Škaredá středa
Tradice velí připravit jednoduché jídlo. Kuchyně tedy nejčastěji provoněl klasický bramborák nebo bramborová placka. Při jejich přípravě se hospodyňky nesnažily o žádné souměrné tvary ba naopak. Jídlo v tento den by mělo být skoro až ošklivé, takže se placky záměrně přehýbají a opékají se nejrůznější trhance.
Zelený čtvrtek
Brzy ráno, ideálně před východem slunce, se pojídaly zlatavé jidáše potřené medem. Tento rituál měl zajistit pevné zdraví. Později se na stolech často objevila polévka z kopřiv, petrželky nebo špenátu. Výtečné jarní polévky doplňovaly škvarkové placky i preclíky. Hladovější ocenili pokrmy z luštěnin jako je například pučálka – vyklíčený hrách orestovaný na másle. Druhým téměř zapomenutým pokrmem je kočičí tanec, který se v receptech liší podle regionu. První možností je zapečená směs čočky, krup, česneku, cibule a majoránky. Druhá varianta pochází z Vysočiny a údajně byla oblíbeným jídlem Jaroslava Haška. Zde se kočičí tanec připravoval opečením brambor se zelím, vajíčky, cibulkou a uzeninou.
Velký pátek
Pátek byl dnem velkého půstu, který se poměrně striktně dodržoval. V některých oblastech se nemělo jíst vůbec. Hladovět po celý den není zrovna snadné, pokud někdo věděl, že bez jídla celý den nevydrží, měl povolený pokrm z ryby. Ta byla ovšem mnohé obyvatele příliš luxusní potravinou, takže vznikaly nejrůznější náhražky jako jsou například rybičky z bramborového těsta. V jiných částech republiky se na Velký pátek jedlo pouze jednou. Zpravidla to byla sytá polévka ze surovin, které měl skoro každý doma – brambory, zelí, hrách, jáhly a špenát.
Bílá sobota
Po pátečním hladovění bylo potřeba doplnit živiny, energii i sílu. Hlavním pokrmem tohoto dne byla nádivka, která má i v současné době různá označení jako sekanina, sekanice nebo velikonoční snítek. Ani na sladkém se nešetřilo, protože se v pecích a troubách dozlatova propékal mazanec. Ten se někdy plnil tvarohem nebo namáčel do vína.
Boží hod velikonoční
Nedělí svátky v podstatě vrcholily a v kuchyň zaplavily vůně hned několika dobrot. Pekly se klasické buchty z kynutého těsta plněné tvarohem, mákem nebo povidly a na stole samozřejmě nesměl chybět tradiční beránek. Slavnostní hostina začínala vývarem a pokračovala pečeným masem. To samo o sobě bylo svátkem, protože jeho konzumace byla v minulosti spojována spíše se speciálními příležitostmi. Druh masa se lišil podle bohatství a regionu. Oblíbené bylo mladé kůzlečí, skopové nebo jehněčí, ale vhod přišel také králík, drůbež a vepřové. Naprosto luxusní záležitostí byla pečená holoubátka nebo masový beránek, kterého si mohl dovolit opravdu málokdo.
Velikonoční pondělí
V pondělí šlo, a i stále jde, především o vajíčka, která jsou symbolem nejen Velikonoc, ale především nového života a znovuzrození. Přidávala se do omáček, pomazánek, salátů, smažila se, plnila se a pekla se s nimi druhá várka nádivky. Všechno jídlo a případné zbytky z hostiny se nachystali pro koledníky, kteří se pohoštěním posilnili na příval pálenky. Stejně jako dnes si za vyšlehání odnášeli malovaná vajíčka nebo kraslice.