Kde se vzal a odkud se k nám zázvor dováží
Zázvor lékařský se dorůstá výšky až 90 cm a má dlouhé úzké listy. Kvete jen opravdu vzácně, ale když se zadaří, je to podívaná. Má totiž krásnou jasně žlutou barvu. Zázvor pochází z Číny nebo Indie, kde je stále hojně využíván nejen v gastronomii, ale i v domácím lékařství. Obecně mu vyhovuje teplejší podnebí. V současné době se nejvíce pěstuje v Indii, která pokryje až 80 % světové produkce. Většina je zde ovšem také zkonzumována, protože v indické kuchyni je zázvor něco jako cibule v kuchyni české. Největšími vývozci jsou země teplejší části Asie jako je například Čína, Thajsko, Indonésie, ale i některé oblasti Afriky, Jamajka, Mexiko a Havaj.
Nejčastěji se můžeme setkat s celým čerstvým oddenkem zázvoru. Oblíbený je pro svou svěží, štiplavou, intenzivní chuť. Ačkoli se hned nezkazí a vydrží v kuchyni i nějaký ten týden, můžeme se setkat i se sušeným práškem. Sušený zázvor má trochu jiný chuťový profil, do každého receptu se však hodí jiný. Zázvor najdeme i v nakládané formě, která většinou doprovází servírované sushi. Nakládaný narůžovělý zázvor by se měl vložit do úst po každém kousku, aby se vyčistila chuťová paleta a my si mohli vychutnat další kousek sushi naplno.
Jaké má zázvor zdravotní benefity
Používání zázvoru se v lékařství a bylinkářství objevuje už tisíciletí. Říká se o něm, že je všelék a již několik vědeckých studií potvrdilo pozitivní vliv na lidský organismus. Velmi často se s ním setkáváme při léčbě nachlazení. Je také dobrým antioxidantem. Obsahuje totiž gingerol, který má protizánětlivé účinky. Pomáhá s nevolností, zvracením a podporuje funkci trávicí soustavy. Velmi často se využívá ve výrobcích určených pro těhotné ženy, lidi trpící mořskou nemocí a také pro pacienty procházející chemoterapiemi. Snižuje krevní tlak, špatný cholesterol LDL a dokonce pomáhá s bolestí kloubů. Je také vhodným společníkem v boji se stresem nebo s menstruačními bolestmi.
Kdy se zázvoru raději vyhnout
Nejčastěji může být škodlivý při špatném dávkování. Platí zde pravidlo všeho s mírou. V sušené formě by se mělo jednat o 1 gram denně a v případě čerstvého zázvoru to jsou 4 gramy. Jeho zvýšená konzumace může vést k průjmům, bolestem břicha nebo pálení žáhy. Dále by se mu měli vyhnout malé děti, diabetici a obecně lidé trpící dlouhodobým onemocněním. I přes jeho pozitivní účinky na nevolnost se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám. Je lepší vyhledat speciální produkty, které mají ideální poměr a dodržovat dávkování.
Jak si ho vychutnat naplno
Velmi často se setkáme s nejrůznějšími teplými i studenými zázvorovými nápoji. S oblibou si doma připravujeme zázvorový čaj, limonádu nebo sirup. Skvěle se hodí i do slavných pečených dobrot jako jsou sušenky, zázvorový chlebíček, hruškovo-mangový krambl a také do nejrůznějších dortů a koláčů. Vyzkoušejte například náš obrácený koláč s rebarborou. V dezertech také využijete oblíbený kandovaný zázvor, který sladkost obohatí s klasickou štiplavostí. Hodí se ovšem i do řady slaných pokrmů. Výborně dochutí mrkvovou polévku, kuřecí vývar s orzem, nudlovou polévku s citronovou trávou nebo rýžovou polévku s rybou. Skvěle si rozumí také s masem. Například taková sojovo-zázvorová žebírka jsou pokrmem pro labužníky. Využijete ho při přípravě chilli karbanátků, pečení šunky nebo při dochucování salátových zálivek. Indické i thajské kari se bez zázvoru také neobejde. Tento podivně tvarovaný kořen má opravdu široké využití a jeho chuť se dá lehce kombinovat. Velmi netradiční je například staročeská pečeně.
TIP REDAKCE: Zázvor nejsnáze oloupete pomocí čajové lžičky.
Přidat komentář