Kdo by neměl rád čerstvý chleba namazaný máslem a poctivým džemem či marmeládou? A jaký je mezi nimi rozdíl? Poradíme vám, jak si připravit domácí marmeládu a džem po vzoru našich babiček.
Skleničku zavařeného ovoce s cukrem najdeme snad v každé lednici nebo spíži. Milujeme ji na chlebu, skvěle se hodí do palačinek. Když člověka honí mlsná, chodí na marmeládu či džem jenom tak se lžičkou.
Pokud máte přebytky ovoce ze zahrady nebo jste nakoupili sezónní úrodu, proč si zavařeninu nepřipravit doma? Domácí jsou přece nejlepší a navíc budete přesně vědět, co se v té vaší domácí skrývá.
Jaký je rozdíl mezi marmeládou, džemem a rosolem?
Často vnímáme džem a marmeládu jako synonyma a neuvědomujeme si, že je mezi nimi rozdíl. Dlouho nebyl rozdíl mezi nimi jasný, to se ale změnilo se vstupem do Evropské unie, kde si Britové vymohli označení marmelade výlučně pro své oblíbené zavařeniny z citrusů.
- Když půjdete nakupovat, věřte, že jako marmelády jsou podle platné legislativy označeny pouze výrobky z citrusů (limety, citrony, grapefruity, pomeranče, mandarinky) a jejich hmotnostní podíl musí být ve výrobku minimálně 20 %.
- Ovocný džem obsahuje podle vyhlášky jeden nebo více druhů ovoce, ale musí ho být minimálně 35 %. Džem, který obsahuje 45 % ovoce a více, se označuje za výběrový nebo extra. Na výrobu 1 kg takového džemu se tedy musí použít nejméně 350 g, respektive 450 g ovoce.
- Ovocný rosol musí splňovat stejný 35% podíl ovoce jako džem (extra/výběrový rosol pak 45% podíl ovoce), vyrábí se však výhradně z ovocné šťávy, takže neobsahuje žádné pevné kousky.
- Výrobky, které nesou legislativně neukotvené názvy, jako například „ovocná směs“ mohou mít jakékoli složení či ovocný podíl.
- Podobně je na tom ovocná pomazánka, což je termín pro výrobky, které z různých důvodů nesplňují parametry vyhlášky pro džem. Buď obsahují méně ovoce, než říká vyhláška, nebo nízký podíl cukru (to se paradoxně může týkat výrobků s vysokým podílem ovoce, které spíše připomínají pyré).
Jak si džem a marmeládu připravit doma?
Pro správnou hustotu výsledné zavařeniny je zásadní pektin, který zajišťuje rosolovatění (houstnutí).
- Existují plody bohaté na pektin jako brusinky, angrešt, rybíz, borůvky a citrusy.
- Pro další plody se doporučuje použít želírovací prostředky (gelfix, samotný pektin, želírovací cukr, kyselina citrónová), takže i džem z malin, jahod, třešní, ostružin nebo kiwi bude mít správnou hustotu a texturu.
- Pokud se chcete vyhnout přidávání dalších látek, můžete také zkombinovat plody s vysokým i nízkým obsahem pektinu.
Příprava marmelády ani džemu není složitá
Samotná příprava je snadná, takže se nemusíte bát neúspěchu. Při výrobě marmelády nejprve dobře omyjte citrusy, budete používat i jejich kůru.
K přípravě džemu rozvařte ovoce s cukrem (klasickým nebo želírovacím), vodou a kořením. Nebojte se, experimentujte a zkoušejte různé kombinace chutí.
- Můžete přidat i kapku oblíbeného alkoholu, bylinky nebo zrnka kávy!
- Opatrně s dochucováním, při redukovaní chutě zesilují.
Jestliže jste spokojeni i s konzistencí, stačí zavařeninu rozdělit do čistých zavařovacích sklenic a můžete sterilovat.
Vyzkoušejte třeba výborný džem z třešní a ostružin nebo pomerančovou marmeládu.
Zdroj informací: časopis Apetit, ZakonyProLidi
