Salát se stal ve 20. století synonymem diety a neprávem se mu přičítá role jídla, které uždibují neurotické slečny toužící po kariéře modelky. Přitom může být stejně vydatným a hodnotným pokrmem jako jakýkoli jiný hlavní chod. S grácií hraje roli chutné přílohy.
Existuje nespočet salátových variací, od chladivých salátů pro horké letní dny až po teplé saláty z grilované či pečené zeleniny. Jeho kalorická hodnota záleží na tom, co do něj přidáme a jakou zvolíme zálivku.
Pojďme se podívat na historii salátu, jaké typy salátů existují a kdy a při jakých příležitostech si salát dát.
Jaké jsou typy salátů?
Saláty můžeme dělit...
- podle jejich hlavní složky na zeleninové, ovocné, luštěninové, těstovinové, ba dokonce masové (jejich zástupcem je na našem webu tlačenkový salát, pamětníci socialistických bufetů vzpomenou na salát z volské tlamy
- podle druhu nejčastěji používané zeleniny můžeme ještě vytvořit podskupinu salátů rajčatových, okurkových, zelných, mrkvových, z listového salátu či míchaných
- dále podle účelu na saláty přílohové a saláty, které slouží jako hlavní jídlo
- podle typu zálivky – tady jsou dvěma hlavními větvemi (s mnoha variacemi) zálivky na bázi octa a husté zálivky založené na majonéze nebo zakysaných mléčných výrobcích (často se používá jogurt, kefír či zakysaná smetana)
- podle způsobu podávání rozlišujeme saláty teplé a studené, těm prvním, mezi něž patří například salát z pečené zeleniny, dáváme logicky přednost v zimě, ale nemusí tak tomu být vždy – k letnímu posezení na zahradě skvěle pasuje salát z grilovaných paprik, a naopak i v zimě si můžeme vychutnat křehké lístky hořké čekanky se zálivkou z podmáslí
Zvláštní skupinu salátů tvoří majonézové saláty, někdy zvané lahůdkové – neboť patří k typickým stálicím pultů v lahůdkářstvích –, jejichž hlavní složkou nebývá zelenina (s výjimkou hanáckého salátu). S rohlíkem jsou oblíbenou lidovou svačinou, v Česku se bez jednoho z jejich zástupců neobejde vánoční večeře a parádu dělají i na chlebíčcích. Typickým zástupcem je pochoutkový salát.
Příloha i hlavní jídlo – salát zvládne obojí
Salát je miláčkem šéfkuchařů. Nabízí totiž téměř nekonečné možnosti kreativních kombinací a se správnou dávkou fantazie připravíte salát i z různorodých zbytků, které objevíte v lednici. Ostatně i slavný salát Caesar prý vznikl jako improvizace v nečekané situaci. O jeho původu vyprávěl v Apetitu v roce 2011 šéfkuchař Filip Sajler a hned přidal tipy, jak salát Caesar správně připravit, a podělil se s redakcí i o vlastní recept.
Vydatný salát doplněný masem a krutony z bílého pečiva poslouží jako hlavní chod, salát je ovšem i častou a vděčnou přílohou. Tipy na tři zajímavé přílohové saláty, včetně doporučení, s čím je kombinovat, a nápadů, jak si usnadnit jejich přípravu, najdete v článku níže
Nápady, jak si během prázdnin vychutnat salát 9x jinak, přináší článek 3x 3 saláty na léto, které byste si letos neměli nechat ujít, kde hraje salát úlohu hlavního jídla, báječné přílohy při grilování i sladkého či slaného dezertu.
Salát znali již staří Římané
Když se řekne salát, představí si většina z nás jednak zelenou hlávku listů, jednak pokrm ze zeleniny pokropený zálivkou. Slovo samotné pochází z latiny a ve většině evropských jazyků – v souladu s původním významem – označuje nikoli konkrétní druh zeleniny, ale typ jídla.
- Staří Římané s oblibou pojídali syrovou zeleninu ochucenou olejem, octem a solí a právě latinské slovo pro sůl se stalo základem slova salát.
- Přes středověký latinský výraz ‚herba salata‘ doslova ‚osolené rostliny‘ název jídla přešel do mnoha národních jazyků. V češtině se ujal i jako jméno listové zeleniny, kterou si se salátem spojujeme nejčastěji.
Ovšem salát nemusí být jen z hlávkového salátu. Použít do něj můžeme prakticky jakoukoli zeleninu i ovoce, připravit ho studený i teplý, vylepšit masem, sýrem, klobáskou či slaninou, doplnit obilninami, bramborami, luštěninami či pečivem. A existuje i specifický typ salátů (u nás značně oblíbený), v nichž zelenina nehraje téměř žádnou roli.
