Nová registrace Zapomenuté heslo

Mazanec, nádivka, jidáše aneb Co se jí o Velikonocích

Apetit
14. 4. 2022
Velikonoční bufet
Apetit
Kopřivová velikonoční nádivka Velikonoční věnečky se sušeným ovocem Velikonoční bochánky Dalších
10 fotek

Pro každého k Velikonocům neodmyslitelně patří beránek, mazanec a nádivka s kopřivami. Ochutnat toho však v těchto dnech můžete daleko víc, každé jídlo má svůj význam. Na některých jídlech si pochutnáváme dodnes a jiná upadla v zapomnění. Slyšeli jste například někdy o masovém beránkovi nebo pučálce?Pojďte se s námi společně podívat na tajemství velikonočních tradic.

Začátek velikonočních svátků připadá na neděli následující po prvním jarním úplňku. Většinou se na ně můžeme těšit v rozmezí mezi 23. březnem a 26. dubnem. Je-li úplněk v neděli, svátky se konají až tu nadcházející.

  • Svatý neboli pašijový týden ukončuje čtyřicetidenní půst. V těchto dnech si křesťané připomínají poslední týden života Ježíše Krista. Začíná Květnou nedělí a končí červeným neboli Velikonočním pondělím.
  • Dříve se lidé podle tradic postili, hlavně proto, že se v tuto dobu čekalo na novou úrodu. Dnes je to naopak – přichází chvíle největších hostin.

Škaredá středa

Tradice velí připravit jednoduché jídlo. Kuchyně tedy nejčastěji provoněl klasický bramborák nebo bramborová placka. Při jejich přípravě se hospodyňky nesnažily o žádné souměrné tvary ba naopak. Jídlo v tento den by mělo být skoro až ošklivé, takže se placky záměrně přehýbají a opékají se nejrůznější trhance. 

Křenové bramboráky s křenovou smetanou

Křenové bramboráky s křenovou smetanou

< 60 min
3.4(14x)
Přečíst recept

  • Důležitou součástí Škaredé středy je honba za Jidášem. Jeden z chlapců hrál tuto roli a ostatní jej chytali a chrastili hrkačkami. Děti koledovaly za drobné sladkosti a sušené ovoce, ve městech i za malé peníze.
  • Ženy nosívaly tmavé oblečení, muži měli za úkol omezit kouření a pití alkoholu.
  • K tradičním pokrmům patřily luštěniny, hlavně hrách a čočka. Jak název napovídá, v tento den se obyčejně uklízel celý dům, vymetaly se pavučiny z rohů a čistil se komín.

Uvařte si:

Čočková polévka do termosky

> 60 min
3.6(16x)
Přečíst recept

Zelený čtvrtek

Brzy ráno, ideálně před východem slunce, se pojídaly zlatavé jidáše potřené medem. Tento rituál měl zajistit pevné zdraví.

  • Později se na stolech často objevila polévka z kopřiv, petrželky nebo špenátu.
  • Výtečné jarní polévky doplňovaly škvarkové placky i preclíky.
  • Hladovější ocenili pokrmy z luštěnin jako je například pučálka – vyklíčený hrách orestovaný na másle.
  • Druhým téměř zapomenutým pokrmem je kočičí tanec, který se v receptech liší podle regionu. První možností je zapečená směs čočky, krup, česneku, cibule a majoránky. Druhá varianta pochází z Vysočiny a údajně byla oblíbeným jídlem Jaroslava Haška. Zde se kočičí tanec připravoval opečením brambor se zelím, vajíčky, cibulkou a uzeninou.
  • Velmi oblíbená byla velikonoční nádivka, tzv. hlavička, pečená z různých druhů masa a kopřiv. Žádané bylo i jehněčí, které si však mohli dovolit spíše lidé z města. Tradičně se jedlo maso pouze teplokrevných zvířat.

Jidáše

Jidáše

< 120 min
4.4(128x)
Přečíst recept

Velký pátek

Na Velký pátek se nesmělo nic půjčovat, den byl provázen magickými pověrami a lidé se báli, že půjčená věc by mohla být očarovaná. Zákaz se týkal i zahradnických prací se zemí a praní prádla. Mnoho států včetně Česka uznává Velký pátek jako den pracovního klidu. Říká se, že v tento den zemřel Ježíš Kristus, proto věřící drželi celodenní bezmasý půst. Mezi povolené pokrmy patřila např. kyselá polévka se zelím nebo chléb s vejcem nebo pokrmy z ryb

Krkonošské kyselo

Krkonošské kyselo

< 50 min
4.2(92x)
Přečíst recept

Bílá sobota

Po pátečním hladovění bylo potřeba doplnit živiny, energii i sílu. Hlavním pokrmem tohoto dne byla nádivka, která má i v současné době různá označení jako sekanina, sekanice nebo velikonoční snítek. Ani na sladkém se nešetřilo, protože se v pecích a troubách dozlatova propékal mazanec. Ten se někdy plnil tvarohem nebo namáčel do vína. Pekly se také hnětynky a velikonoční beránci.

  • V sobotu se rozdělával nový oheň, který symbolizoval nový život. Spálené uhlíky se dávaly za trám, aby dům nikdy neshořel.
  • Muži pletou pomlázky a ženy zdobí vajíčka pro koledníky. I v tento den se mohla péct velikonoční nádivka, často se nechávala odležet na druhý den. Na Moravě do ní přidávali místo masa klobásy.

Nakrájený velikonoční mazanec

Velikonoční mazanec

< 120 min
4.3(345x)
Přečíst recept

Hod boží velikonoční

Nedělí svátky v podstatě vrcholily a v kuchyň zaplavily vůně hned několika dobrot. Sešla se celá rodina, včetně dalekého příbuzenstva, a přátelé.

  • Na slavnostně vyzdobený stůl se přinášely nejlepší pokrmy jako pečený beránek, skopové maso – oblíbené bylo kůzlečí, skopové nebo jehněčí, vhod přišel také králík, drůbež a vepřové.
  • Mezi další chody patřily velikonoční hlavička, mazance, jidáše nebo buchty z kynutého těsta plněné tvarohem, mákem nebo povidly.
  • Pila se pálenka a punč a všichni se veselili.
  • Otec rodiny oloupal uvařené vejce a rozdělil ho tak, aby na každého přítomného zbyl stejně velký díl. Platilo, že kdykoli někdo zabloudí, stačí si vzpomenout, s kým vejce jedl, a vrátí se zpět ke své rodině.
  • Chlapci vstávali brzy a chodili koledovat. Dívky je obdarovávaly barevnými stužkami, které přivazovaly na pomlázky, a ozdobenými vejci, barvenými např. cibulovými slupkami, červenou řepou, sazemi či šafránem.

Jehněčí hřebínek v bylinkovém kabátku

Jehněčí hřebínek v bylinkovém kabátku

< 45 min
4(6x)
Přečíst recept

Velikonoční pondělí

Církevní oslava červeného neboli Velikonočního pondělí má zcela jiný důvod než světská. Křesťané oslavují zmrtvýchvstání Krista, kdežto světští oslavami vítají příchod jara. V pondělí většinou šlo, a stále jde, především o koledu a vajíčka, která jsou symbolem Velikonoc, nového života a znovuzrození.

  • Vejce se přidávala se do omáček, pomazánek, salátů, smažila se, plnila se a pekla se s nimi druhá várka nádivky.
  • U nás a na Slovensku chodí chlapci s pomlázkami šupat dívky.
  • Nedílnou součástí výprasku jsou velikonoční koledy, za které chlapcům náležela odměna. Pro koledníky se proto chystá jídlo, aby se posilnili před přívalem pálenky.
  • Stejně jako dnes si koledníci za vyšlehání odnášeli malovaná vajíčka nebo kraslice

Sdílet článek

Související články