Brynza je k dostání po celý rok. Ta nejlepší je však prý májová. Jak se liší májová brynza od „nemájové“ a jak má brynza chutnat? Je slovenská bryndza to samé co česká brynza? Odpovědi máme. Stejně tak tipy, co v kuchyni s oblíbeným slovenským sýrem dělat.
Brynza si báječně rozumí s krajícem chleba, vyrobit z ní ale můžete i řadu zajímavých pokrmů. Pravá budapešťská pomazánka se bez brynzy neobejde. Uvařit si můžete brynzovou polévku demikát nebo vsadit na tradiční halušky či brynzové pirohy.
Brynzu ale můžete přidat i do dalších, méně typických jídel.
- Brynza je skvělá jako náplň ve slaných palačinkách.
- Pomazánka z tvarohu či ricoty doplněná brynzou získá skvělý říz.
- Chuť brynzy báječně doprovodí také těstoviny nebo brambory v jakékoli podobě. Tagliatelle s brynzovou omáčkou či brambory s brynzou jsou ověřené kombinace.
Platí to stejně u brynzy jako u všech sýrů. Čím více tuku (v sušině a čím více sušiny sýr obsahuje), tím je kvalitnější a lahodnější.
Brynzu si cení víc na Slovensku
Na rozdíl od Česka, kde k brynze nemáme tak silný vztah, mají Slováci jasnou představu i předpis, co to bryndza je a jak by měla vypadat. Jde o „specifický přírodní sýr vyráběný ze zrajícího nebo skladovaného ovčího hrudkového sýra, ke kterému lze přidávat vyzrálý hrudkový sýr“.
- Pokud sýr nese na obalu název ovčí bryndza, pak bylo na její výrobu použito pouze ovčí mléko, jinak je ale přípustné i mléko kravské nebo kozí.
- Stále mluvíme o bryndze, jak ji vidí na Slovensku. Tamější brynza je vyhlášená, proto také může od roku 2008 nést evropské logo Chráněného zeměpisného označení. Slovenské ovce totiž spásají unikátní traviny a produkují jedinečné mléko, které dává vzniknout nezaměnitelné chuti místní brynzy.
- Ovčí bryndza podle slovenské vyhlášky musí obsahovat aspoň 48 % tuku v sušině, směsná pak minimálně 38 % tuku.
Živé kultury prospívají, brynza je skoro bez laktózy
Stojí za zmínku, že bryndza (na Slovensku) nebo brynza (v Česku) platí za živoucí hmotu plnou mikroorganismů nejrůznějšího charakteru. Brynzy existuje několik druhů: rozlišuje se podle toho, kdy se vyrábí. Můžeme tak dostat brynzu letní, zimní nebo májovou.
Letní je méně tučná než zimní, která se vyrábí ze skladovaného mléka. Na májovou bryndzu se používá „májové“ mléko, do kterého se s jarní pastvou dostaly jarní byliny.
- V brynze se přirozeně vyskytují probiotické kultury a mnoho druhů bakterií mléčného kvašení. To z ní činí potravinu s blahodárnými účinky.
- Pokud se setkáte s termizovanou či pasterizovanou bryndzou či brynzou, vězte, že jde o sýr, který prošel tepelným ošetřením. Tím se sice zabránilo některým nežádoucím organismům přežít (a začít sýr znehodnocovat,) na druhou stranu touto procedurou přišla o život i řada těch žádoucích. Lepší je proto kupovat brynzu bez této úpravy, i když je její trvanlivost kratší.
Brynza jako sýr plný bakteriálních kultur má nízký obsah mléčného cukru, laktózy. Ten totiž množící se bakterie během zrání spotřebovávají, takže ho ve výsledném produktu zůstává jen minimum. Hodí se proto i pro ty, které dovede laktóza potrápit.
Zdroj informací: časopis Apetit, dTest, ZakonyPreLudi, MPSR
