Do Evropy se dostaly díky objevným plavbám, používaly se jako lék bez léčebných účinků nebo jako okrasná rostlina. Dnes jsou velmi oblíbenou přílohou, ale i hlavním jídlem, u nás i po celém světě. Jsou oblíbenou pochoutkou i rychlým pokrmem „co dům dal”. Kudy přesně se k nám dostaly a jak se v bramborách vyznat najdete v následujícím článku.
Kde se brambory vzaly a jak dostaly na náš talíř?
Přivezení brambor do Evropy se velmi často připisuje Kolombovi, který přivezl velké množství neznámých plodin jako je například kukuřice, fazole a batáty (sladké brambory). Ty s těmi klasickými však nemají tolik společného.
- Domovem pro brambory je Jižní Amerika. Inkové je pěstovali v horských oblastech And v Peru i Bolívii okolo jezera Titacaca.
- Jednalo se o plody tvaru rohlíku a červené barvy. Na přezimování je sušili a zasazovali každým jarem.
- Díky migraci Indiánů se brambory dostaly i do ostatních částí Peru a Chile, ze kterého se pak šiřily do celého světa.
Brambory jako dekorace nebo lék
Do Evropy se dostaly až v polovině 16. století. Jejich přivezení si nárokují Španělé a Angličané. Dalo by se říci, že na jejich šíření a popularitě se nezávisle podílely oba národy.
- Kolem roku 1553 je přivezl španělský mořeplavec Pedro Cieza de Leon, ale nevědělo se, co s nimi dělat. Používaly se tedy jako lék, ale především jako drahá cizí plodina, která měla ohromit návštěvníky. Touto dobou se brambory nacházely nejvíce v zahradách a zdobných květináčích v uvítacích salónech.
- První bramborovou hostinu si připravili Angličané. Přivezl je sem Francis Drake v druhé polovině 16. století.
- Tehdejší odborníci se shodli, že brambory v evropských podnebných podmínkách vypěstovat nelze, ale že mají léčivé účinky. Začaly se tedy šířit celou Evropou. Po několika letech byly jejich léčivé účinky vyvráceny, zůstávaly na zahradách a hledalo se jejich nové využití.
Z výsady boháčů do boje s hladomorem
Jednalo se o velmi cennou plodinu, ačkoli ji neuměl nikdo pořádně připravit. S oblibou se servírovala na večírcích. Kolem roku 1616 je začali ve Francii připravovat podobně, jak ji známe dnes.
Oblíbené odrůdy brambor, které můžete pěstovat doma
- Velmi rané brambory – Jejich výsadba i sklizeň probíhají velice brzy. Nejsou vhodné na skladování, ale k okamžité konzumaci. Obečně platí, že se lépe vaří či zapékají. Zachovávají si tvrdší strukturu a slupku mají velmi tenkou. Nemusí se tedy vůbec loupat. Odrůdy: IMPALA, ANUSCHKA, COLETTE, ASTORIA, ADORA, ANATORI, KATY, PRADA, CIDLINA
- Rané brambory – Jsou tvrdší a jejich slupku už často loupeme. Záleží vždy na konkrétním druhu. Obvykle se konzumují během léta. Rané brambory jsou zdravější než ty pozdní, protože obsahují méně škrobu a více vody i bílkovin. Odrůdy: DALI, GALA, MARABEL, ADÉLA, KEŘKOVSKÉ ROHLÍČKY, ANATORI, LILLY
- Polorané brambory – Nejčastěji se sklízí koncem léta/začátkem podzimu. Dají se uskladnit v suchém sklepě na zimu. Obsahují více škrobu, mají tlustší slupku, ale vydrží dlouho a mají dobrou chuť. Odrůdy: LAURA, BERNINA, CONCORDIA, ANTONIE, KARIN, CINJA, RED ANNA, JINDRA, BELANA, DOMINÁTOR, ASTERIX, STILLETO
- Pozdní brambory – nejsou vhodné pro domácí pěstování. Nejčastěji se používají k průmyslovému využití.
Jak se vyznat v bramborách z obchodu
S názvy odrůd brambor se nejčastěji setkáte na trzích a prodejích ze dvora, kde vám poradí, na co se přesně hodí. Ovšem pokud brambory nepěstujete, tak se musíte orientovat v rozdělení dle varného typu A, B nebo C.
- Typ A – Přezdívají se často salátové. Přesně tak se také využívají. Vaří se ve slupce na loupačku, připravujeme z nich štědrovečerní salát, vídeňský kyselý salát nebo jen tak vařené s máslem. Jsou pevné a tuhé i po varu, takže se nemusíte bát, že se v pokrmu rozpadnou
- Typ B – Dalo by se říct, že to takový univerzální přílohový typ. Brambory jsou podstatně měkčí, ale stále mají schopnost si udržet tvar. Hodí se při vaření v guláši, do bramborové polévky, do bramborových restů, ale perfektně se i zapékají.
- Typ C – Nejměkčí brambory najdeme pod typem C. Po uvaření moučnatí a rozpadají se. Efektivně je využijete k přípravě kaší a různých bramborových těst. Z tohoto typu se také dělají hranolky, bramboráky a bramborové placky.
Jaké obsahují živiny
Ve vařených nebo pečených bramborách nenajdeme skoro žádné tuky. Obsahují velké množství sacharidů v podobě škrobu, hodí se jako rychlý zdroj energie. Obsahují hodně vlákniny.
Obsahují dokonce vitamín C a vitamíny skupiny B. Nejvíce jich najdeme v raných bramborách. Najdeme v nich i kyselinu listovou. Z minerálů obsahují draslík, hořčík i železo.
