Kdo by neměl rád čerstvý chleba namazaný máslem a poctivým džemem či marmeládou? A jaký je mezi nimi rozdíl? Poradíme vám, jak si připravit domácí marmeládu a džem po vzoru našich babiček.
Skleničku ovocného skvostu najdeme snad v každé lednici nebo spíži. Milujeme ji na chlebu, skvěle se hodí do palačinek, a když člověka honí mlsná, chodí na marmeládu či džem jenom tak se lžičkou.
V obchodech jistě můžete najít opravdu výborné džemy a marmelády, ale také ty méně povedené. Tak proč si je nepřipravit doma? Domácí jsou přece nejlepší a navíc budete přesně vědět, co se ve vaší domácí zavařenině skrývá.
Jaký je rozdíl mezi marmeládou, džemem a rosolem?
Často vnímáme džem a marmeládu jako synonyma a neuvědomujeme si, že je mezi nimi rozdíl. Dlouho nebyl předěl mezi těmito zavařeninami úplně jasný, ale to se změnilo se vstupem do Evropské unie. Ta jasně stanovuje, jaké podmínky musí produkt splňovat, aby mohl nést označení džem, marmeláda nebo rosol.
- Dle vyhlášky EU lze za marmelády považovat pouze produkty z citrusů (limety, citrony, grapefruity, pomeranče, mandarinky, apod.) a jejich podíl musí být minimálně 20 %. Obecně platí, že marmeláda je hustší a bez kousků ovoce.
- Džem obsahuje jeden nebo více druhů ovoce, ale musí ho být minimálně 35 %. Džem, který obsahuje 45 % a více ovoce, se označuje za výběrový nebo extra. Celkově má řidší složení a obsahuje kousky ovoce.
- Rosol musí splňovat stejné procentuální složení jako džem, ale vyrábí se výhradně z ovocné šťávy nebo z rozemletého ovoce, takže neobsahuje žádné kousky ovoce.
Zároveň si dejte pozor na další označení, pod kterými se může skrývat cokoliv, jelikož jejich používání není omezeno či stanoveno.
Dřívější marmelády z různých druhů ovoce bez citrusů teď většinou najdete pod názvem ovocná směs, což nezaručuje kvalitu nebo vysoký obsah ovoce. Dalším zrádným pojmem na českém trhu je ovocná pomazánka, ta také může obsahovat takřka cokoliv.
Jak si džem a marmeládu připravit doma?
Nejdříve se rozhodněte, z jakého ovoce chcete džem či marmeládu připravovat. Radíme brát vždy ohled na sezonu a vsadit na kvalitní suroviny. Pro správnou konzistenci výsledné zavařeniny je zásadní pektin, ten totiž zajišťuje houstnutí tekutiny.
- Existují plody bohaté na přírodní pektin jako brusinky, angrešt, rybíz, borůvky a citrusy, o houstnutí se tedy postará příroda.
- Pro další plody se doporučuje použít želírovací prostředky (gelfix, pektin, želírovací cukr, kyselina citrónová), takže i džem z malin, jahod, třešní, ostružin nebo kiwi bude mít správnou hustotu a texturu.
- Pokud se chcete vyhnout přidávání dalších látek, můžete také zkombinovat plody s vysokým i nízkým obsahem pektinu.
Příprava není složitá
Samotná příprava je jednoduchá, takže se nemusíte bát neúspěchu. Nejdříve rozvařte ovoce s cukrem (klasickým nebo želírovacím), vodou a kořením. Nebojte se, experimentujte a zkoušejte různé kombinace chutí.
- Můžete přidat i kapku oblíbeného alkoholu, bylinky nebo zrnka kávy! Jakmile je vše podle vašich představ, pokračujte zahušťováním nebo redukcí.
- Opatrně, při redukovaní chutě zesilují, tak dejte pozor, ať nemáte finální produkt moc sladký, kořeněný či kyselý.
- Jestliže jste spokojeni i s konzistencí, stačí zavařeninu rozdělit do čistých zavařovacích sklenic a můžete sterilovat.
- Pokud budete dobře zavařovat, džem či marmeláda vydrží opravdu dlouho, vždy si ale na sklenici poznamenejte příchuť a datum zavaření.
Vyzkoušejte výborný džem z třešní a ostružin nebo pomerančovou marmeládu. Vše potřebné k zavařování najdete v našem článku.
