospodyňky nesnažily o žádné souměrné tvary ba naopak. Jídlo v tento den by mělo být skoro až ošklivé, takže se placky záměrně přehýbají a opékají se nejrůznější trhance.
Křenové bramboráky s křenovou smetanou
Zelený čtvrtek
Brzy ráno, ideálně před východem slunce, se pojídaly zlatavé jidáše potřené medem. Tento rituál měl zajistit pevné zdraví. Později se na stolech často objevila polévka z kopřiv, petrželky nebo špenátu. Výtečné jarní polévky doplňovaly škvarkové placky i preclíky. Hladovější ocenili pokrmy z luštěnin jako je například pučálka – vyklíčený hrách orestovaný na másle. Druhým téměř zapomenutým pokrmem je kočičí tanec, který se v receptech liší podle regionu. První možností je zapečená směs čočky, krup, česneku, cibule a majoránky. Druhá varianta pochází z Vysočiny a údajně byla oblíbeným jídlem Jaroslava Haška. Zde se kočičí tanec připravoval opečením brambor se zelím, vajíčky, cibulkou a uzeninou.
Jidáše
Velký pátek
Pátek byl dnem velkého půstu, který se poměrně striktně dodržoval. V některých oblastech se nemělo jíst vůbec. Hladovět po celý den není zrovna snadné, pokud někdo věděl, že bez jídla celý den nevydrží, měl povolený pokrm z ryby. Ta byla ovšem mnohé obyvatele příliš luxusní potravinou, takže vznikaly nejrůznější náhražky jako jsou například rybičky z bramborového těsta. V jiných částech republiky se na Velký pátek jedlo pouze jednou. Zpravidla to byla sytá polévka ze surovin, které měl skoro každý doma – brambory, zelí, hrách, jáhly a špenát.
Hrachová polévka
Bílá sobota
Po pátečním hladovění bylo potřeba doplnit živiny, energii i sílu. Hlavním pokrmem tohoto dne byla nádivka, která má i v současné době různá označení jako sekanina, sekanice nebo velikonoční snítek. Ani na sladkém se nešetřilo, protože se v pecích a troubách dozlatova propékal mazanec. Ten se někdy plnil tvarohem nebo namáčel do vína.
Boží hod velikonoční
Nedělí svátky v podstatě vrcholily a v kuchyň zaplavily vůně hned několika dobrot. Pekly se klasické buchty z kynutého těsta plněné tvarohem, mákem nebo povidly a na stole samozřejmě nesměl chybět tradiční beránek. Slavnostní hostina začínala vývarem a pokračovala pečeným masem. To samo o sobě bylo svátkem, protože jeho konzumace byla v minulosti spojována spíše se speciálními příležitostmi. Druh masa se lišil podle bohatství a regionu. Oblíbené bylo mladé kůzlečí, skopové nebo jehněčí, ale vhod přišel také králík, drůbež a vepřové. Naprosto luxusní záležitostí byla pečená holoubátka nebo masový beránek, kterého si mohl dovolit opravdu málokdo.
Jehněčí hřebínek v bylinkovém kabátku
Velikonoční pondělí
V pondělí šlo, a i stále jde, především o vajíčka, která jsou symbolem nejen Velikonoc, ale především nového života a znovuzrození. Přidávala se do omáček, pomazánek, salátů, smažila se, plnila se a pekla se s nimi druhá várka nádivky. Všechno jídlo a případné zbytky z hostiny se nachystali pro koledníky, kteří se pohoštěním posilnili na příval pálenky. Stejně jako dnes si za vyšlehání odnášeli malovaná vajíčka nebo kraslice.
Přidat komentář