Kdo by neměl rád čerstvý chleba namazaný máslem a poctivým džemem či marmeládou? A jaký je mezi nimi rozdíl? Poradíme vám, jak si připravit domácí marmeládu a džem po vzoru našich babiček.
Skleničku ovocného skvostu najdeme snad v každé lednici nebo spíži. Milujeme ji na chlebu, skvěle se hodí do palačinek, a když člověka honí mlsná, chodí na marmeládu či džem jenom tak se lžičkou.
V obchodech jistě můžete najít opravdu výborné džemy a marmelády, ale také ty méně povedené. Tak proč si je nepřipravit doma? Domácí jsou přece nejlepší a navíc budete přesně vědět, co se ve vaší domácí zavařenině skrývá.
Jaký je rozdíl mezi marmeládou, džemem a rosolem?
Často vnímáme džem a marmeládu jako synonyma a neuvědomujeme si, že je mezi nimi rozdíl. Dlouho nebyl předěl mezi těmito zavařeninami úplně jasný, ale to se změnilo se vstupem do Evropské unie, kde si Britové vymohli označení marmelade výlučně pro své oblíbené zavařeniny z citrusů.
- Za marmelády lze považovat pouze produkty z citrusů (limety, citrony, grapefruity, pomeranče, mandarinky, apod.) a jejich hmotnostní podíl musí být ve výrobku minimálně 20 %.
- Džem obsahuje jeden nebo více druhů ovoce, ale musí ho být minimálně 35 %. Džem, který obsahuje 45 % ovoce a více, se označuje za výběrový nebo extra. Na výrobu 1 kg takového džemu se tedy musí použít nejméně 350 g, respektive 450 g ovoce.
- Rosol musí splňovat stejný 35% podíl ovoce jako džem (extra/výběrový rosol pak 45% podíl ovoce), vyrábí se výhradně z ovocné šťávy, takže neobsahuje žádné pevné kousky.
- Výrobky, které nesou legislativně neukotvené názvy, jako například ovocná směs mohou mít jakékoli složení či ovocný podíl.
- Podobně je na tom ovocná pomazánka, což je termín pro výrobky, které z různých důvodů nesplňují parametry vyhlášky pro džem. Buď obsahují méně ovoce, než říká vyhláška, nebo nízký podíl cukru (to se paradoxně může týkat výrobků s vysokým podílem ovoce, které spíše připomínají pyré).
Jak si džem a marmeládu připravit doma?
Pro správnou konzistenci výsledné zavařeniny je zásadní pektin, který zajišťuje rosolovatění (houstnutí).
- Existují plody bohaté na pektin jako brusinky, angrešt, rybíz, borůvky a citrusy.
- Pro další plody se doporučuje použít želírovací prostředky (gelfix, samotný pektin, želírovací cukr, kyselina citrónová), takže i džem z malin, jahod, třešní, ostružin nebo kiwi bude mít správnou hustotu a texturu.
- Pokud se chcete vyhnout přidávání dalších látek, můžete také zkombinovat plody s vysokým i nízkým obsahem pektinu.
Příprava není složitá
Samotná příprava je jednoduchá, takže se nemusíte bát neúspěchu.
- Nejdříve rozvařte ovoce s cukrem (klasickým nebo želírovacím), vodou a kořením. Nebojte se, experimentujte a zkoušejte různé kombinace chutí.
- Při výrobě marmelády dobře omyjte citrusy, budete používat i jejich kůru.
- Můžete přidat i kapku oblíbeného alkoholu, bylinky nebo zrnka kávy! Jakmile je vše podle vašich představ, pokračujte zahušťováním nebo redukcí.
- Opatrně s dochucováním, při redukovaní chutě zesilují.
- Jestliže jste spokojeni i s konzistencí, stačí zavařeninu rozdělit do čistých zavařovacích sklenic a můžete sterilovat.
- Pokud budete dobře zavařovat, džem či marmeláda vydrží opravdu dlouho, vždy si ale na sklenici poznamenejte příchuť a datum zavaření.
Vyzkoušejte výborný džem z třešní a ostružin nebo pomerančovou marmeládu. Vše potřebné k zavařování najdete v našem článku.
